Veda a vira v Boha.
Vědecký svět se obrací k Bohu
“Jak mnou byli lidé určitě ovlivněni, chci zkusit napravit tu hroznou škodu, kterou jsem
způsobil.” (Anthony Flew)
Noviny dnes znějí těmito lítostí naplněnými slovy Antonyho Flewa , svého času známého ateistického
filosofa. Jednaosmdesátiletý britský profesor filosofie Flew se stal ateistou v 15 letech. Poprvé si udělal
jméno na akademickém poli prací publikovanou v roce 1950. V následujících 54 letech obhajoval
ateismus jako profesor na univerzitách v Oxfordu , Aberdeenu, Keele a Readingu , a jako host na mnoha
kanadských a amerických univerzitách, v debatách, knihách a článcích. Avšak dnes ohlašuje, že opustil
tuto chybu a uznává, že vesmír byl stvořen .
Rozhodujícím faktorem v této radikální změně je konečný důkaz o existenci svrchované inteligence
zjevený vědou . Flew si uvědomil tváří v tvář informačnímu základu života, že opravdový původ života je
inteligentním návrhem, nikoli náhodou a že ateismus, který prosazoval 66 let byl falešnou filosofií.
Flew oznamuje vědecké důvody ležící za jeho změnou víry takto:
Výzkum DNA ukázal nejneuvěřitelnější složitost uspořádání potřebného ke vzniku života tak, že
inteligence musí být zapojena.
Stalo se neobyčejně obtížným jen pomyslet na to, že první reprodukční organismus vznikl
evolucí.
Jsem přesvědčen, že je prostě nemožné, aby se první živá hmota nějak vyvinula z neživé a poté
rozvinula do neobyčejně komplikovaného organismu.
Výzkum DNA, který Flew cituje jako základní důvod pro změnu svého názoru zjevil převratná fakta o
stvoření. Šroubovicový tvar molekuly DNA skrývající genetický kód, nukleotidová vlákna , která dokazují
omyl teorie slepé nahodilosti, uložení encyklopedického množství informace a další zjevily, že struktura
a funkce molekul DNA byla speciálně navržena. Vědci zkoumající DNA potvrzují tento fakt.
Francis Crick například, jeden z vědců, kteří odhalili tvar DNA, doznává, že původ života je zázrak :
Čestný muž, vyzbrojený věděním, které je nám dnes dostupné, může pouze stanovit, že původ života v
nějakém smyslu se nám v této chvíli jeví jako téměř zázrak , kvůli množství podmínek, které musí být
splněny, aby vše fungovalo.
Led Adleman z Jihokalifornské univerzity v Los Angeles vypočítal, že 1 gram DNA pojme stejné množství
informace jako trilión kompaktních disků!
Gene Myers, vědec pracující na projektu výzkumu lidského genomu řekl: “Co mne opravdu udivuje je
architektura života. Ten systém je tak složitý, že vypadá, jakoby byl navržen. Je za tím obrovská
inteligence.
Nejvíce zarážejícím faktem o DNA je, že existence kódované genetické informace nelze být vysvětlena
termíny hmoty a energie nebo přírodními zákony. Dr. Werner Gitt profesot Německého federálního
institutu fyziky a technologie prohlásil na toto téma: Systém kódu je vždy výsledkem duševní práce.
Mělo by být zdůrazněno, že hmota jako taková není schopna vytvořit jakýkoli kód. Veškerá zkušenost
naznačuje, že přemýšlivý tvor volně si procvičující svou vůli a tvořivost musí být zapojen… není znám
přírodní zákon na základě kterého by hmota mohla dát vzniknout informaci, ani žádný fyzikální proces
není tohoto schopen.
Vědci a filosofové stvoření a jejich zjištění hráli hlavní roli ve Flewově přijetí inteligentního návrhu. Nyní
s nimi diskutuje a vyměňují si nápady. Konečným bodem obratu byla diskuse organizovaná institutem
pro metavědecký výzkum v Texasu v květnu 2003. Professor Flew se zúčastnil debaty spolu s autorem,
fyzikem Royem Abrahamem Varghesem a molekulárním biologem Geraldem Schroederem. Byl dotčen
váhou vědeckého důkazu ve prospěch stvoření , přijal argumenty svých oponentů a opustil ateismus. V
dopise pro vydání britského magazínu Filosofie dnes srpen- září 2003 doporučuje Schoederovu knihu
"Skrytá tvář Boha : věda zjevuje konečnou Pravdu" a Varghesovu knihu "Báječný svět". Během
rozhovoru s profesorem filosofie a teologie Gary R. Habermasem a také na videu "Objevila věda Boha?"
otevřeně prohlašuje , že věří v inteligentní návrh.
Inteligence procházející vesmírem a kolaps ateismu
Odmítnutí ateismu profesorem , který ho léta obhajoval na základě vědeckých faktů je předzvěstí
konečného zhroucení ateismu. Moderní věda odhalila inteligenci procházející vesmírem a přestala s
ateismem počítat.
V knize "Skrytá tvář Boha" Gerald Schroeder píše: Prostá přesvědčivost, univerzální moudrost proniká
vesmírem. Objevy vědy nás pohly k uvědomění: veškerá existence je projevem této moudrosti. V
laboratoři jsme vyzkoušeli, že je to informace, která se nejprve fyzikálně projevuje jako energie a pak
kondenzuje do formy hmoty. Každá částice, každý tvor, od atomu po člověka reprezentuje určitou
úroveň informace, moudrosti.
Vědecký výzkum buňky i částic neživé hmoty zjevil neodiskutovatelný fakt: život a vesmír byl stvořen z
ničeho vůlí entity mající nadměrnou mysl a moudrost. Nepochybně majitelem veškerého vědění, který
navrhl vesmír je Všemohoucí Buh.
