Z gorilláckých diskusí o reality shows
.
°_m-M-m_°: Ale zajímavé na té vatě [v ČSMT] je [...], že to je asi jediná věc, na které Prima vytrvale trvá i přesto, že to je kritizováno a sledovanost jim každým týdnem klesá. Jiné nepěkné věci, za které byli kritizováni, už se napravovat pokoušeli, ale na tomto prostě trvají.

ondra: Jenže problém je v tom, že [tak jako semifinále z 21. 11. 2010] měla vypadat všechna semifinále [ČSMT]. Ne pouze 2 ze sedmi. A ještě když jsou ke konci. To chápu, že lidi přepínají jinam. Je to škoda, ale život jde dál no :(
Jimm: Přesně tak. [Ten] díl byl moc dobrý, takovéhle měly být všechny díly, jenže si na to zase divák musel počkat (cca 20:35). I Talentmánia by potřebovala zkrátit, ale tady v ČSMT to už vyloženě bije do očí. Když z prvních 30 minut je cca 25 (kromě toho sestřihu) úplně o ničem (vzhledem k talentům), tak to si řikám, že Prima snad ten souboj chce prohrát, jiné vysvětlení už fakt nemám. Nevím, jak to v TV doopravdy funguje, jsem jen obyčejný divák, ale podle logického uvažování je přeci snad na začátku diváka nějak navnadit, aby se mu show líbila a pak ho udržet, aby se na něco těšil a vydržel až do konce.

Rob: Hold český národ. Už to neřešte, to že je Česko Slovensko má talent lepší pořad než ubohá Telemánia ví každý. Důchodci to Nově prostě vyženou nahoru, což ale Nově, která cílí na mladé lidi, kde vede Talent, stejně radost nedělá. Kraus včera [21. 11. 2010] řekl, že hovězí si dneska obleče každej idiot, na Nově si ho oblík Mareš. A národ rozhodl - on radši idioty, než ty, kteří jsou na trochu vyšší úrovni. Nova si bohužel lidi vycvičila na podprůměrné estrádní show a tak kvalitní Talent prohrál.
quido: ..přestaň tady plácat něco o národu ...to si myslíš že každej onanuje a slintá u tv estrád jako ty??
(Zatím nejdrsnější reakce jednoho pisatele na druhého, ale zatím též bez devastujícího účinku na celkovou diskusi. Když pomyslím, co by se strhlo, kdybych si třeba rejpnul, že "nám holt Rob vzdává hold", tak prostě... paráda! *25**47**1*)

SUB: BATMAN! Nechápu jak se nekdo mohl nekoukat na Batman begins na Coolu... to je jako propásnout pohled na roj meteoritů kůli tomu že chcete koukat jak si váš pes hraje v pokoji s kostičkou...
Tomáš: Vůbec netuším o co se jedná a vůbec mi to nevadí:D

lola: Prima sklízí, co zasela. Naprosto nepochopitelně zku*vený Velký třesk, protěžování předem daných "vítězů", [Bílé, Krausovi a Slávikovi] po tom co předvedli se Zázrivým a Haškovou už nevěřím ani popel... I kdyby se kluci [moderátorský] rozkrájeli, mě už před časem produkce [ČSMT] otrávila takovým způsobem, že se prostě nedívám. Naopak, jak byla Talentmania ze začátku ubohá, je v ní na výběr z tolika talentů, že koukám. Mareše, Trošku a duo Hičkok v okamžiku jejich nádechu samozřejmě přepínám, to by mě zabilo. ;-)
Jimm: Mareš, Troška a MrGS - to je právě trojice (čtveřice), která vzbuzuje dost emocí. Každý z nich má hodně antifans, kteří jsou na ně vyloženě alergický. Ale na druhou stranu zase díky tomu vzbuzují nějaké emoce, mluví se o nich a jsou výrazní.
lola: To je možné, že vzbuzují emoce, u mě vyvolávají nauzeu, proto přepínám, to je celé :-)) mimochodem, stejně jsem to měla s uhýkaným diblíkem Bílou

I když jsem se s četbou loudal, přece jen jsem spěchal... *3**3* ...takže mi došlo až teď, kdy jsem už na první straně sekce Reality show (citace vkládám po cca 20 řádcích na mém širokoúhlém - menší než 21,5“ a zároveň kvalitní neměli - monitoru), že se sekce vůbec nehýbe, tzn. že nepřibývají nové články. Kouknul jsem se pod poslední článek - ani se nediskutuje. Škoda, ale mě to nepřekvapuje, podobné konce jsem už zažil, jakož i to, že si lidé radši stěžují, než aby přiložili ruku k dílu.

