Pohádka o smutné holčičce
byla jednou malá holčička..*716* TeXiiK jí říkali...bylo fuuurt moc smutná, ptže jí bolelo *15*..nikdo si toho nikdy nevšiml, ptže to na venek nedávala na jevo...furt se smála*40* a usmívala *6* byla laskavá *18*..občas zažertovala *261*..ale uvnitř...uvnitř jí bylo ouha *723* ona sama nevěděla, čím to.ale už to tak bylo *7*vydala se tedy na cestu *95* poznávat svět *94*

..něvěděla kudy se má vydat *105*...šla tedy dveřmi*65*napadlo jí, že to nebyl špatnej nápad se jima jíti *643*a kama dál? *105* ...přemýšlela *532*....nakonec jí napadlo jít po cestě furt za nosem *848*...došla až ke hřbitovu *473*.politovala mrtvé a popřála jim nerušený spánek pokoje vydala se tedy dál a potkala důchodce *2881*, jak si to štramákoval po cestě...Dobrý den..pozdravila...No ty br'do....nazdar! řekl duchodce...TeXiiK se mrtě podivila, nad pozdravem, ale šla dál... přišla až do králoství kde vládla žena...*717*jmenovala se moudrá Rijušinka...světem obdivována a milována...všichni se jí klanili k nohám *290*TeXiiK věděla, že královna *717*je nejvíc nejmoudřejší, tak se nechala předvolat...trubači troubili *714*a TeXiiK mohla přistoupit Copak se děje, má zlatá malá Texíí? zeptala se královna *717*jsem smutná, řekla Texiik...královna přemšlela *643* a pak jí napadlo.. *532*musíš najít Blimakra*891*ten bude vědět, jak tě rozveselit, rozzářit...utíkej a nikde se nezastavuj...TeXiiK zasejc pelášila za nosánem *848*

TeXiik tedy prohledal všechny prasečáky na celém světě...až v tom nejzažším...nejoklivějším...uviděla oklivé..mega oklivé prase *891* a ono začalo mluvit....co cééééš? na ní kvíklo...máš jííídlooo?...texiik se děsně lekla... *9* co to má znamenat? *369* mno..co se divíš? chroocht...ci nikdy nefiděla prase?*38*.. *891*..no viděla...ale ne mluvící a tak..oklivé...a jak ti vubec říkaj? Pašík?...ne...sem Blimakr! *8*..texiik si zděsšením kecla na prdel *9* cože to si ty?...mno..chrocht..sem..a co? řekl Blimakr *891* texiikovi se ba přímo motala hlavu z toho smrádku, co tam měl *871*poslala ma za tebou královna Rijušinka *717*..prý mi poradíš...proč sem furt smutná... texiikovi se uvaha zalíbila..ale potom...: a kde ho najdu....polib mě...chrocht...řekl Blimakr*891* fuuuj *889**871*řekla si v duchu texiik...a co se stane když tě políbím? zeptala se.. no to uvidíš... řekl Blimakr*891* texiik se tedy přemluvila *955*políbila *45*Blimakr*891*a byl z něj najednou.... Líza*939*

..Děkuji, že si mě zachránila...teď ti ukážu cestu kudy musíš za tím, kdo tě bude míti nejraději.. *939*ukázala cestu, řekla v kolik jede texiikovi bus *1133*a že jede od obchoďáku*1139*a že musí vyrazit... *914*texiik se hnela co jí krátké nožky stačili nasedla na bus *113* jela od *1139*a razila cestou až na kraj světa, kudy jí poradila*939* seděla vedle pána *951*a ten jí vyprávěl veselé historky...jak si kecnul do hovínka, ale že byla stejně zima, tak se to tam jen přilepilo a vydrželo až do léta až e to tam má do teď.. najednou viděla, že se blejží k ceduli, kam potřebovala...tak požádala pána s hovínkem na zadku, jesi by jí pustil..ten jí pustil a daroval jí hovínko jako dárek...

a já sem tu *939*..řekla...ale dyť si holka *9* vydesila se texiik...tak mě polib nohu a uvidíš *939*texiik poslechla a najednou tam stál princ*1129*..Jmenuji se Blimakr a budu tě mít nejvíce nejraději...texiik málem štěstím upustila želvu, co měla v kapse *1070*

konala se veselka *2759*a velká svatba *2803* Konec pohádky *40*


Blíma *18*