Pro doplňující čtení doporučuji tento článek o pádu Darwinovy teorie. Chce -li však někdo nadále věřit,
že jeho praotcem není Adam, ale King Kong, nechť tedy věří… Ne, aby jste si mysleli, že mám něco proti
Darwinovi. Darwin byl inteligentní člověk, vědec, který se snažil ze všech svých sil zjistit pravdu. Že tyto
síly nestačily, na čemž mělo podíl zajisté i čas a místo nebyla jeho chyba. Darwin si uvědomoval, že
vytváří teorii. On není tím, kdo dnes všem tuto teorii vnucuje jako fakt. http: //www .freewebs. com /
paprsek/pasticka .htm

Veda a nabozenstvi.
Odporují si věda a náboženství?
Konflikt vědy s náboženstvím?
Atributy vesmíru , které byly dosud vědou objeveny poukazují na existenci Boha . Věda nás přivádí k
závěru, že kosmos má svého Tvůrce, který je dokonalý v moci , moudrosti a vědění. Je to náboženství,
jenž nám ukazuje cestu k poznání Boha . Je proto tedy možné říct, že věda je způsob jak lépe vidět a
prověřit skutečnosti naznačené náboženstvím.
Nicméně dnes mnozí vědci vystupující ve jménu vědy zaujímají odlišný postoj. Z jejich pohledu vědecké
objevy existenci Boha nepotvrzují. Naopak promítají ateistické porozumění vědě, že nelze dosáhnout
Boha skrze vědecká data: prohlašují, že věda a náboženství jsou dva proti sobě jdoucí názory.
Popravdě toto chápání vědy je vcelku nedávné . Rozvinulo se s příchodem materialistických a
pozitivistických filosofů v 18. a 19 . století.
Přesněji poté, co Darwin formuloval svou evoluční teorii v roce 1859. Kruhy zastávající materialistickou
vizi světa ji začaly ideově bránit, neboť představovala spásnou náplast za náboženství, vysvětlujíc vznik
života bez účasti Boha. A výsledkem bylo "že věda odporuje náboženství" . Britští výzkumníci Michael
Baigent, Richard Leigh a Henry Lincoln říkají k tomuto tématu:
Pro Izáka Newtona, 150 let před Darwinem, nebyla věda od náboženství oddělená, byla aspektem
náboženství, ve skutečnosti jemu nápomocná… Ale věda Darwinových časů se přesně tímto stala,
rozvádějíc se ze spojení ve kterém dříve existovala a ustanovujíc se absolutním rivalem. Výsledkem
bylo, že věda a náboženství už dále nespolupracovaly nýbrž stály proti sobě a lidstvu bylo postupně
nuceno zvolit jedno nebo druhé. (Michael Baigent, Richard Leigh, Henry Lincoln, “The Messianic
Legacy”, Gorgi Books, London : 1991 , p. 177 -178 .)
Jak jsme zmínili , takzvané rozpolcení vědy a náboženství bylo zcela ideologické. Někteří vědci, už dříve
zastánci materialismu si dali za úkol dokázat , že vesmír nemá Stvořitele a rozvinuli na toto téma řadu
teorií. Teorie evoluce byla nejznámější a nejdůležitější z nich. Další byly rozvinuty na poli astronomie,
avšak všechny tyto teorie popírající stvoření byly vyvráceny vědou samotnou.
Dnes, vědci, jenž se stále drží těchto teorií a vytrvávají v popírání čehokoli náboženského jsou
dogmatičtí a bigotní lidé, kteří dali sami sobě podmínku nevěřit v Boha. Slavný anglický zoolog a
evolocionista D .M. S. Watson se přiznal k tomuto dogmatismu a vysvětlil proč se on a jeho kolegové
stále upínají k teorii evoluce:
“Teorie evoluce je univerzálně přijímána ne proto, že by byla dokazatelná logickými a faktickými
důkazy, ale protože jediná alternativa , zvláštní stvoření , je jasně neuvěřitelná. " (D .M. S. Watson,
“Adaptation”, Nature, no . 124, p . 233)
Co Watson myslí "zvláštním stvořením " je Boží stvoření . Jako uvědomělý to tento vědec nachází
nepřijatelným. Ale proč? Je to proto, že to říká věda? Právě že ne. Věda potvrzuje pravdu stvoření.
Jediný důvod, proč to Watson považuje za nepřijatelné je, že si sám předurčil nevěřit v Boha. Ostatní
evolucionisté mají stejný postoj.
Evolucionisté nespoléhají na vědu, ale na materialistickou filosofii a zkreslují vědu , aby se s touto
filosofií shodovala. Genetik, proslulý evolucionista z Harvardské univerzity Richard Lewontin doznává
tuto pravdu:
"Ne , že by nás metody a instituce vědy nějak nutily přijmout materiální vysvětlení světa, ale naopak
my jsem přinuceni naší předchozí inklinací k materialismu vytvořit přístroj nebo sadu konceptů
produkujících materiální zdůvodnění, nehledě na to, jak vypočítané nebo jak nesrozumitelné
nezasvěceným. Ba co víc , materialismus je absolutní, nemůžeme dovolit vpustit Boží nohu mezi
dveře. " (Richard Levontin , The Demon-Haunted World, The New York Review of Books, January, 9 ,
1997, p . 28)
Na druhou stranu dnes, jako v historii , vedle této dogmatické materialistické skupiny existují vědci, kteří
dotvrzují Boží existenci a nahlížejí na vědu , jako na cestu k Jeho poznání. Některé trendy rozvíjející se v
USA, jako "kreacionismus " a "inteligentní design" potvrzují pomocí vědeckých důkazů, že všechny věci
byly stvořeny Bohem.
Věřící vědci
Srážka mezi vědou a náboženstvím se může týkat pouze určitých vír , které včleňují pověrčivé prvky. To
však není případ islámu, který spoléhá čistě na Boží zjevení. Navíc islám přímo obhajuje vědecké bádání
a ohlašuje, že průzkum vesmíru je způsobem poznání Božího stvoření :
Což se nepodívali na nebe nad sebou, jak jsme je zbudovali a ozdobili a že není na něm žádných trhlin?