http://www.gorilla.cz/

Já, Claudius 11: Bůh v Colchesteru (epizoda TV seriálu)
.
Claudius: Po celý život jsem toužil obnovit republiku. A přesto ze mě nakonec udělali císaře. [...] Velmi jsem chyboval. Snažil jsem se vládnout rozumně, spravedlivě, otupit ostří monarchie, získat si lid, ale tím jsem monarchii jen upevňoval. A teď ji chci jednou provždy zničit. A Nero bude můj nástroj. Je to blázen jako byl Caligula. My císařové jsme všichni šílenci, ale až vyhyneme, lidé jednou provždy skoncují s monarchií a nastolí moudřejší vládu.

(Claudius se v zásadním mýlil, Nero sice kvůli povstání proti sobě spáchá sebevraždu a v jeho osobě skončí vláda julsko-klaudijské dynastie, ale bude trvat ještě téměř 1900 let - do r. 1946 - než se Itálie, pohrobek Římského impéria, stane znovu republikou. Předchozí perioda začala svržením posledního krále Římského království a nástupem vlády patricijů okolo r. 509 př. n. l. a skončila vraždou Julia Cesara v r. 44 př. n. l. Po něm Římu vládl Oktavián, později známý jako Augustus, který republiku postupně transformoval v císařství při zachování některých republikánských institucí, v první řadě senátu, de facto Claudiův dědeček - Claudiův otec byl nevlastní Augustův syn, bratr jeho nástupce Tiberia a dědeček Tiberiova nástupce Caliguly.)

Já, Claudius 11: Bůh v Colchesteru (epizoda TV seriálu)
.
Mnester: Dovol, abych se představil. Jmenuju se Mnester. Jsem herec a zná mě spousta lidí.
Scylla: Mé jméno je Scylla. Jsem nevěstka a zná mě úplně každý.
Mnester: Dovol mi tedy, abych tě seznámil s paní Messalinou, tvou vyzývatelkou a císařovou chotí. *...* Toto je Scylla ze Sicílie, žena pro každého.
Scylla: Je mi velkou ctí.
Messalina: Upřímně tě vítám.
Scylla: Říká se, že jsi krasavice, ale slova kulhají za skutečností. (Jemná narážka na Messalinina chotě, kulhavého císaře Claudia.)
Messalina: Děkuji za uznání a za to, že jsi mou výzvu přijala tak ochotně.
Scylla: Ochotně? Tady přece jde o peníze, ne?
Mnester: Ne. Vaše utkání je věcí cti. Musíš hájit svou dobrou pověst.
Scylla: A ty by ses hájil zadarmo, herče? Lituji, jsem profesionálka. Pracuji za peníze. Čest ráda přenechám tobě, císařovno.
Mnester: Nestydatost! Tady bychom jí měli platit, v císařském paláci?
Scylla: Rozdíl mezi námi dvěma, herče, je v tom, že ty jsi snob, kdežto já ne. A rozdíl mezi mnou a tou vznešenou dámou je, že moje práce je pro ni zálibou. Mou zálibou je zahradničení, to provozuji bezplatně.
Messalina: Dostaneš své peníze! Řekněme...
Scylla: Pět!
Messalina: Tři... zlaťáky za hlavu.
Scylla: Hlava není nejvýstižnější výraz. *...* Za vítězství i prohru?
Messalina: Ano.
Scylla: To zní uspokojivě.
Mnester: Uspokojivě? Tolik peněz nevyděláš za celý rok.
Scylla: Já se z toho herce snad pominu. Nic mu nevyhovuje.
Messalina: Tak konec řečí! Pro kterou stranu postele se rozhodneš?
Scylla: Paní, já nejsem vybíravá, ty máš přednost. Hlavní věc je, abychom co nejdříve začaly.
[...]
Justus: Pollusi, víš, co se právě děje v novém paláci? Císařova žena soutěží s nevěstkou o to, která z nich vyřídí víc chlapů.
[...]
Messalina: Kam utíkášm Scyllo? Já neskončila!
Scylla: To není ženská, to je Satan, který na sebe vzal lidskou podobu... Peníze! Kde jsou moje peníze?... Dejte je sem!... Amatéři!

