Já, Claudius 11: Bůh v Colchesteru (epizoda TV seriálu)
.
Claudius: Po celý život jsem toužil obnovit republiku. A přesto ze mě nakonec udělali císaře. [...] Velmi jsem chyboval. Snažil jsem se vládnout rozumně, spravedlivě, otupit ostří monarchie, získat si lid, ale tím jsem monarchii jen upevňoval. A teď ji chci jednou provždy zničit. A Nero bude můj nástroj. Je to blázen jako byl Caligula. My císařové jsme všichni šílenci, ale až vyhyneme, lidé jednou provždy skoncují s monarchií a nastolí moudřejší vládu.

(Claudius se v zásadním mýlil, Nero sice kvůli povstání proti sobě spáchá sebevraždu a v jeho osobě skončí vláda julsko-klaudijské dynastie, ale bude trvat ještě téměř 1900 let - do r. 1946 - než se Itálie, pohrobek Římského impéria, stane znovu republikou. Předchozí perioda začala svržením posledního krále Římského království a nástupem vlády patricijů okolo r. 509 př. n. l. a skončila vraždou Julia Cesara v r. 44 př. n. l. Po něm Římu vládl Oktavián, později známý jako Augustus, který republiku postupně transformoval v císařství při zachování některých republikánských institucí, v první řadě senátu, de facto Claudiův dědeček - Claudiův otec byl nevlastní Augustův syn, bratr jeho nástupce Tiberia a dědeček Tiberiova nástupce Caliguly.)