Persepolis (film)
Marjane:

Nadešel čas, abych odjela [z Íránu] pryč. Rozhodla jsem se jet do Francie. Musela jsem čekat tři měsíce na vízum. Jela jsem s babičkou ke Kaspickému moři, abych se nadýchala tamního jedinečného vzduchu. Vzduchu, který nikde jinde není. Pak jsem zašla dědečkovi na hrob a slíbila jsem mu, že ho nezklamu. Nakonec jsem šla do věznice, kde ležel strýc Anúš, tam někde mezi tisíci dalších nevinných lidí. Dala jsem mu slovo, že se budu snažit chovat co nejčestněji. Pak přišel den mého odjezdu. Otec jako obvykle plakal.