Přežil jsem japonskou game show 6 (epizoda RS)
.
Ještě minule měla Meaghan Donnella plný zuby ("Už mám dost toho jeho ksichtu."), teď se oba soustředili, aby prorazili smůlovatou sérii (Meaghan: "Kdybychom prohráli popáté v řadě, už by to bylo ubohý.").

Hlavní hra - "Stůj nehybně. Ne, ty stůj nehybně": hráči v kostýmech se museli připoutat k rotující židli (Justin: "Tentokrát se točila fakt rychle, skoro jsem zvracel."), až se zastavila, museli po kladině (nad tradičním bazénkem s moukou) kolem sebe projít přes středové točny k druhé židli, sebrat pás se zámkem (ten si hráč zapnul) nebo klíče, běžet zpět na točny, kde se jeden z nich snažil zámek jedním ze 3 klíčů otevřít. Jakmile bylo hotovo, běžel každý ke své židli.

Trapné kostýmy ženicha a nevěsty, kdy i ve smíšeném páru (z Tučňáků si šla sednout Bilenda, která má závratě) si šaty musel obléknout chlap (Donnell: "Mám si oblíknout šaty? To snad ne! [...] Ty šaty jsou směšný, ale za 250.000 USD si obleču růžovýho motýlka a růžový ponožky a budu běhat kolem a zpívat: ‘Kumbaya’." Btw. černošský spirituál), zámek na páse bylo velké růžové srdíčko; padlo na to pár pikantních narážek - moderátor: "Tak který šťastný pár půjde první?", Justin k Andrewovi, který se ani veleklíčem nemohl trefil do jeho dírky: "Tak už ho tam strč, proboha!" Opice měli tentokrát štěstí, i když zazmatkovaly (Meaghan si dala srdíčko na zadek, pak zapomněla klíče v zámku a když si to uvědomila, hodila je Donnellovi poslepu do mouky), povedlo se jim otevřít zámek hned na první pokus. Vyhráli těsně, ale to bylo radosti! Nemluvě o tom, jak hysterčili, když se dověděli, že vyhráli vlastně americkou cenu - pobyt v japonské pobočce luxusního hotelové řetězce Grand Hyatt, kde jim šéfkuchař připraví večeři podle přání (Donnell: "HURÁÁÁ, už žádný jídlo z krabičky!!!").

Donnell je neselhávající hláškař - na místě: "Přisunuli mi židli, dali na klín ubrousek a nalili, co jsem si přál. Připadal jsem si jako prezident." Meaghan pro změnu vyrazila dech šéfkuchaři, že by chtěla pizzu. Zaskočený kuchař opáčil, že to není problém, ale měla by vědět, že "to bude poprvé, co se v tomto hotelu podává pizza“. Ale pak si nechali oba poradit, nad jejich opulentní večeří se sbíhaly sliny i mně.

Donnel nezklamal, ani když je uvedli do prezidentského apartmá: "Ten pokoj byl obrovskej, jako 3 byty dohromady. Představte si, že v něm byl i bazén! Všechno tam vypadalo, jako by to stálo milióny a byly tam věci, o kterých jsem ani nevěděl, že existujou!“ *3**3**3*

Zlomyslný štáb to prostříhával s vydeptanými Tučňáky, kteří za trest museli přespat v "kapslovém hotelu“ - vypadalo to sice kosmicky, ale Justina to vůbec nenadchlo: "Jako byste chtěli spát v přístroji na magnetickou rezonanci. Představte si, jak se v tom úzkým prostoru snažím poskládat svých 188 cm. Byla to mizerná noc." Navíc dostali studený kuře s rýží a teplý pivo (Justin: "Co je horší? Teplý pivo nebo pivo, kterýho je jen jedno deci?").

Nicméně měli dost energie aspoň naťuknout, že nesmí dovolit plichtu, aby o soupeřích do vyřazovací hry rozhodovaly Opice. Bilenda ale nějak neposlouchala a příští ráno zkusila nevědomky Meaghaninu intriku, ale ke své smůle nevěděla, že v tý jel s Meaghan Andrew, kterýmu bylo jasný, že Opice by neváhaly ani vteřinu a poslaly ho do vyřazení s Justinem, aby se zbavily aspoň jednoho silného soupeře. Taky tušil, že Justina nepřemluví, aby šel s Bilendou, už jen proto, že prohra byla hlavně jeho vina, s těma klíčema mu to vůbec nešlo. Tak se přihlásil sám a jako svou soupeřku vybral Bilendu, Justin byl pro... a bylo (Bilenda: "Sakra, to jsem vůbec nedomyslela!")

