Já, Claudius 11: Bůh v Colchesteru (epizoda TV seriálu)
.
Mnester: Dovol, abych se představil. Jmenuju se Mnester. Jsem herec a zná mě spousta lidí.
Scylla: Mé jméno je Scylla. Jsem nevěstka a zná mě úplně každý.
Mnester: Dovol mi tedy, abych tě seznámil s paní Messalinou, tvou vyzývatelkou a císařovou chotí. *...* Toto je Scylla ze Sicílie, žena pro každého.
Scylla: Je mi velkou ctí.
Messalina: Upřímně tě vítám.
Scylla: Říká se, že jsi krasavice, ale slova kulhají za skutečností. (Jemná narážka na Messalinina chotě, kulhavého císaře Claudia.)
Messalina: Děkuji za uznání a za to, že jsi mou výzvu přijala tak ochotně.
Scylla: Ochotně? Tady přece jde o peníze, ne?
Mnester: Ne. Vaše utkání je věcí cti. Musíš hájit svou dobrou pověst.
Scylla: A ty by ses hájil zadarmo, herče? Lituji, jsem profesionálka. Pracuji za peníze. Čest ráda přenechám tobě, císařovno.
Mnester: Nestydatost! Tady bychom jí měli platit, v císařském paláci?
Scylla: Rozdíl mezi námi dvěma, herče, je v tom, že ty jsi snob, kdežto já ne. A rozdíl mezi mnou a tou vznešenou dámou je, že moje práce je pro ni zálibou. Mou zálibou je zahradničení, to provozuji bezplatně.
Messalina: Dostaneš své peníze! Řekněme...
Scylla: Pět!
Messalina: Tři... zlaťáky za hlavu.
Scylla: Hlava není nejvýstižnější výraz. *...* Za vítězství i prohru?
Messalina: Ano.
Scylla: To zní uspokojivě.
Mnester: Uspokojivě? Tolik peněz nevyděláš za celý rok.
Scylla: Já se z toho herce snad pominu. Nic mu nevyhovuje.
Messalina: Tak konec řečí! Pro kterou stranu postele se rozhodneš?
Scylla: Paní, já nejsem vybíravá, ty máš přednost. Hlavní věc je, abychom co nejdříve začaly.
[...]
Justus: Pollusi, víš, co se právě děje v novém paláci? Císařova žena soutěží s nevěstkou o to, která z nich vyřídí víc chlapů.
[...]
Messalina: Kam utíkášm Scyllo? Já neskončila!
Scylla: To není ženská, to je Satan, který na sebe vzal lidskou podobu... Peníze! Kde jsou moje peníze?... Dejte je sem!... Amatéři!