A zemi jsme rozprostřeli a po ní pevně stojící hory rozhodili a na ní vyrůst jsme dali druhům všem
překrásných rostlin pro potěchu očí i jako připomenutí pro každého služebníka kajícného. A seslali jsme
z nebe vodu požehnanou, z níž dali jsme vyrůst zahradám i zrní, jež dává úrodu a palmám ztepilým, jež
v řadách nesou trsy plodů, jako obživu služebníkům Našim. A vodou oživujeme i mrtvou zem, a takové
bude i vaše vzkříšení . 50: 6 -11
Jak tento verš naznačuje, korán povzbuzuje lidi k přemýšlení, ke zdůvodňování a zkoumání čehokoli ve
světě ve kterém žijí. To proto, že věda podporuje náboženství, chrání jedince před ignorací a učí jej
vědomému přemýšlení, otevírá oči a pomáhá uchopit Boží znamení zjevné ve vesmíru . Slavný německý
fyzik Max Planck řekl:
"Kdokoli byl vážně zapojen do vědecké práce jakéhokoli druhu si uvědomuje, že nad vstupní bránou
chrámu vědy jsou vytesána tato slova : "Musíš mít víru. " To je vlastnost bez které se vědec
neobejde. " (J . De Vries, Essential of Physical Science, Wm. B.Eerdmans Pub. Co. , Grand Rapids, SD
1958, p . 15. )
Všechna témata, kterými jsme se dosud zabývali dokázala, že existenci vesmíru a života nelze vysvětlit
jako náhodu. Mnoho vědců, jenž zanechalo nesmazatelný otisk ve vědě potvrdilo a stále potvrzuje tento
fakt. Čím více lidé vědí o vesmíru , tím výše stoupá jejich obdiv k tomuto bezchybnému řádu. Každý
nově objevený detail podporuje stvoření neoddiskutovatelným způsobem.
Velká většina moderních fyziků přijímá fakt stvoření jako vstup do 21. století. David Darling tvrdí že ani
čas, ani prostor, ani hmota, ani energie, dokonce ani maličké duté místečko neexistovalo na začátku.
Nepatrný rychlý pohyb a objevilo se skromné chvění a kolísání. Darling zakončuje, že když bylo
otevřeno víko kosmické krabice z pod něj se vynořily výhonky zázraku stvoření .
Mimoto je známo , že téměř všichni zakladatelé rozličných odvětví vědy věřili v Boha a písma. Největší
fyzikové historie, Newton, Faraday, Kelvin a Maxwell jsou pouhým příkladem.
V době Izáka Newtona vědci věřili, že pohyby nebeských těles a planet se řídí rozdílnými zákony .
Nicméně Newton byl přesvědčen, že Stvořitel Země a vesmíru je jeden a tedy musejí podléhat stejným
zákonům. Napsal:
“Tento nejkrásnější systém Slunce, planet a komet může probíhat jedině s návodem a svrchovaností
inteligentního a mocného Tvora. Tento Tvor vládne všem věcem, ne jako duše světa, ale jako Pán
nade vším. Chce být nazýván Pán Bůh, Univerzální Vládce. (“ Principia”)
Jak je zjevné, tisíce vědců zabývajících se od středověku fyzikou, matematikou a astronomií odsouhlasili
ideu jediného stvořitele a vždy se zaměřili na stejný bod . Zakladatel fyzikální astronomie Johannes
Kepler měl silnou víru v Boha, v jedné ze svých knih stanovil :
“Jelikož my astronomové jsme kněží nejvyššího Boha s ohledem na knihu přírody, přísluší nám být
rozvážní, nikoli pro slávu naší mysli, ale především pro slávu Boží.” (Dan Graves, Scientists of Faith, p .
51 )
Skvělý fyzik William Thompson (Lord Kelvin), který založil termodynamiku byl také věřícím křesťanem.
Zcela odmítal Darwinovu teorii. Roku 1903, krátce před svou smrtí , učinil jednoznačné prohlášení , že “s
ohledem na původ života věda kladně potvrzuje tvůrčí sílu ." (David Darling, Deep Time, Delacorte
Press, 1989, New York.)
Jeden z profesorů na Oxfordské univerzitě Robert Mattheus stanovuje stejný fakt ve své knize
publikované 1992 kde vysvětluje, že molekuly DNA byly stvořeny Bohem. Mattheus říká, že všechna
stádia probíhají v dokonalé harmonii od jediné buňky k narození dítěte a finálně k dospělci. Všechny
tyto události nemohou být popsány jinak , než jako zázrak , stejně jako ostatní biologická stádia.
Mattheus se ptá, jak se tak dokonalý a složitý organismus rozvíjí z jednoduché a maličké buňky a jak
člověk může být stvořen z buňky menší, než písmeno "I" . (Robert Matthews, Unraveling the Mind of
God, London Bridge , July, 1995 , p. 8 )
Někteří z vědců, kteří prohlašují, že vesmír byl stvořen Bohem a kteří jsou proslulí svými citacemi na
toto téma, jsou:
Robert Boyle (otec moderní chemie)
Iona William Petty (známý studiemi ze statistiky a moderní ekonomie )
Michael Faraday (jeden z největších fyziků všech dob)
Gregory Mendel (otec genetiky, vyvrátil platnost darwinismu na poli genetiky)
Louis Pasteur (největší jméno v bakteriologii, vyhlásil válku darwinismu )
John Dalton (otec atomové teorie)
Blaise Pascal (jeden z nejvýznamějších matematiků)
John Ray (nejvýznamější jméno v britské přírodní historii )
Nicolaus Steno (slavný stratigraf, který zkoumal vrstvy zemské kůry )
Carolus Linnaeus (otec biologické klasifikace)
Georges Cuvier (zakladatel srovnávací anatomie)
Matthew Maury (zakladatel oceánografie)
Thomas Anderson (pionýr na poli organické chemie)

Ateismus.
Odpovídání ateistům ohledně Boha
Tazatel: Muhammad - Pákistán
Otázka: Salam.
Mám nějaké otázky o Bohu.
Zaprvé, jak můžeme přesvědčit ateistu, že existuje Bůh? Pokud povíte , že vesmír a naše existence jsou
důkazy, že nás Bůh stvořil, pak ateista řekne, že existuje mnoho teorií o vesmíru a naší existenci.