Ve vyřazovací hře se ale karta obrátila. Hra "Obléknout, svléknout" kostýmy podle vzoru a na čas (podle moderátora v Japonsku velmi oblíbená) byla stavěná nejen pro ženskou (Andrew: "Bilenda je ženská, ta se převléká furt. Určitě zná triky, o kterých nemám ani páru."), ale i pro drobné Japonce - poslední (princeznovsko-lolitovský) kostým, do kterého se Andrew (185 cm / min. 100 kg) narval, byl úplně na cáry ("V týhle zemi mi nic není."). (Vložka s údajným japonským šampiónem v této soutěži, ve skutečnosti dvojčaty, mi nepřišla moc vtipná, ale japonské publikum se válelo smíchy.)

Andrewa je mi líto, ale v téhle fázi soutěže tam nevidím nikoho, kdo by tam dle mého neměl být, každý z nich si to/se o to zasloužil. Vzhledem k tomu, že soutěž je smíšená, bylo i na čase, aby se objevila hra, ve které by ženská (byť Bilenda byla a je z holek nejstatnější) měla šanci porazit chlapa (vizte obě předešlé hry, kde měl Donnell jako chlap velkou fyzickou výhodou proti ženským).

Přežil jsem japonskou game show 5 (epizoda RS)
Hned na začátku twist, producenti to vysvětlili tak, že na následující hlavní hru potřebují týmy po 3, takže se měli domluvit, který Tučňák půjde k Opicím. I když na to měli celou noc, nedokázali se domluvit, ale bylo jasné, že chlapi nepůjdou dobrovolně a Bilenda je taky dobrovolně nikomu nedá. *3* Ale měli ráno štěstí, že Cathy, která počítala s tím, že spoluhráči se jí budou chtít zbavit, protože v předešlých hrách moc platná nebyla, se radši přihlásila sama (než aby se nechala ostudně vyrazit).

Hlavní hra – "Vystřel a přilep": hráči házeli balóny a stříleli dělem tenisáky na zavěšeného spoluhráče v suchozipovém kostýmu (moderátor japonsky: "Američané to nevědí, ale kostýmy jsou ze soukromé sbírky rozhodčího Boba." Fuj. *40**3*). Tento hráč měl zároveň popruhy, kterými tahali 2 protihráči a snažili se znemožnit, aby pochytal a na sebe nalepil míče a tenisáky (tj. budoucí body). Kdyby Opice předjímaly, že Tučňáci na zavěšení vyberou Bilendu, možná by za sebe poslali Donnella (a oželely sílu na popruzích). Takhle tam za sebe poslali nejlehčí holku (Cathy) a bylo vymalováno - Andrew: "Lítala tam jako hadr na holi. Divím se, že jí z toho zůstaly vlasy na hlavě." Naproti tomu lepá Bilenda svou vahou cukala Meaghan, která měla cukat jí. *40**3* Navíc - Justin: "Donnell s Meaghan měli velmi jednoduchý rytmus - doprava, doleva, doprava, doleva... bylo to velmi předvídatelné."

Nepomohlo ani, že Donnell je profesionální hráč amerického fotbalu, a už vůbec ne, že se Meaghan u děla na tenisáky "snažila o dokonalou střelu“ (voiceover). Ostudná prohra Opic 24:7. Až zdeptaný Donnell zapomněl, že už má za sebou aspoň jednu výhru (za sebe, v minulé vyřazovací hře): "Počtvrtý v řadě! Už mě nebaví prohrávat."

Zatímco vítězní Tučňáci odjeli za odměnu navštívit šintoistický chrám, kde se pak kochali klidem a mírem a přijímali požehnání (Andrew: "Nejsem věřící, ale požehnání je požehnání. Požehnání není nikdy dost. Přijímám jakékoli požehnání."), Opice museli vyrobit (z rýžové pasty) 100 koláčků moči (Meaghan: "Bože ne, už nechci dělat žádnou špinavou a ulepenou práci."). Nakonec to nebyla taková hrůza, až na to, že je kuchař nepochválil - vyrobili spíš hrudky než bochánky - a ještě ze škodolibosti Donnellovi podstrčil jeden bochánek plněný kuličkou wasabi (velmi ostrý japonský křen). Donnell kousnul, zavyl, vyplivnul, odvětral a zaperlil: "Chutnalo to jako namletý chloupky z kravských nozder." *3**3**3* (Kam na to ti Američani choděj?)

