Nekecám: před pár měsíci se skutečně psalo o Američanovi, který sexuálně obtěžoval figuríny z výkladních skříní, Kéž bych ale byl jen schopný nějak využít i zprávu o vojenském instruktorovi, který nutil rekruty oblékat se do kostýmu Supermana a - předtím, než s nimi začal souložit - předstírat, že jsou oslabeni Kryptonitem.
Kryptonit - fiktivní minerál z komiksů o Supermanovi, jedna z mála zbraní, se kterou lze Supermana oslabit, teoreticky i zabít.
Někdo vám sem tam řekne, že v praxi toho z Anarchistické kuchařky funguje jen velice málo. Někdo jiný vám řekne zase to, že recepty v té knize obsahují záměrné nepřesnosti nebo dokonce pasti, které mají darwinistickou funkci otrávit nebo rovnou vyhodit do vzduchu každého, kdo je dostatečně dementní na to, aby podle nich zkoušel něco vyrobit. A někdo další vám řekne, že takhle vypadá svoboda informací ve své neředěné formě. Tak si vyberte.
Warren Ellis (1968) - britský (anglický) spisovat a scénárista komiksový i televizní, známý i sociokulturními komentáři jak ve svém díle, tak i na netu.
The Anarchist Cookbook (Anarchistická kuchařka, 1971) - neblaze proslulá sbírka receptů a návodů na výrobu zbraní (včetně jaderných), výbušnin, drog a řady nyní zastaralých zařízení k podvodnému používání telekomunikací a jiných kontroverzních témat. Později po vydaní se od ní distancoval jak autor William Powell ("The book, in many respects, was a misguided product of my adolescent anger at the prospect of being drafted and sent to Vietnam to fight in a war that I did not believe."), tak i některé anarchistické skupiny (např. CrimethInc.: "[The book] not composed or released by anarchists, not derived from anarchist practice, not intended to promote freedom and autonomy or challenge repressive power - and was barely a cookbook, as most of the recipes in it are notoriously unreliable.")
Charles Darwin (1809 - 1882) - britský (anglický) přírodovědec, zakladatel evoluční biologie, kterou opřel mj. o teorii přirozeného výběru.
A když už jsme u toho: Nahuštěnost. To je dobré slovo. Není sice tak cool jako třeba "hemopneumotorax", ale zase přesněji vystihuje dojem z celé expedice. Projevilo se to už cestou ze sandiegského letiště, kdy se člověk usadí do velkého amerického taxíku (pochopitelně řízeného libanonským řidičem), který byste na Malé Straně nezaparkovali, ani kdybyste byli světovými mistry v Tetrisu, a vnoří se do bizarně logických pravoúhlých ulic rýsovaných supermarketovou architekturou (v případě San Diega stříknutou mexickou haciendovitostí) se všemi těmi blýskavými mrakodrapy, mezi nimiž se míhají pick-upy na frajersky neskromných pneumatikách - prostě do znepokojivě povědomého a současně neskutečného prostředí, které má člověk v hlavě tak natvrdo spojeno s imaginárním světem amerických filmů, že se v jeho mozku realita a fikce smíchá takovým způsobem, až si na několik minut není jistý, co je vlastně skutečnost a jak ji sakra definovat.
A teď si tenhle pocit vezměte a znásobte ho miliónem. A veeeelmi přibližně dostanete dojem, jaký zakusí návštěvník [San Diego Comic Con International], když se otevře brána centrální [několikaakrové] prodejní haly[.] První myšlenka, která blikne v ochromeném mozku, pochopitelně je: Tohle nemám za čtyři dny šanci projít. Po nahlédnutí do programu, který svými rozměry připomíná harmonogram invaze do Normandie[,] se dostaví druhá myšlenka: ... No, vlastně to není ani tak myšlenka, člověku spíš začne téct z koutku úst zurčivý pramínek slin, obrátí oči v sloup, zachroptí a upadne do kómatu. Ve kterém pak setrvá zbytek života, je na Aukru prodán zaměstnanci nemocnice jihočeskému zemědělci a připevněný na kříži udělá překvapivě úspěšnou kariéru jako strašák polního ptactva (mimochodem, na tuhle sexy profesi se učil i Ježíš, ale církev jeho závěrečnou maturitu trochu překroutila).
[...] Zajímavé je, že přes své maniakální rozměry a všechny hollywoodské prachy neztratila sandiegská slezina svou duši - pořád je to hardcore nerdovská akce. Tady se nevyskytují žádní normálové, žádní běžní lidé, co si třeba přečetli v životě pár komiksů a docela se jim to líbilo. Tady pobíhají šílenci a magoři, zhusta oblečení do kostýmů svých oblíbených hrdinů[.] Vidíte tu prostě tvrdé jádro komiksového ghetta v akci. A tomu i odpovídá atmosféra. Ten všeobecně sdílený pocit, že jste na jednom místě s lidmi, s nimiž vás pojí vášeň pro popkulturní pitomosti, se totiž samozřejmě promítá i do celkové nálady conu a díky své masovosti dosahuje skoro až podoby náboženského vytržení - ale bez té unifikované religiozity jako u církevních shromáždění a bez agresivity a bublajícího testosteronu jako v případě sportovních utkání.
Štěpán Kopřiva (?) - český publicista, spisovatel, scénárista a překladatel.