Můj přítel ateista říká, že kvantový fyzik Paul Davies praví, že vesmír nepotřebuje žádný důvod, aby
vznikl. Také jiní vědci tvrdí, že naše existence je následkem evoluce.
Zadruhé, jak můžeme přesvědčit ateistu, že je pouze jeden Bůh? Existuje možnost, že řád a harmonie
mezi vesmírem a naší existencí vznikla skrze mnoho bohů , říká můj přítel ateista. Takže proč popřít
takovou možnost a lnout k jednomu Bohu?
Děkuji.
Poradce: Nabil Haroun
Odpověď: Salam, Muhammad .
Děkuji mnohokrát za tvou otázku.
Dovol nám nejprve rozlišit mezi teoriemi a vědeckými fakty. Zatímco první je založeno na lidských
předpokladech (a často předpojatých), druhé by mělo být založeno na hmatatelných svědectvích a
racionálních důkazech.
Moderní věda skoncovala s ateistický dogmatem, jež ovlivňovalo mysli, duše a společnosti ve 19. a po
většinu 20. století. Mnohé nekritické teorie byly falešně zahaleny pláštěm vědy a byly předloženy, aby
nahradily pravou víru v Boha ateistickými dogmaty.
Jenže taková dogmata jako darwinismus, marxismus a freudianismus - mezi jinými - se zhroutila a
rozplynula, když byla podrobena opravdovému testu vědeckých důkazů a zdůvodňování. Slabost těchto
teorií spočívá v tom, že jsou založeny na ateistické poučce a založení svých zakladatelů , spíše než
skutečném důkazu.
Přehnané sebevědomí vzhledem k vlastním předpokladům přivedlo zakladatele těchto teorií k
ignorování základního principu vědy: budovat závěry na hmatatelných důkazech nikoli na
předpokladech a domněnkách .
Ve skutečnosti je lidské vnímání a fyzické vědění omezeno kvůli úzkému záběru našich smyslů. Rozsah
neviděného, neslyšeného, necítěného a nepociťovaného je mnohem širší než jak nám to dovolují naše
smysly. Mimoto je kapacita lidského intelektu omezena ve schopnosti pozorovat, analyzovat, dávat do
souvislosti a chápat vztahy a zákony řídící fyzikální , chemické a biologické úkazy.
Jenže lidské vnímání je zcela nevhodné pro odpověď na velkou otázku: PROČ jakákoli složka nebo
soustava tohoto světa, našeho vlastního těla nebo duše, funguje nebo se chová způsobem, jakým to
činí. Žádný člověk nemůže nikdy změnit, ovlivnit nebo donutit cokoli v přírodě, aby to fungovalo jinak
nebo se to odchýlilo od svého předepsaného kurzu.
Nicméně je zásadní dávat pozor na to , co nám odůvodněné a poctivé čtení fyzického světa sděluje o
Bohu. Čtěte "knihu přírody" na jakékoli úrovni - od nejmenších vnitroatomárních částic k jednotlivým
živým buňkám, ke složitým biologickým systémům rostlin, živočichů nebo lidskému životu. Můžete také
pozorovat vesmír v jeho velikosti: od naší planety země ke sluneční a galaktickým soustavám! Bůh je
vždy tam, všude : Stvořitel a Návrhář Bůh, Jenž je vševědoucí a moudrý, nesmrtelný a živitel.
On se projevuje všude díky své jedinečné schopnosti:
Počínat: tvořit hmotu z ničeho
Určovat: určovat neomezenou rozmanitost hmoty, druhů a soustav
Navrhovat: umožnit, aby každé stvoření mělo vlastní znaky a následovalo přesně Jím předurčené
zákony
Harmonizovat: provozovat všechny systémy - fyzické , chemické a biologické - a vyvažovat je v
harmonicky propojeném způsobu
Udržovat: spravovat celou dobu veškerou existující hmotu a provozovat ji stejným předurčeným
způsobem
Nyní zpět k otázce; jak prokázat tyto projevované atributy? Ve skutečnosti záporná odpověď na každý z
následujících dotazů poskytne důkaz!
Můžete sledovat tyto argumenty:
Počínání: Lze se přít o schopnosti Boha jediného počnout každý kousek hmoty? Nebo mohla by hmota
vytvořit sebe sama z ničeho nebo vzniknout díky nekonečně málo pravděpodobné náhodě ?
Určování: Mohla náhoda sama vyprodukovat tak zaplavující rozmanitost chemických staveb,
biologických druhů nebo lidstva ? Mohla rozmanitost chemických prvků v periodické tabulce, složených
z týchž vnitroatomárních částic být výsledkem elektronů, protonů a neutronů rozhodujících samy za
sebe, že se naaranžují těmito způsoby? Mohla z těchto prvků vzniknout široká paleta chemických a
biochemických jednotek chaotickým zásahem náhody?
Návrh: Může kdokoli uvěřit, že početnost živých systémů by se rozhodla fungovat jedinečnými a
složitými způsoby, jak to činí, způsoby , které jsou složitější a přesnější než obrovské moderní chemické
továrny? Mohl by být unikátní genetický "software" implantovaný do každičké živé buňky
samovynalezen složkami jejich DNA?
Harmonie: Mohla by být celková ekologická rovnováha mezi biotou , atmosférou, zemí a oceánem -
která udržuje biologickou rozmanitost a udržitelnost prostředí - být produktem globální "autodohody"
přírody?
Udržování: Mohla by se fyzická hmota, na libovolné úrovni složitosti , odchýlit od zákonů řídících a
spravujících její existenci, vlastnosti a chování?
Jelikož racionální odpovědí na každou z těchto pěti otázek je rozhodné NE, potom se objevuje
nevyhnutelná pravda : Tento vesmír může být pouze výtvorem Jednoho Počínajícího Boha, Jeho
určením, podle Jeho super návrhu, jako je následovat Jeho zákony a kolektivně pracovat v souladu
podle jediného trvalého vzorce bez jediného odchýlení nebo nestejnosti.
