Veda a nabozenstvi.
Odporují si věda a náboženství?
Konflikt vědy s náboženstvím?
Atributy vesmíru , které byly dosud vědou objeveny poukazují na existenci Boha . Věda nás přivádí k
závěru, že kosmos má svého Tvůrce, který je dokonalý v moci , moudrosti a vědění. Je to náboženství,
jenž nám ukazuje cestu k poznání Boha . Je proto tedy možné říct, že věda je způsob jak lépe vidět a
prověřit skutečnosti naznačené náboženstvím.
Nicméně dnes mnozí vědci vystupující ve jménu vědy zaujímají odlišný postoj. Z jejich pohledu vědecké
objevy existenci Boha nepotvrzují. Naopak promítají ateistické porozumění vědě, že nelze dosáhnout
Boha skrze vědecká data: prohlašují, že věda a náboženství jsou dva proti sobě jdoucí názory.
Popravdě toto chápání vědy je vcelku nedávné . Rozvinulo se s příchodem materialistických a
pozitivistických filosofů v 18. a 19 . století.
Přesněji poté, co Darwin formuloval svou evoluční teorii v roce 1859. Kruhy zastávající materialistickou
vizi světa ji začaly ideově bránit, neboť představovala spásnou náplast za náboženství, vysvětlujíc vznik
života bez účasti Boha. A výsledkem bylo "že věda odporuje náboženství" . Britští výzkumníci Michael
Baigent, Richard Leigh a Henry Lincoln říkají k tomuto tématu:
Pro Izáka Newtona, 150 let před Darwinem, nebyla věda od náboženství oddělená, byla aspektem
náboženství, ve skutečnosti jemu nápomocná… Ale věda Darwinových časů se přesně tímto stala,
rozvádějíc se ze spojení ve kterém dříve existovala a ustanovujíc se absolutním rivalem. Výsledkem
bylo, že věda a náboženství už dále nespolupracovaly nýbrž stály proti sobě a lidstvu bylo postupně
nuceno zvolit jedno nebo druhé. (Michael Baigent, Richard Leigh, Henry Lincoln, “The Messianic
Legacy”, Gorgi Books, London : 1991 , p. 177 -178 .)
Jak jsme zmínili , takzvané rozpolcení vědy a náboženství bylo zcela ideologické. Někteří vědci, už dříve
zastánci materialismu si dali za úkol dokázat , že vesmír nemá Stvořitele a rozvinuli na toto téma řadu
teorií. Teorie evoluce byla nejznámější a nejdůležitější z nich. Další byly rozvinuty na poli astronomie,
avšak všechny tyto teorie popírající stvoření byly vyvráceny vědou samotnou.
Dnes, vědci, jenž se stále drží těchto teorií a vytrvávají v popírání čehokoli náboženského jsou
dogmatičtí a bigotní lidé, kteří dali sami sobě podmínku nevěřit v Boha. Slavný anglický zoolog a
evolocionista D .M. S. Watson se přiznal k tomuto dogmatismu a vysvětlil proč se on a jeho kolegové
stále upínají k teorii evoluce:
“Teorie evoluce je univerzálně přijímána ne proto, že by byla dokazatelná logickými a faktickými
důkazy, ale protože jediná alternativa , zvláštní stvoření , je jasně neuvěřitelná. " (D .M. S. Watson,
“Adaptation”, Nature, no . 124, p . 233)
Co Watson myslí "zvláštním stvořením " je Boží stvoření . Jako uvědomělý to tento vědec nachází
nepřijatelným. Ale proč? Je to proto, že to říká věda? Právě že ne. Věda potvrzuje pravdu stvoření.
Jediný důvod, proč to Watson považuje za nepřijatelné je, že si sám předurčil nevěřit v Boha. Ostatní
evolucionisté mají stejný postoj.
Evolucionisté nespoléhají na vědu, ale na materialistickou filosofii a zkreslují vědu , aby se s touto
filosofií shodovala. Genetik, proslulý evolucionista z Harvardské univerzity Richard Lewontin doznává
tuto pravdu:
"Ne , že by nás metody a instituce vědy nějak nutily přijmout materiální vysvětlení světa, ale naopak
my jsem přinuceni naší předchozí inklinací k materialismu vytvořit přístroj nebo sadu konceptů
produkujících materiální zdůvodnění, nehledě na to, jak vypočítané nebo jak nesrozumitelné
nezasvěceným. Ba co víc , materialismus je absolutní, nemůžeme dovolit vpustit Boží nohu mezi
dveře. " (Richard Levontin , The Demon-Haunted World, The New York Review of Books, January, 9 ,
1997, p . 28)
Na druhou stranu dnes, jako v historii , vedle této dogmatické materialistické skupiny existují vědci, kteří
dotvrzují Boží existenci a nahlížejí na vědu , jako na cestu k Jeho poznání. Některé trendy rozvíjející se v
USA, jako "kreacionismus " a "inteligentní design" potvrzují pomocí vědeckých důkazů, že všechny věci
byly stvořeny Bohem.
Věřící vědci
Srážka mezi vědou a náboženstvím se může týkat pouze určitých vír , které včleňují pověrčivé prvky. To
však není případ islámu, který spoléhá čistě na Boží zjevení. Navíc islám přímo obhajuje vědecké bádání
a ohlašuje, že průzkum vesmíru je způsobem poznání Božího stvoření :
Což se nepodívali na nebe nad sebou, jak jsme je zbudovali a ozdobili a že není na něm žádných trhlin?
