HONZÍK NEPOSEDA /vyprávěla Gulivka/
V jedné vesnici žil malý chlapec,který byl sice hodný,ale velice neposedný. Hrozně rád skotačil na zelených loukách za vesnicí,kde bydlel.Každý den po škole odhodil aktovku a běhal a skákal přes potůčky. Lidé mu začali říkat Honzík Neposeda.Honzík velice rád lezl i po těch,ale ještě pořád nebyl tak obratný jako veverka.Ta se ho jednou zeptala,zdali dokážeš vylézt až do vršku stromu.Kočka,která to viděla,začala mít strach,aby se pod ním nezlomila větev.Je velice neopatrné,když takový milý chlapec leze tak vysoko!.Co se děje?Co je to tu za rozruch,že nemám ani chvilku pokoj,"ptala se paní Pstruhová své přítelkyně Žáby.To nic není,"volala kachnata, ,,to je náš přítel Honzík,nejneposednější kluk z celé vesnice.Jde se s námi koupat. Ve škole ale Honzík nebyl tak skvělý. Při zkoušení u tabule s ním pan učitel vůbec nebyl spokojen.Kamarádi se Honzíkovi posmívali,protože nedovedl vypočítat ani jeden příklad.Ten tedy bude mít vysvědčení! Rodiče určitě nebudou moc rádi.V hodině telocviku to ale bylo úplně naopak.Honzíkovi kamarádi neuměli udělat ani jeden cvik.To se zas Honzík mohl smát jim.Ale Honzík Neposeda byl hodný kluk.A protože se ke všemu stavěl jaksepatří,ukázal všem žákům,jak to mají dělat,aby uměli cvičit jako on.Za obdivného pohledu holčiček a závistivého pohledu kluků provedl Honzík nádhernou sestavu na kladině.Potom rychle přeskočil na provazový žebřík a slezl z něho hlavou dolů.Je to opravdový sportovec!Ostatní žáci to nemohli pochopit. Nakonec ho obdivovali všichni kamarádi-byl pro ně něco jako Tarzen nebo Superman.Když někam přišel,všichni mu tleskali.Výborně,Honzo,jsi šampion!Až bude letos sportovní přebor,určitě vyhraje nějákou medaili!"Honzík byl rád,že ho kamarádi povzbuzují,a začal snít.A už se viděl na stupíncích vítězů,jak mu předávají pohár.