Tatáž rozumová úvaha nám sděluje, že je jeden nesmrtelný Stvořitel , Jenž je udržovatel a vládce celého
stvoření, podobně vyvrací tyto neopodstatněné iluze ohledně mnoha božstev, ať si je představoval
primitivní člověk nebo je vymysleli filosofové, všechno na jedno kopyto.
V průběhu historie na sebe vzal polyteismus několik podob: od primitivních model starobylého Egypta a
Řecka po současné křesťanské a hinduistické trojice, které jsou islámem považovány za polyteismus.
Všichni upadli do téhož problému. Jinými slovy, nadsmyslová povaha božství v islámu neakceptuje
jakoukoli jinou povahu tohoto božství . Monoteismus v islámu znamená, že je Jeden a Jediný Bůh. Není
jeden jen číslem, ale také povahou. A je proti Jeho monoteistické entitě, aby byl odrážen odlišnými nebo
rozmanitými povahami, jak se tomu děje v jiných náboženstvích.
Ve své proslulé knize z roku 2001, Skrytá tvář Boha - Jak věda odhaluje konečnou pravdu (The Hidden
Face of God - How Science Reveals the Ultimate Truth) , Gerald Schroeder uznává, že "jediné vědomí ,
univerzální moudrost, proniká vesmírem. ... Veškerá existence je praxí této moudrosti. " Dodává, že
"každá částice, každá bytost, od atomu po člověka, se zdá představovat úroveň informace, moudrosti. "
Aby našel odpověď na hádanku , odkud tato informace pramení, Schroeder uzavírá, že "moudrost,
informace a myšlenka, to je spojení mezi metafyzickou tvořivou silou a fyzickým stvořením. To je
'skrytá' tvář Boha. "
Zabralo to ateistům 14 století, aby znovu objevili (nikoli obevili) tato základní fakta - fakta, která Korán,
věčné slovo Boha , tak opakovaně vyhlásil a názorně vyložil . Prosím, vraťte se zpět ke Svatému Koránu a
čtěte ho. Naleznete nespočet veršů vysvětlujících a zdůrazňujících to, co bylo uvedeno výše.
Doufám že tato odpověď tě uspokojuje. Máš- li další dotazy, prosím neváhej a napiš nám znovu. Děkuji a
zůstaň v kontaktu.
Salam.

Zhrouceni ateismu.
Zhroucení ateismu
Tato stránka je založená na práci Hárúna Jahji ( www. harunyahya. com )
On je Bůh a není božstva kromě Něho, Jemu náleží chvála na tomto i onom světě a Jemu přísluší
rozhodnutí a k Němu budete navráceni. (Al- Qasas 70 )
Bod obratu ve světové historii
Zhroucení ateismu
V historii lidstva existovalo množství bodů zvratu . Nyní procházíme jedním z nich. Někteří lidé to
nazývají "globalizací " nebo "informačním věkem" . Třebaže jsou takové analýzy správné, existuje další
vývoj mnohem důležitější než tyto. Přestože někteří lidé si toho stále nemusejí být vědomi , v posledních
20- 25 letech se na poli vědy a filosofie odehrála obrovská změna. Ateismus, který tak ovlivnil svět vědy
a myšlení, nyní prochází neodvolatelným zhroucením.
Ateismus, jinými slovy popírání Boha , existoval od nejranějších dob. Avšak skutečný vzestup této
myšlenky počal s mysliteli 18 .století, kteří oponovali náboženství. Materialisté jako Denis Diderot, Baron
d' Olbach a David Hume tvrdili , že žádný svět neexistuje mimo hmotu.
Ateismus se dále šířil v 19 .století.
Myslitelé jako Feuerbach , Marx, Engels, Nietzsche, Durkheim a Freud aplikovali ateistické myšlenky v
množství vědních a filosofických oborů.
Největší podpora pro ateismus přišla od Charlese Darwina, který popíral stvoření a nahradil ho evoluční
teorií.
Darwinismus nabídl takzvanou vědeckou odpověď na otázku "Jak živé věci a člověk vznikly ?" cosi, čeho
nebyli ateisté po staletí schopni.
Tvrdil, že v přírodě existuje mechanismus, který dal život neživé hmotě a potom vyprodukoval miliony
rozmanitých druhů. Velmi mnoho lidí tomuto klamu uvěřilo. S koncem 19. století ateisté ustanovili
"světový názor" který byl považován za vše.
Popírali, že vesmír byl stvořen , tvrdíce, že existuje věčně a nemá počátek. Navrhovali, že řád a
vyváženost vesmíru jsou výsledkem náhody a že v tom není žádný smysl. Představovali si, že
darwinismus vysvětlil vznik člověka a všeho živého.
Jenže všechny tyto názory se zhroutily s vědeckým, politickým a sociologickým pokrokem ve 20. století.
Objevy na mnoha polích, od astronomie po biologii, od psychologie po sociální etiku, zásadně
převrátily nejzákladnější předpoklady pro ateismus.
Ve své knize Bůh: Důkaz, smíření víry a rozumu v postsekulárním světě, vydané roku 1997, dobře
známý americký spisovatel Patrick Glynn poskytl tuto analýzu (1 ):
Uplynulá dvě desetiletí objevů převrátila skoro všechny důležité předpoklady a předpovědi
rané generace moderních sekulárních a ateistických myslitelů ve vztahu k tématu Bůh.. . Po
století velké debaty mezi vědou a vírou byly stoly kompletně převráceny.. . Dnes data
ukazují silně ve směru hypotézy Boha.
Kosmologie: Objev stvoření
První zásah dostal ateismus od vědy 20 .století na poli kosmologie.
Víra ve "vesmír existující navěky" se zhroutila a objevil se důkaz, že vesmír má počátek a byl vytvořen.
Myšlenka nekonečného vesmíru byla poprvé položena ateistickými filosofy ve starém Řecku.
První osobou, který tuto ideu podporoval v Novém věku byl slavný filosof 18. století Immanuel Kant.
Kant tvrdil , že vesmír existuje věčně a že všechny možnosti se mohou vlastně odehrát za nekonečné
rozepnutí času.