(Ha, definitivně jsem přišel o pověst pisatele veledlouhých a všuderozbíhavých vět. *40**3*)
Crew na kvadrát 26 (2009) Rafael Garres, Pat Mills - Sláine: Vládce zvířat
Sláine: Pijeme pivo z rohů, ale já bych raději srkal pramenitou vodu ze svých dlaní. Vždy mi znělo sladčeji vytí vlků než tlachání a kňourání mých kněží. Vždy mi znělo sladčeji říjné troubení jelenů v bouři než hlas trubek po ránu. Vždy mi zněla sladčeji píseň kosa v horách než prázdné žvanění mužů a žen.
Crew na kvadrát 26 (2009) Rafael Garres, Pat Mills - Sláine: Vládce zvířat
Ukko: Takoví jsme byli, než dorazila civilizace. Takoví jsme, když přijdeme o své lidství. Pudem vedená zvířata žijící na samé hraně. Neustále připravená čelit nebezpečí. Neohrožená. Silná. Volná. To však bylo před tím, než nás temní bohové změnili na něco... nesprávného. Než nás zkrotili. Ochočili. Zotročili. A než nás obtěžkali matoucím brebentěním slov, rušivou změtí myšlenek a tísnivým břemenem vzpomínek.
Rafael Garres (vlastním jménem Rafael Garrés Cervantes, ?) - španělský malíř a kreslíř, spolupracuje nejen na komiksech, ale např. i na grafice počítačových her.
Sama atmosféra stripu [Calvin a Hobbes] je přesně uprostřed mezi melancholickou filozofičností Peanuts a živelnou komičnosti Garfielda. Hlavní hrdina je něco mezi mladistvým Woodym Allenem a Charliem Mansonem... ostatně, co čekat od člověka, který je pojmenovaný po náboženském reformátorovi John Calvinovi a jehož nejoblíbenější živá hračka zase nese jméno filozofa Thomase Hobbese.
(S "edukativní vložkou" o Mansonovi by to nebylo tak vtipný, takže nic, resp. stačí, co už napsal Pavlovský a Allena i Garfielda snad zná každej... *40**3* ...snad jen: komiksové stripy - vč. Peanuts - jsou krátké, několikapanelové komiksy, vycházející pravidelně např. v novinách.)
[Mám] pocit, že poštou chodí už snad jen upomínky o nezaplacení účtu za telefon, o nezaplacení účtu za elektřinu, o nezaplacení účtu za byt, o nezaplacení účtu za účty... když o tom tak přemýšlím, tak by možná bylo lepší, kdyby vám pošťák rovnou rozbil hubu a sebral peněženku.
Jiří Pavlovský (1968) - český vydavatel a redaktor (zmíněného komiksového magazínu), distributor, knihkupec, publicista a recenzent.
Crew na kvadrát 21 (2008) - 27 (2009) Ve vtipných "tématických" tirážích neméně vtipné obměny upozornění: Nevyžádané materiály nevracíme.
Nevyžádané příspěvky budou za úsvitu zastřeleny.
Nevyžádané materiály v noci smutně pláčou ve svých postýlkách.
Nevyžádané materiály vám budou v noci poletovat za oknem a zkoušet se dostat dovnitř, aby vám mohly vysát krev.
Posílání nevyžádaných materiálů je podle nového zákoníku trestné coby krutost na zvířatech.
Za posílání nevyžádaných materiálů přijdete do pekla.
Nevyžádané materiály jsou kryté Státní bankou, takže se k nim nikdo nedostane.
Nevyžádané rukopisy budou zbičovány a vykázány z města. (Zdá se mi to, nebo už to přestává dávat jakkýkoli smysl?)
Soukromé vyznání má zůstat soukromé. Nepatří do životů jiných lidí. Před staletími mohlo náboženství hrát roli v udržování společenského souladu, ale nyní je hrozbou společenskému souladu. Je to hrozba světovému míru, upřímně. A jeho role by měla být vážně přehodnocena ve všech civilizovaných zemích. Musíme znehodnotit víru coby platidlo, obzvlášť tady v Evropě, máme-li přežít. Musíme zastavit všechen náboženský appeasement.
(celkem 00:06:06)
(Je to ale jeden z Condellových demagogičtěji působících monologů - zpočátku se zdá, že si neuvědomuje, že nemůže na jedné straně oddělovat křesťanství a inkvizici a na straně druhé dávat rovnítko mezi islám a šaríu, ale nakonec výtky vůči náboženství - IMO spravně - zevšeobecnil. Stejně tak to zprvu vypadalo, že si nepřipouští, že USA trousí pohrdavé poznámky z pozice křesťanské velmoci, zvýhodněné geografickou polohou, protože se potýká jen s hrozbou přílivu emigrantů především z Evropany násilně pokřesťanštěných hispánských zemích. A nakonec nevýhoda ženského a "třetího" pohlaví se projevuje i v křesťanské společnosti, stačí se podívat do sousedního Polska; ženy tam sice nenutí se zahalovat, ale jsou schopni pronásledovat znásilněnou ženu od jednoho lékaře k druhému, aby ji zabránili v potratu a neváhají zajít ani tak daleko, aby ji obviňovali z toho, že určitě násilníka sama vyprovokovala. Od takového jednání a takových úvah není k omezování práv a zahalování žen vůbec daleko.)
)
