Básnička Jak to tak čtu, tak jsou tu nádherné básničky...Já bych tohle nesložila umim jen o smrti a smutku...O lásce jsem zkusila jednu ae asi se nebude líbit ,protože vůbec nedává smysl *8*..
*1697* Co je to láska ? *1697*
O lásce a štěstí
skřivánek zpívá,
na smutek a neštěstí
slunce se dívá.
Láska,krásný to cit,
ta i pro pohany jest,
není nad ten pocit
když necháš se vést.
Polibek na líce
tvář polije ruměnec,
k dýchání už nepotřebuješ plíce
a na hlavu věnec.
Je to horký dech
a propletená těla,
různě dlouhý běh,
někdy míň někdy víc než by jsi chtěla.
|
Sen Noc se přetáhla do své raní podoby
a já sedím a dícham sílu překrásné vůně Mortisovy ženy.
Můj spánek zahalí nekonečny vánek ,
třpytící se madam z hvozdů jitrného chvalozpěvů ,
mého očního slzícího vodopádů ,
který padá z nebeského chorálu ,
na zem do dlaní lásky těchto Světů ,
Srdce už neví cest už zapomnělo navždy kvést ,
už jen síla krásných bílých andělských křídel
mne donese tam kde květen ženského rodu jest ,
usínám a tiše sním noci opět vyhlížím ,
do nočního jitra lesů do své hloubky lučních květů.
|
Enttony ... 18.07.2006 10:42:48 ... (219/321)
Hvězda... Vlastně,měl bych tu ještě jednu.
.
.
Připadáš mi jako hvězda vzdálená,
kterou mohu pozorovat,
ale která je daleko ode mne.
Jako hvězda, která září v mém srdci,
ale která je studená,i když spaluje,
protože jas, který ji obklopuje,
je jen odrazem někoho jiného.
Jako hvězda, kolem které se otáčím,
ale kterou nemohu sejmout z nebezkých výšin.
Je to hvězda studená, kterou milovat
znamená žít sám.
|
Re (2): Když je Ti... Odpověď na příspěvek od kroger ( mailto:radimv@gmail.com ) z 16.07.2006 15:59:58:
Díky,jsem rád,že se líbí.
|
Re: Když je Ti... Odpověď na příspěvek od Enttony z 26.06.2006 09:29:45:
naopak tenhle styl se mi líbí*18*
|
básničky za každou cenu rýmovat....proč?
|
Enttony ... 26.06.2006 09:29:45 ... (214/321)
Když je Ti... .
Když je Ti do pláče úpřimně
a smutek cítíš opravdově,
je světu jedno,
zda posloucháš Mozarta nebo Beethovena.
Za slzou vidí hysterii
a té předepíší studenou sprchu.
Když je mi do pláče úpřimně
a lítost cítím opravdově -
- opakuji si pro sebe přirovnání
...když hvězda rodí se,anebo zaniká,
pro ni to znamená var i pád
v úžasných tlacích a teplotách.
A lidem jeví se po dlouhém zkoumání
jen jako záblesk...
|
Srdce podzimu Srdce smutné,
když padá sníh.
Konec podzimu
a ona bdí.
Vzpomíná na ty časy,
kdy mohla být s ním.
S koncem podzimu,
skončil čas sním.
Stojí před jezerem, kam chodívaly,
od sněhu bílá, jak královna zimy.
Jde po mostu, kde potkali se poprvé
a pláčem má tváře načervenalé.
Dívá se do dálky,
na ty pahorky,vzpomíná,
držel ji v náručí, kde cítila se tak v bezpečí.
|
V jediném okamžiku Viděl jsem širé moře,
viděl jsem řeky bez života,
viděl jsem rozlehlé pláně,
za zvuku větru a zlověstného ticha
Tam kde zima nahradí podzim,
šero zavládne nad krajinou,
tam s kdysi bohatých pastvin,
uvidíš jen zemi sněhem zahalenou.
Přišel čas a všechno vzal,
vše kromě vody, písku, větru,
vše kromě rozervaných skal,
stáhl sebou ke dnu.
Věčná zima, chlad a mráz,
vládnou spolu rukou pevnou.
Za temné noci, jde to snáz,
než s paprsky, jež se dolů nedostanou.
Tam byl kdysi ráj,
tam země stýkala se s nebesy,
tam úrodný byl kraj,
možná, že už i po tisící.
Přišel čas a všechno vzal
a nebýt toho podivného omylu,
asi bych se teď nebyl ptal,
při tomhle úděsném pohledu.
|
|