V 19. století začalo být hledisko, že vesmír nemá začátek a že neexistoval moment jeho vytvoření, hojně
akceptováno.
Věda však brzy prokáže, že vesmír vskutku má počátek.
Ten důkaz přišel s teorií velkého třesku.
Teorie velkého třesku byla výsledkem řady objevů . V roce 1929 si americký astronom Edwin Hubble
uvědomil, že galaxie ve vesmíru se neustále vzdalují jedna od druhé, což znamená, že vesmír
expanduje.
Pokud by byl proud času v expandujícím vesmíru obrácen, pak by se vynořilo, že celý vesmír musí
pocházet z jediného bodu. Astronomové se ocitli v "metafyzické" situaci, kde tento jediný bod měl
nekonečnou gravitaci, leč nulový objem. Hmota a čas vznikly s "explozí " tohoto nekonečně malého
bodu. Jinak řečeno, vesmír byl vytvořen z ničeho.
Ačkoli teorie velkého třesku rozrušila materialisty, byla nadále podporována konkrétními vědeckými
objevy.
Během svého pozorování v 60. letech dva vědci Arno Penzias a Robert Wilson identifikovali radioaktivní
stopy, které zbyly po explozi .
Stejná věc byla potvrzena v letech 90 . s úrovní radiace zachycenou satelitem Průzkumník kosmického
pozadí [Cosmic background Explorer (COBE) .]
Dnes byli ateisté těmito vědeckými pravdami zcela zahnáni do rohu. Jeden příklad ateistické reakce na
teorii velkého třesku se objevil v roce 1989 v článku Johna Maddoxe, vydavatele časopisu Nature,
jednoho z nejznámějších materialistických vědeckých magazínů. V článku nazvaném "Pryč s velkým
třeskem" Maddox napsal, že velký třesk je "filosoficky nepřijatelný," protože "kreacionisté a ti
podobného přesvědčení.. .mají hojné ospravedlnění v doktríně velkého třesku." (2 )
Také předpovídal , že velký třesk "pravděpodobně nepřežije příští desetiletí. " Jenže navzdory Maddoxovu
optimistickému prohlášení , teorie velkého třesku od té doby jen posílila a mnohem více objevů
potvrzujících stvoření vesmíru bylo učiněno.
Fakt, k němuž dospěla moderní astronomie je tento: Hmota a čas byly vytvořeny nekonečně mocným
Stvořitelem, který není vázán ani jedním z nich. Stvořitelem vesmíru , který obýváme , je Bůh, Pán světů.
Přírodní vědy potvrzují fakt stvoření
1) Nejdůležitějším základem ateismu, dosahujícího vrcholu v 19. století, byla Darwinova evoluční teorie.
2) Darwin navrhl, že původ člověka a všech živých věcí by mohl být vysvětlen nevědomými přírodními
mechanismy. Takto poskytl falešné vysvětlení původu života, které nebyli ateisté schopni vynalézt po
staletí.
3) Vlastně ateisté té doby pospíchali přijmout Darwinovu teorii. Počínajíce Marxem a Engelsem,
ateističtí myslitelé 19. století popisovali tuto teorii jako jádro svých filosofií.
Jenže hlavní opora ateismu se zhroutila sama s vědeckými objevy 20. století. Důkazy předložené
rozličnými odvětvími vědy, jako jsou palaeontologie, biochemie , anatomie a genetika podkopaly
evoluční teorii ze všech směrů.
Darwin tvrdil , že všechny živé druhy jsou potomky stejného předka a staly se vzájemně rozdílnými skrze
série drobných postupných změn.
Doufal, že zkameněliny poskytnou důkaz pro tuto domněnku.
Jenže fosilní výzkum 20. století prezentoval zcela odlišný obraz. Ani jedna "přechodná forma" jež by
prokázala Darwinovu teorii nebyla nalezena.
Například takový fenomén známý jako "Kambrijská exploze" je sám o sobě dostatečný, aby zničil teorii
evoluce. Téměř všechny kategorie živočišné říše se objevily náhle v tomto raném geologickém období .
Živočišné druhy z různých tříd jako měkkýši, obratlovci, členovci a ostnokožci , se svými odlišnými
fyzickými charakteristikami a nesmírně složitými orgány a soustavami se vynořily naráz.
Tento fakt vyplývající z fosilního záznamu zdemoloval teorii evoluce a je namísto toho důkazem ve
prospěch stvoření.
Při předkládání své teorie Darwin založil svou myšlenku na šlechtitelích, kteří produkují různá plemena
psů nebo koní.
Pak aplikoval změny pozorované na těchto tvorech na přírodu jako celek a navrhl, že živé věci by mohly
být potomky jednoho předka podobným způsobem.
Leč toto tvrzení bylo učiněno ve světle vědy 19. století a objevy století dvacátého je vyvrátily .
Desetiletí pozorování rozmanitých zvířecích a rostlinných druhů zjevila, že variace živých věcí nikdy
nepřekračují hranice dané genetickými pouty určitého druhu.
Genetické experimenty na druhou stranu ukázaly, že mutace, které darwinisté považovali za "evoluční
mechanismus" nikdy nemohou dodat novou genetickou informaci, ale naopak, vždy mají škodlivé
účinky. Nespočetné pokusy s mutacemi provedené na octomilkách pouze vyprodukovaly deformované
jedince.
Podle Darwinovy teorie vznikl život na zemi z neživé hmoty. Takže, jak první živé organismy vznikly?
Darwin selhal při vysvětlování tohoto tématu, spokojujíce se s napsáním, že první buňka se mohla
snadno vytvořit v "nějakém malém teplém rybníčku ."
Ti evolucionističtí biologové, kteří se pokusili vylepšit tento nedostatek v darwinismu skončili zklamáni.
Všechna pozorování a pokusy zjevily, že je nemožné, aby živá buňka vznikla z neživé hmoty.
Vědci však ve druhé polovině 20. století objevili něco jiného.
Život a zejména živá buňka a složité organely uvnitř ní, jsou plné těch nejsložitějších návrhů.
