čtvrtek
Krev odebrána, pro výsledky příští týden v úterý.

http://www.youtube.com/watch?v=sFfBuz...&feature=related

středa
Dnešní návštěva MuDr proběhla OK. Zítra mě čekají jaterní testy a předoperační budu absolvovat na začátku ledna

Jsou čtyři ráno nebo víc, jsem vzhůru koukám na měsíc anebo dolů do ulic kde lampy bloudí.
Snad je to jedna z nočních můr co vidím to je soudní dvůr a ten mě teď soudí.
Soud rána to je nespavost a notně potměšilý host, je seriózní navýsost a tak mě teď soudí.
Já ale kuráž mám a všechno popírám jen ať si mě soudí, ať si klidně soudí, já se nepřiznám
Soudí tady mou nápadnou růž, dnes mě soudí kdejaký náhodný muž že chci stále jen dávat i brát že mám v úmyslu žít jak se dá,
v proudu dní míjejících občané přísedící k tomu já se vám nikdy nepřiznám, nikdy nepřiznám.
Mý milí asi nevědí že slouží službu medvědí, že mám ráda třeba růže, anebo vůni mužské kůže.
to mi nepomůže. Co napůl je chci docela, chci vstát jak ptáci z popela a dělat co se nedělá a za to mě teď soudí.

Omluva
Ráda bych se alespoň touto cestou omluvila za svojí existenci. Prosím odpusťte mi všichni že jsem, slibuji že se postarám o nápravu.

Nemáš nárok na sny
Dneska jsem se bláhově nechala ukecat, abych se pokusila udělat si cerfikaci. Věděla jsem jak to dopadne a že to bude hodně bolet a stejně jsem natolik blbá, že jsem to zkusila. Nemám nárok. Nemám nárok na doklady, na certifikaci, na operaci. Nemám nárok žít, protože nejsem člověk dle konvenčních měřítek. Jsem obluda a je potřeba takové mutanty likvidovat. Ne násilím, ale odmítáním, blokováním lidských práv, přehlížením. Co nevidím neexistuje. Omlouvám se, je mi zase moc špatně.:-( Nemám nejmenší chuť k životu.

Jen tak
Odcházím spát, tak buďte tiše,
možná se uvidíme někdy příště.
Teď už ale vážně musím jít spát,
nechám si o Vás možná i zdát.

Odcházím se svědomím, že nemám nic,
můžu mít míň a můžu mít víc.
Však já nic nechci, všechno mám,
a když je toho hodně, vše vám dám.

Odcházím s nadějí, že bude lepší svět,
možná se ho dočkáte co nevidět.
Zavírám oči, dobrou noc,
na můj život toho bylo moc.

Odcházím a vím, že budu Vám scházet,
však nesmíte mi na hrob květiny házet.
Chci zemřít v klidu a bez cizího smutku,
já vím, že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.

Odcházím a naposledy se loučím,
kapesník bílý v slzách máčím.
Hrob ze zlata já nechám si stavět,
že příběhy se o tom budou vyprávět.

Odcházím a vím, že byl to dobrý svět,
avšak vím, že nevrátím se hned.
Na hrob si nechám nápis dát,
že se mi chtělo hrozně spát.......

Nečekané
Zamilovala jsem se

Výsledek pondělí
Nad očekávání dobře dopadlo bílé kolečko pro mně, ale slíbila jsem známé, že jí seženu speciální vykládací karty a ty jsem nesehnala. Měli jenom obyčejné tarokové nebo tarotové nevyznám se v tom. Jinak zdravotní pomůcku jsem sehnala přesně podle nadiktovaných parametrů a nebyla zas tak drahá, jak jsem se obávala. Další fáze mě čeká v listopadu.

Přípravy
Probíhají přípravy na pondělní bílé kolečko. Překvapivě jsem klidná a pokojná.

O budoucnosti
Dozadu se už snažím nedívat. Jak říká přítelkyně - udělat tlustou čáru a začít znova. Do daleké budoucnosti se snažím nekoukat příliž taky. Důležitá je budoucnost blízká a ještě víc přítomnost. Vychutnat každý moment, každou radost, každé pěkné slůvko či potěšení. Ale začínám v budoucnost věřit a myslím, že to není zlé. Těším se na budoucnost, ale vychutnávám si přítomnost. Věřím, že to není marné.

O bolesti
Ustála jsem kopance i rány pěstma od vykrmených mužů. Přežila jsem různé netradiční zlomeniny a smrtelná zranění při vědomí. Vytrpěla jsem i proleženiny a obnaženou kostrč. Včera jsem byla upozorněna že již brzo podstoupím zákrok, po kterém se bolestí budu chtít zabít a bylo by dobře, abych tak nečinila. Usmála jsem se tomu, protože vím, co mě čeká a jsem na to psychicky připravena. Doposud jsem nikdy před fyzickou bolestí neustoupila. Přežiju.