Zajímavé bylo, že obě dvě ženy (Meaghan a Cathy) projevily mnohem lepší intuici než Donnell - obě byly přesvědčeny, že v případě plichty, kdy by o nominacích do vyřazovací hry musel rozhodnout konkurenční tým, žádný Tučňák nepromarní příležitost, jak se zbavit nejsilnější Opice - Donnella. Ten se naopak cítil v bezpečí kvůli domnělé "tiché dohodě" a naivní představě, že chlapi nejdříve vykopou holky a pak si to rozdaj mezi sebou. *88**3*

Ale zatímco Cathy přemlouvala přímo Donnella, aby si vzal Meaghan, "protože ji snadno porazí", Meaghan vsadila na složitější intriku - připravila (se na) plichtu, spřáhla se s protihráčem Andrewem, aby přemluvil Tučňáky k nominaci Donnella a Cathy (odhadla ho výborně, taky se jí bezostyšně přiznal: "Chci se zbavit Donnella, jak půjdete vy holky, je mi jedno, vás porazím snadnějc.") a pro sichr ještě sehrála před samotnou hrou dramatickou scénu, že vůbec neví, koho má nominovat a je připravena na všechno (ve zpovědnici: "Když na to přijde, jsem dobrá herečka."). Tučňáci samozřejmě nominovali Donnella a Cathy.

Vyřazovací hra - "Kopni do správných dveří": soupeři v parukách (úplná zbytečnost, ale zase by si moderátor nemohl japonsky rejpnout do Donnellových blbinek: "Má to být samuraj, ale Američan předvádí sumo.") se museli stylem Tarzan prokopávat maketou se 6 dveřmi, dokud nenašli 3 pevné. Pokud je prokopli, museli vylézt druhou stranou a maketu oběhnout, přičemž je tam "gorilla" a "panda" zasypávaly (= dezorientovaly a zpomalovaly) moukou (hráči měli na ochranu plavecké brýle). Proti sportovci a kusisku chlapa Donnellovi neměla Cathy šanci - měla problémy prokopnout polystyrénové dveře a pokud se jí to povedlo, často v nich spíš uvízla, takže se pokaždé musela vyhrabávat... a čas běžel. Donnell polystyrénovými dveřmi prolítnul elegantním skokem a přistál na nohou dřív, než se "zvířata" stačila vzpamatovat a prášit (ale fikaná "gorilla" si na něj podruhé počíhala a naprášila mu rovnou do obličeje.) Dokonce se do toho zprvu opřel tak, že první nalezené pevné dveře taky prokopnul (nevylomily se celé). *40**3**3*

Justin neměl tak docela pravdu ("Jestli vyhraje, bude namistrovaný a hlučný."), uražený Donnell si to nechal až do zpovědnice: "Zažehli jste rozbušku, teď vybuchnu a smetu vás."

Já, Claudius 10: Bláznovo štěstí (epizoda TV seriálu)
.
Pallas: Podívej, Narcisse, ty obchoduješ s obilím, já taky a kromě nás ještě spousta lidí. Čím víc obilí se v zimě dostane do přístavu, tím budou nižší ceny. A to mě trápí.
Narcissus: To je ovšem velice sobecké hledisko, nemyslíš?
Pallas: Řekl bych, že stejně sobecké je požadovat, aby ceny obilí byly nižší.
Narcissus: Hodně lidí by si to jistě přálo.
Pallas: A nepodporovali bychom tím jejich sobectví?
Narcissus: To je sofistika, s tebou se nedá diskutovat.

Parkoviště linků
VIPfile.