Naše oči, s nimiž nemůže žádná kamera soutěžit, ptačí křídla, která inspirují aeronautickou technologii,
složité a vzájemně propojené systémy uvnitř živé buňky, neobyčejná informace obsažená v DNA .. . Toto
vše jsou jasné "příklady návrhu.. ."
Ty také zanechávají evoluční teorii , jež považuje život za výsledek slepé náhody, zcela bezmocnou.
Tato vědecká fakta zahnala darwinismus do rohu koncem 20 .století. Vědci v mnoha západních zemích,
hlavně ve Spojených státech, dnes odmítají darwinismus ve prospěch "inteligentního designu. "
Příčinou pro to je, že vědecká fakta ukazují, že život vznikl podle návrhu, nikoli náhodou. Zkrátka, věda
zase potvrzuje, žt o Bůh stvořil živé organismy.
Psychologie: Porážka freudismu
Rakouský psychiatr Sigmund Freud representoval ateistické dogma na poli psychologie 19 .století.
Freud předložil teorii psychologie, která popírala existenci duši a pokusil se vysvětlit vnitřní život člověka
v termínech sexuálních podnětů.
Freud tvrdil , že toto je odpovědné za původ psychických problémů. Jenže tato teorie paradoxně
vyvolala nové . Toto učení, které popisuje člověka jako druh zvířete žijícího pouze pro to , aby
uspokojovalo své nejnižší tužby, ve skutečnosti zvýšila osamělost, strach a depresi u lidí snižováním
náboženských hodnot.
Obrazy umělců ovlivněných Freudem zobrazovaly temný svět jeho učení.
Freudův nejdůležitější útok směřoval proti náboženství. Ve své knize Budoucnost iluze, publikované v
roce 1927 , se domníval , že náboženská víra je druhem duševní choroby a že udržování náboženské víry
zmizí s pokrokem člověka .
Další proslulí psychologové 20. století byli také vášniví ateisté, tak jako Freud . Burrhus Skinner a Albert
Ellis, zakladatelé behaviorální školy a racionálně- emotivní terapie, byli nejznámější z těchto ateistů.
Následkem tohoto se psychologie stala plodným polem pro ateismus. Průzkum z roku 1972 mezi členy
Americké psychologické asociace odhalil, že pouze 1. 1 procento psychologů v zemi má nějaké
náboženské přesvědčení. Jenže velký omyl, do něhož většina psychologů upadla , byl odmaskován jejich
vlastním výzkumem.
Vyplynulo, že konkrétně Freudovy teorie nemají žádné vědecké základy. Zjistilo se, že oproti tvrzení
Freuda a jistých dalších teoretiků psychologie, je náboženství pilířem duševního zdraví. (5 ) Americký
spisovatel Patrick Glynn shrnuje tento významný vývoj:
Vědecký výzkum v psychologii za uplynulých pětadvacet let demonstroval, že daleko od bytí
zdrojem neurózy, jak tvrdil Freud a jeho žáci, náboženská víra je jedním z nejpevnějších
korelátů celkového duševního zdraví a štěstí. Studie za studií ukázaly mocný vztah mezi
náboženskou vírou a praxí, a na druhou stranu, zdravým chováním s ohledem na takové
problémy jako sebevražda , alkohol, zneužívání omamných látek, rozvod, deprese a jiné .. .
na druhé straně . (6 )
Jinými slovy , ateismus utrpěl hroznou porážku na poli psychologie.
Fyzika a astronomie: Kolaps myšlenky náhodného vesmíru
Jiné ateistické dogma zničené astronomickými objevy 20 .století je myšlenka "náhodilého vesmíru ."
Tvrzení, že hmota ve vesmíru , nebeská tělesa a zákony, které je regulují vznikly náhodou bez vyššího
smyslu, se zhroutila nejpozoruhodnějším způsobem.
Bylo to v sedmdesátých letech, kdy si vědci poprvé uvědomili, že fyzická rovnováha ve vesmíru byla
ustanovena tím nejcitlivějším způsobem, tak aby umožnila lidský život.
Jak se výzkum prohluboval, bylo zjištěno, že fyzické, chemické a biologické zákony ve vesmíru,
fundamentální síly jako gravitace, elektromagnetismus a struktura prvků byla položena v nejideálnější
podobě pro lidský život. Zvažme nyní několik příkladů .
Existuje neobyčejně citlivá vyváženost v počátečním expanzním poměru vesmíru , to jest, v explozivní
síle velkého třesku. Podle vědeckých výpočtů, pokud by se tento expanzní poměr odchýlil od vlastní
hodnoty o jednu miliardtinu miliard, pak by se vesmír buďto znovu zhroutil dříve, než by dosáhl
současné velikosti anebo se naopak rozprskl všemi směry takovým způsobem, že by se už nikdy
nespojil. Jinak řečeno, dokonce i v prvním okamžiku existence vesmíru existovala jemná kalkulace a
přesnost na miliardtinu miliard. To, samozřejmě, nebyla náhoda .
Fyzické síly jako gravitace a elektromagnetismus jsou všechny na takových úrovních, aby vznikl
uspořádaný vesmír , v němž by mohl existovat život.
Dokonce i ta nejmenší odchylka těchto sil (kupříkladu jen jedna miliardtina miliardy miliard) by mohla
znamenat, že vesmír nebude ničím více než oblakem radiace nebo vodíku. V takovém případě by naše
sluneční soustava , planety a naše země nikdy nevznikly.
Tak jako každý detail ve vesmíru i naše sluneční soustava byla vytvořena s delikátní rovnováhou.
Velikost slunce, vlnová délka jeho paprsků a jeho vzdálenost od země, to vše je na úrovních nezbytných
pro podporu lidského života. I to nejmenší odchýlení by mohlo naráz zničit život na zemi.
Obsah plynů nezbytných pro dýchání v zemské atmosféře nebo magnetické pole země ideálně pasující
pro lidský život, to jsou jen dva příklady této "delikátní rovnováhy".
Voda pokrývající tři čtvrtiny naší planety také obsahuje znaky navržené k podpoře lidského života.
