Re (6): no
Odpověď na příspěvek od Moderator z 18.04.2005 17:33:27:
Jak já to vidím,děti se neučí,pouze reagují na příkazy silnějších -a ti nejsou vždy nejmoudřejší, jak víme. V prvé řadě to jsou rodiče a tak to jde dál,dokud dítko nezačne mít příležitost prosadit svůj názor, ale i pak se musí pustit do boje kdo z koho. Není to zrovna milá představa,že? A to je jen jedna z nepotřebných vlastností, které jsme v životě prosadili. Soupeříme o všechno a se vším, aniž bychom se ohlíželi po tom, co všechno při tom zadupeme.A on je to i člověk! No, zvykli jsme být pyšní na něco, nad čím nějaká příští generace bude nechápavě vrtět hlavičkami. Říkám nějaká příští,neboť napravit takový kolosální omyl, je evidentně práce pro několik generací.

Re (6): no
Odpověď na příspěvek od Moderator z 18.04.2005 17:33:27:

Potom zpytuje své svědomí, za to, že se nepomstil nebo někomu neublížil dostatečně.

Re (5): no
Odpověď na příspěvek od simmira ( mailto:simmira@centrum.cz ) z 17.04.2005 14:53:22:
A jsi si jistá, že všechny rodiče svoje děti učí, že ubližovat se nemá?

Re (5): no
Odpověď na příspěvek od simmira ( mailto:simmira@centrum.cz ) z 17.04.2005 14:53:22:
S tím souhlasím , to se jedná o svědomí, které mi říká, že se mám kdruhým chovat tak, jak bych chtěla, aby se oni chovali ke mně. Ale k tomu nepotřebuji boha.

Re (4): no
Odpověď na příspěvek od eloah z 04.04.2005 20:08:25:
Člověk si to vyhodnocuje sám. Když někomu ublíží tak se podvědomě potrestá protože ho v dětství rodiče učili že ubližovat se nemá.

potraty
otázka potratů je složitá zejména protože vyžaduje
1) definici člověka
2) definici práv ženy
je člověk povinen poskytnout defakto život zachraňující pomoc jinému člověku pokud je ohroženo jeho vlatní zdraví?

protože těhotenství je stav ohrožující zdraví

to podle současného zákonodárství není

těhotenství je ale situace ještě odlišná v tom, že matka dítěte je přímo zodpovědná za to že dítě v té životohrožující situaci je
pokud bychom to přirovnali záchraně tonoucího z divoké řeky - matka je v situaci člověka který tonoucího do té řeky strčil

Re (3): no
Odpověď na příspěvek od Moderator z 04.04.2005 13:02:00:
Já nevěřím ani na duši, protože nevím, co by měla obsahovat, jestli nějakou energii, nebo moje já, nebo co. Nevěřím však ani na karmu a reinkarnaci, protože nevím, kdo by posuzoval, ty dobré a špatné věci , protože dobro a zlo je vždy nějak relativní. Jedině, že by se vycházelo z vnitřního pocitu, kdy já chci ublížit nebo udělat dobrý skutek.( Ale obvykle to vždy dopadne tak, že "každý skutek budiž po zásluze potrestán"- humorka). Ale kdo a jak by to vyhodnocoval?

Re (2): no
Odpověď na příspěvek od LouPudlo ( mailto:pudlo@centrum.cz ) z 04.04.2005 12:44:57:
Já osobně vůbec na duši nevěřím a asi ani na posmrtný život a podobné věci. Nicméně se chovám stylem jako kdyby existovala duše a posmrtný život, protože kdyby tomu tak náhodou bylo, tak bych po smrti určitě nechtěl skončit v potenciálním pekle (tím nemyslím peklo, kde bych byl v kotlíku a čertíci by mě pichali vidlema do zadku, jak to kdysi propagovala církev:))
Nevěřím na duši, tudíž o tom ani nebudu polemizovat. Nicméně věřím na osud a karmu a myslím si, že dobré i špatné věci, které člověk v životě udělá budou po zásluze odměněny

Re: no
Odpověď na příspěvek od Moderator z 04.04.2005 11:49:26:
anebo by tam byla jiná duše?
co je to duše?

no
Nečetl jsem o čem jste zde debatovali, ale jen co jsem zahlidl na konci... souhlasim s potraty i euthanazii..ale za určitých podmínek. Nicméně to jen mimochodem, chci sem napsat neco jiného

Kdysi jsem kdesi četl tenhle dotaz: Myslíte si, že má člověk duši? Když byste tedka zmizeli a někdo by vás poskládal atom po atomu, částečku po částečce přesně tak jak jste teďka poskládaní, byli byste to zase vy a nebo by to byla jen prázdná tělesná schránka bez duše?