(Nemůžu vysvítit, je komerční.) Sice jsem tu opakovaně psal, že se na netu pídím po nedostupných gay filmech, ale ve skutečnosti je to tak, že jsem se k tomu (zatím) dostal jen náhodou. Jeden z mých bratranců, fanoušek sci-fi, mi posílá ze zmíněného úložiště stažené epizody seriálu Caprica, spin-offu (odštěpku) a zároveň prequelu (dějem předcházející) Battlestar Galactiky, jejíž 3 řady mi před časem půjčil v pošetkách. Když jsem si pustil pár dílů a všiml si, jak dobře jsou přeložené, ze zvědavosti jsem kouknul na to úložiště - a hurá, nejen že tam gay filmy byly, ale i hezky na jedné kupě (vyhledat "gay themed"). Pár (Zvláštní přátelství, Clapham Junction, kraťas James, dokument Protože tak je to v Bibli) jsem jich stáhnul... a při letmé kontrole správnosti stažení jsem zjistil, že přeložené jsou otřesně, při podrobnějším prostudování odkazů jsem si všimnul, že někde je strojový překlad i přiznaný. Fajn, ale to to nemůžou po stroji přečíst a upravit do lidský řeči? [1] *30**3* Třeba u Zvláštního přátelství, francouzského filmu očividně přeloženého z anglických titulků, jsem si říkal, že bych to i se svou basic level english zvládl lépe. [2]

I když jsem našel i výjimku (Skrývaná láska), děkuju, nemám zájem, podívám se jinde. Tím spíš, že mě rozčilovalo, že úložiště není schopno prosít porno (hele, rým! *3*) - nic proti, ale když hledám "gay film" (a zvláště jen "gay"), nemám na mysli "gay porno". I když je to jistě též zábavný žánr, nebaví mě prohledávat desítky stránek, kde je jen jeden hraný film a zbytek péčka.

Ale s ohledem na kvalitu překladu výše zmíněného seriálu je VIPfile pořád na Parkoviště. *14*

Na Odkladiště je v poznámkách linkovaná Encyklopedie Navajo - i když nerozumím slovo od slova, anglický text se mi čte plynuleji, český strojový překlad mi trhá oči. *40**3*

*54*

[1] Pro představu, jak otravná je to tatarština - en.wikiheslo a jeho strojový překlad.
[2] Mimochodem, i na základě "výběrového shlédnutí" si nemyslím, že je to v pravém smyslu gay film - zvláštní to přátelství nesporně je, ale u 12iletého chlapce bych si rozmyslel mluvit o vyhraněné sexualitě, byť jeho stejně starý - a vynikající - představitel působí na svůj věk nezvykle vyzrále (vlastní integritou, nikoli sexualitou). Právě závěr filmu může být jak tragédie homosexuálního citu, tak tragický omyl ve "špinavém" výkladu ještě dětsky čisté příchylnosti. (To píšu přesto, že mám zlomyslné potěšení z toho, že většina "buddy movies" - filmů, kde hlavním vztahem je přátelství dvou mužů - má v důsledku definice homosexuality dnes až takové homoerotické podtóny, že pro ně někteří tlačí termín "bromance". *66**3*)

Parkoviště linků
(Linky, které budu sledovat, event. s něma pracovat.)

Film X.

(Nemůžu vysvítit, je komerční.) Tuhle edici dát na odkladiště by mi už utrhlo srdce. Ediční plán mě vždycky nadchne právě tím, že je vyvážený mezi současnější a starší produkcí, protože se musím zároveň přiznat, že ze současné a mainstreamové produkce už mám nakoukáno tolik, že už nemám trpělivost sledovat hodiny alegorické výjevy a zádumčivé obrazy (což je specialita režisérů, na které se zaměřovaly Levné knihy). Ani tahle edice není početně skromná - vč. nečíslované (8ititulové) Almodóvarovy retrospektivy dosud ve 3 řadách vydali 204 tituly (a mně z nich chybí jediný - a ten nejlepší - Vykoupení z věznice Shawshank *40*). Chvíli to vypadalo, že chtějí snížit frekvenci ze 4 na 2 tituly měsíčně (snad kvůli lacinější konkurenční Edici náročného diváka), ale asi to byly jen nějaké zmatky. I ediční plán se mění nevídaným způsobem - např. Koncert ještě neměl být na řadě (ale stejně mi udělal radost), úplně vypadli Precious a Čtyři lvi, což je mi líto, ale nevěřím tomu, že v březnu už nic nevydají (na vnitřní straně Koncertu je Precious jako následující č. 131, ale ani to není jisté, protože už byla u Nebe jako č. 129).