Na rozdíl od jiných tekutin voda zamrzá svrchu dolů. To zabraňuje mořím , aby se změnily v bloky ledu a
dovoluje pokračování života.
Vizkozita vody a její další fyzické a chemické vlastnosti se nacházejí na ideálních úrovních , aby
podporovaly život.
Tyto delikátní rovnováhy, z nichž jsme viděli několik příkladů , přivedly vědce k významnému závěru. Ve
vesmíru existuje "antropický princip" jako to popisují. Jinými slovy, každý detail ve vesmíru byl navržen
tak, aby umožnil lidský život.
Zajímavou věcí zde je, že většina vědců, kteří zjevili tuto pravdu, byla vlastně materialisty, kteří si ani
trochu nepřáli dojít k takovému závěru.
Ve své knize Symbiotický vesmír americký astronom George Greenstein přiznává tuto skutečnost takto:
Jak jsme prozkoumali všechny důkazy, neodbytně vyvstala myšlenka, že nějaký
nadpřirozený činitel ... musel být zapojen. Je možné, abychom náhle, aniž bychom to
zamýšleli, zakopli o vědecký důkaz existence Svrchované bytosti? (3 )
Ve své knize v roce 1998 Přírodní osud: Jak zákony biologie odhalují smysl ve vesmíru , dobře známý
molekulární biolog Michael Denton učinil následující komentář:
Nový obrázek, který se objevil v astronomii dvacátého století prezentuje dramatickou výzvu
předpokladu, který převažoval ve vědeckých kruzích během uplynulých čtyř století: že život
je okrajový a čistě nahodilý úkaz v kosmickém schématu. (4 )
Zkrátka koncept "nahodilého vesmíru" , možná fundamentální základ ateismu, se zcela zhroutil.
Klamná povaha tohoto konceptu byla odhalena v Koránu před nějakými 1400 lety:
A nestvořili jsme nebesa a zemi, a co je mezi nimi, jen pro nic za nic ; to je jen domněnka
nevěřících. (Korán, 38 : 27)
Zdroje:
1 Patrick Glynn, Bůh: Důkaz, smíření víry a rozumu v postsekulárním světě, Prima Publishing,
California, 1997, str . 19 , 53
2 John Maddox, " Pryč s velkým třeskem ", Nature, sv. 340, 1989, s . 378
3 George Greenstein, The Symbiotic Universe, p. 27
4 Denton, Michael Denton, Nature's Destiny: How the Laws of Biology Reveal Purpose in the Universe,
The New York: The Free Press, 1998, p . 14
5 Edwin R. Wallace IV, "Psychiatry and Religion: A Dialogue" , in Joseph H. Smith and Susan A.
Handelman, eds., Psychoanalysis and Religion, John Hopkins University Press, Baltimore, 1990, p .
1005
6 Patrick Glynn, God: Důkaz, smíření víry a rozumu v postsekulárním světě, Prima Publishing,
California, 1997, p . 61
7 Patrick Glynn, God: Důkaz, smíření víry a rozumu v postsekulárním světě, Prima Publishing,
California, 1997, pp . 161 -62

Re (36): JOE NAPSAL
Odpověď na příspěvek od jacarlos3x ( mailto:Karliiisek@seznam.cz ) z 18.03.2011 15:48:35:
Nelze vkládatz důvěru v několik falešných bohů,pokud věříme v jediného pravého.Budhhismus berou nyní všichni věřící jako démonské myšlení.Přritom je to jen jakási příručka k osvícení své duše,ale jde téměř o to samé o co usilují křesťané.

Re (35): JOE NAPSAL
Odpověď na příspěvek od Joe73 z 23.02.2011 00:29:58:
Pokud vim, tak napr. buddhismus je spise filozoficky smer nezli nabozenstvi. Deli se na x proudu, ktere bud uznavaji x buzku, nebo pouze maji vzor v Buddhovi na sve ceste k osviceni.

Re (35): JOE NAPSAL
Odpověď na příspěvek od Arynia z 22.02.2011 22:01:50: S tím souzením je to myšleno tak,že by se člověk neměl povyšovat nad druhé.Když dav hodlal ukamenovat cizoložnici,tak Ježíš lidi vyzval,aby hodil první,kdo je bez viny.Všichni odešli...S těmi činy to bohužel navíc mnohdy není tak,že by byl člověk za života druhými souzen podle svých skutků.Mnohdy je souzen a třeba i zabit jen za svou národnost,víru, bohatství, barvu pleti,názory atd,ačkoli nic špatného neučinil.Dnes jsou mimochodem ve světě nejpronásledovanější skupinou křesťané,hlavně v Asii a Africe.A ještě k těm činům: i v Bibli stojí Podle skutků poznáte je (míněno jací druzí opravdu jsou).

Re (34): JOE NAPSAL
Odpověď na příspěvek od Arynia z 22.02.2011 21:58:19: Zajímavý myšlenky může mít leckdo,ale pokud ses ptala,čím se řídí či čím by se měl řídit křesťan,tak ten určitě Kristem,který řekl Já jsem cesta,pravda a život. A co se východních směrů týká,tak bych řekl,že vedle zajímavých myšlenek mají i takové,které mi přijdou dost trhlé. Třeba že konečným cílem je dosažení stavu absolutního odpoutání se od všeho pozemského. Nebo mají za posvátné krávy. Proč ne třeba mouchy nebo slepice? Navíc mně coby monoteistovi přijde podivné uctívat kvanta různých bůžků toho či onoho.

Re (34): JOE NAPSAL
Představy jsou utvářeny na základě kontroverzních arch. Objevu.. Myslím, že ten kdo soudí, tak nesoudí podle vyznání, ale podle činů atd. Ale toť jen můj názor

Re (33): JOE NAPSAL
Tak zase dle mého názoru, tohle není jediný zdroj. Zajímavý myšlenky mají i východní filosofie. Já osobně nemůžu říct, že bych byla věřící ani ateista. Mám svoje teze, u kterých si myslím, že by na nich něco pravdy mohlo být a svoje zásady. Trochu ty