moje nejoblíbenější...
Puklá váza
Sully Prudhome

Tu vázu s verbenou, jež chřadne
Si vějíř vybral za svůj cíl;
Nebylo slyšet rány žádné,
jen lehce do ní narazil.

Ale to lehké poranění,
Jež denně hlodá ve skle,
A které a ni vidět není,
Smrt věští váze naprasklé.

Po kapkách prchla voda z vázy,
Uschlý květ zdobí okraje;
Netuší nikdo dílo zkázy:
Nesahej na ni, puklá je.

Mnohdy i milovaná ruka
Jen lehkou ranku srdci dá;
Srdce pak samo sebou puká,
Květ jeho lásky uvadá.

Srdce se očí světa straní,
Ví, že už není naděje,
Ranka se šíří v tichém štkaní:
Nesahej na ni, puklá je.