To píšu přes to, že periodicita 2 tituly měsíčně by mi spíš vyhovovala vzhledem k tomu, že to ani nestíhám nakoukat. Na druhou stranu mám obavy, že když přestanu filmy kupovat úplně, tak až budu mít čas, už takové filmy nikde neseženu a budu odkázaný na únavně mainstreamovou nabídku půjčoven (nic proti mainstreamu obecně, ale koukat jen na něj, to zas ne) a úmorné prosívání strašných překladů a amatérských dabingů pirátských kopií z netu, [1] světýlko naděje by byl snad jen noční Filmový klub ČT2. *40**20*

Koupě bych si rozmýšlel až u výrazného zdražení. Sice nejsem žádná socka, ale už je známo, že DVD lze prodávat za 50 Kč; Film X vydává méně atraktivní tituly, dává si práci s dvojverzemi s dabingem a titulky, zajímavými informacemi o režisérech a šikovnějším kartonovým obalem, tak fajn, ať je to za 100 Kč. Ale formát zároveň končí - když v edici FilmPremiéra vyšel Ivan Hrozný za 199 Kč, říkal jsem si: Fajn, je to asi novější film (2009), někde jsem četl, že i velmi nákladný. Když ale po mně trafikant chtěl stejnou sumu i za Oči války, zaplatil jsem - a nazdar! Je mi jedno, že to byly v edici výjimky, přes 100 Kč zaplatím jen za to, co už jsem viděl a chci to doma, abych se k tomu mohl vracet – třeba kolekci 20x Woody Allen, kterou Respekt vydává od minulého měsíce po jednom filmu týdně a po 149 Kč. Tím spíš, že jsou v tom i Allenovy rané filmy ze 70. a počátku 80. let, které patří k jeho nejvtipnějším (s výjimkou zvláště Interiérů), nejen, ale i kvůli kongeniálnímu filmovému partnerství s Diane Keatonovou.

*54*

[1] I když musím přiznat, že nejhorší zkušenost mám zatím jen s pár gay filmy (vizte příští post).

Odkladiště linků
Když už jsem ho zmínil, patří sem i Facebook (FB).

Jak už jsem psal, svůj díl netových flamewarů jsem vyčerpal (předpokládám, že nemusím zdůrazňovat, že kde jsem já, je flamewar vždycky nedaleko, ostatně to mám i v avataru). Na té spleti sociálních sítí nevidím žádnou přidanou hodnotu oproti netové komunikaci, kterou mám za sebou. Navíc teoretická koncepce je sice zajímavá (až na funkci "poke" apod.), ale praktické provedení mi přijde nejen otravně přeplácané, ale i dětinské (rozumějte i na můj infantilní vkus). [1]

Neanonymita pro mě není přidaná hodnota - na to mám reálnou komunikaci, virtuální tak pro mě ztrácí svou hlavní přednost: bourání sociálních bariér. Což si dovolím tvrdit i přes to (nebo právě proto), že patřím k lidem, kteří ty reálné sociální bariéry pěstují - pro mě je v reálné komunikaci velmi důležitý odstup (mj. důraz na vykání) a jasně stanovená hranice, co si okolí ke mně může dovolit a co ne (proto pro mě homosexualita není taková zátěž jako pro ty, kteří mi předhazovali, že "přesně takoví jako já, jim dělaj tu pověst, kterou maj" - samozřejmě to na sebe takhle konkrétně nevztáhli, ale aspoň je vidět, jak je to absurdní tvrzení).

Tím spíš, že jsem četl nemálo kritik FB, z nichž je zřejmé, že se jedná pouze o virtualitu nalakovanou na růžovo - vizte třeba honbu za co největším počtem přátel, kteří jsou ve skutečnosti pouze "přátelé". (Ano, vím i to, že nejzásadnější kritiky se týkají nedostatečné ochrany a zneužitelnosti osobních dat. A naopak že největší užitek z jakkoli virtuálních sociálních sítí mají opozice v zemích Třetího světa, kde je ale často FB blokovaný. [2])

Na virtuální komunikaci mě okouzlovalo, že spolu můžou otevřeně a rovnoprávně debatovat i lidé, které dělí generace, a partner(ka) v diskusi se může/musí výhradně soustředit na to, co píšete. Pokud chtěl oponent(ka) použít argumentů ad hominem, mohl(a)/musel(a) vyjít opět jen z prezentovaných názorů; off-topic vás mohl(a) napadat jen tak, že o vás off-topic nic neví/se nedozví. *1**14*