A zemi jsme rozprostřeli a po ní pevně stojící hory rozhodili a na ní vyrůst jsme dali druhům všem
překrásných rostlin pro potěchu očí i jako připomenutí pro každého služebníka kajícného. A seslali jsme
z nebe vodu požehnanou, z níž dali jsme vyrůst zahradám i zrní, jež dává úrodu a palmám ztepilým, jež
v řadách nesou trsy plodů, jako obživu služebníkům Našim. A vodou oživujeme i mrtvou zem, a takové
bude i vaše vzkříšení . 50: 6 -11
Jak tento verš naznačuje, korán povzbuzuje lidi k přemýšlení, ke zdůvodňování a zkoumání čehokoli ve
světě ve kterém žijí. To proto, že věda podporuje náboženství, chrání jedince před ignorací a učí jej
vědomému přemýšlení, otevírá oči a pomáhá uchopit Boží znamení zjevné ve vesmíru . Slavný německý
fyzik Max Planck řekl:
"Kdokoli byl vážně zapojen do vědecké práce jakéhokoli druhu si uvědomuje, že nad vstupní bránou
chrámu vědy jsou vytesána tato slova : "Musíš mít víru. " To je vlastnost bez které se vědec
neobejde. " (J . De Vries, Essential of Physical Science, Wm. B.Eerdmans Pub. Co. , Grand Rapids, SD
1958, p . 15. )
Všechna témata, kterými jsme se dosud zabývali dokázala, že existenci vesmíru a života nelze vysvětlit
jako náhodu. Mnoho vědců, jenž zanechalo nesmazatelný otisk ve vědě potvrdilo a stále potvrzuje tento
fakt. Čím více lidé vědí o vesmíru , tím výše stoupá jejich obdiv k tomuto bezchybnému řádu. Každý
nově objevený detail podporuje stvoření neoddiskutovatelným způsobem.
Velká většina moderních fyziků přijímá fakt stvoření jako vstup do 21. století. David Darling tvrdí že ani
čas, ani prostor, ani hmota, ani energie, dokonce ani maličké duté místečko neexistovalo na začátku.
Nepatrný rychlý pohyb a objevilo se skromné chvění a kolísání. Darling zakončuje, že když bylo
otevřeno víko kosmické krabice z pod něj se vynořily výhonky zázraku stvoření .
Mimoto je známo , že téměř všichni zakladatelé rozličných odvětví vědy věřili v Boha a písma. Největší
fyzikové historie, Newton, Faraday, Kelvin a Maxwell jsou pouhým příkladem.
V době Izáka Newtona vědci věřili, že pohyby nebeských těles a planet se řídí rozdílnými zákony .
Nicméně Newton byl přesvědčen, že Stvořitel Země a vesmíru je jeden a tedy musejí podléhat stejným
zákonům. Napsal:
“Tento nejkrásnější systém Slunce, planet a komet může probíhat jedině s návodem a svrchovaností
inteligentního a mocného Tvora. Tento Tvor vládne všem věcem, ne jako duše světa, ale jako Pán
nade vším. Chce být nazýván Pán Bůh, Univerzální Vládce. (“ Principia”)
Jak je zjevné, tisíce vědců zabývajících se od středověku fyzikou, matematikou a astronomií odsouhlasili
ideu jediného stvořitele a vždy se zaměřili na stejný bod . Zakladatel fyzikální astronomie Johannes
Kepler měl silnou víru v Boha, v jedné ze svých knih stanovil :
“Jelikož my astronomové jsme kněží nejvyššího Boha s ohledem na knihu přírody, přísluší nám být
rozvážní, nikoli pro slávu naší mysli, ale především pro slávu Boží.” (Dan Graves, Scientists of Faith, p .
51 )
Skvělý fyzik William Thompson (Lord Kelvin), který založil termodynamiku byl také věřícím křesťanem.
Zcela odmítal Darwinovu teorii. Roku 1903, krátce před svou smrtí , učinil jednoznačné prohlášení , že “s
ohledem na původ života věda kladně potvrzuje tvůrčí sílu ." (David Darling, Deep Time, Delacorte
Press, 1989, New York.)
Jeden z profesorů na Oxfordské univerzitě Robert Mattheus stanovuje stejný fakt ve své knize
publikované 1992 kde vysvětluje, že molekuly DNA byly stvořeny Bohem. Mattheus říká, že všechna
stádia probíhají v dokonalé harmonii od jediné buňky k narození dítěte a finálně k dospělci. Všechny
tyto události nemohou být popsány jinak , než jako zázrak , stejně jako ostatní biologická stádia.
Mattheus se ptá, jak se tak dokonalý a složitý organismus rozvíjí z jednoduché a maličké buňky a jak
člověk může být stvořen z buňky menší, než písmeno "I" . (Robert Matthews, Unraveling the Mind of
God, London Bridge , July, 1995 , p. 8 )
Někteří z vědců, kteří prohlašují, že vesmír byl stvořen Bohem a kteří jsou proslulí svými citacemi na
toto téma, jsou:
Robert Boyle (otec moderní chemie)
Iona William Petty (známý studiemi ze statistiky a moderní ekonomie )
Michael Faraday (jeden z největších fyziků všech dob)
Gregory Mendel (otec genetiky, vyvrátil platnost darwinismu na poli genetiky)
Louis Pasteur (největší jméno v bakteriologii, vyhlásil válku darwinismu )
John Dalton (otec atomové teorie)
Blaise Pascal (jeden z nejvýznamějších matematiků)
John Ray (nejvýznamější jméno v britské přírodní historii )
Nicolaus Steno (slavný stratigraf, který zkoumal vrstvy zemské kůry )
Carolus Linnaeus (otec biologické klasifikace)
Georges Cuvier (zakladatel srovnávací anatomie)
Matthew Maury (zakladatel oceánografie)
Thomas Anderson (pionýr na poli organické chemie)