Naštěstí na mě ani netlačí rozvětvené příbuzenstvo, které FB používá jako komunikační kanál, protože jsme dost roztahaný nejen po republice, ale i mimo ni (tedy jsme jedním z dokladů jinak prapodivného motta FB: "Facebook vám pomáhá navázat kontakt s lidmi ve vašem životě a sdílet s nimi své příspěvky."). Ale klid, Bůh není tak zlomyslný, že by dovolil, aby se do světa rozlézala jakási "flamewarová mafie", jsou to všechno normální lidi, to já jsem mezi něma jediná úchylka, nejen co do (ne)komunikace (a pro sichr ještě "vykastrovaná" - no baže, On myslel na všechno, budiž mu věčná sláva!). *40**3**3*

*54*

[1] Není to zas tak s podivem, věková hranice pro registraci je 13 let a podle jednoho průzkumu byl jen iPod mezi americkými středoškoláky populárnější, přičemž se FB dělil o 2. místo s pivem. *369**3*
[2] Ze všech těch úžasných údajů na cs.wikihesle mě zaujalo především to, že 5. největší uživatelskou základnu má FB v Turecku (možná ale proto, že zrovna v Číně je blokovaný).

Odkladiště linků
Levné knihy

(Nemůžu vysvítit, je komerční.) Nejdříve mě naštvali lednovou akcí „vše za 50%“, o které jsem se dověděl pozdě. Obchody skoro vybílené, Edice náročného diváka vyprodána (už před Vánocemi mě překvapilo, jak rychle mizela Bílá stuha, což navíc má být depresivní film, to mě ale u Hanekeho nějak nepřekvapuje). Křižník Potěmkin, Upír Nosferatu, Silnice, Mamma Roma, Darmošlapové, Olivierův Hamlet i Jindřich V., Tančírna, Jean od Floretty, Manon od pramene - všechno pryč! Jako by se "klubáci" domluvili na výpravu přes Facebook a na mě zbyla jen podobenství, která jsou silné kafe i pro ně. Ale říkal jsem si, že mám aspoň Abuladzeho "volnou trilogii o boji Dobra a Zla" kompletní, heč! (Navíc jsem tam objevil literární perlu - Chevallierovy Zvonokosy v nepřekonatelném překladu Jaroslava Zaorálka.)

Pak jsem si všimnul, že LK mají v Praze celkem 12 poboček, nejen ty dvě, kam jsem chodil, a napadlo mě - když budu mít štěstí, třeba v nějaké zapadlejší prodejně něco z toho ještě budou mít. A taky že jo, v jedné ne tak docela zapadlé jsem sehnal Upíra Nosferatu, Darmošlapy a většinu z toho, co mě z Edice náročného diváka zajímalo (nesehnal jsem jen Po svatbě).

Zbytek oběhnu časem, abych stihnul i některé novinky, protože jsem se podíval do edičního plánu a je tam toho hafo, co bych ještě chtěl: Unaveni sluncem, Vrah mezi námi, Waterloo (pokud to bude mezinárodní koprodukce z r. 1970 v Bondarčukově režii), Tajemství N.I.M.H., Svědek, Skleněný zvěřinec (kromě TV filmu z r. 1966 kterákoli verze), Závěť doktora Mabuse, Máte ráda Brahmse?, Eva Braun – Hitlerova milenka, Kniha džunglí (pokud to bude animovaná klasika z r. 1967, hrané verze z r. 1942 nebo 1994 ne), Něžné kuře, Mademoiselle, My děti ze stanice ZOO, Skupinový portrét s dámou, Žena za výlohou, Hadí vejce, Dominick a Eugene, Rej, Mizerná neděle, Děvčátko, které bydlí na konci ulice; Něco divokého, z doslechu vím, že v Edici náročného diváka už vyšla 1. řada von Trierovy TV minisérie Království...

...to je ale zároveň důvod, proč link dávám na odkladiště, do edičního plánu už nebudu nakukovat, oběhnu to a konec. Nejméně do té doby, dokud všechny filmy, co už jsem koupil, nenakoukám (ani zmíněnou Bílou stuhu jsem ještě neviděl). Což může trvat hodně dlouho tím spíš, že si příbuzní zvykli mi, cinefilovi, posílat filmy, které už viděli a doma je nechtějí. Což jsou btw. většinou béčka v pošetkách, do LK chodím z celého rodu jediný, sakra! *40**3**3* (Na druhou stranu z toho, že jsem nedávno citoval z "náročnými diváky" hluboce opovrhovaného seriálu Hannah Montana, by mělo být patrné, že nejsem filmový fajnšmekr, ale všežravec.)