Jak si kočka dala šít (přídavek na přání) Jednoho dne si kočka usmyslila, že si pořídí nový kabátek. Zašla tedy za švadlenou, kterou tenkrát byla jedna myš, a objednala si u ní nový kabátek. Když si pro něj za týdne přišla, myš jen kroutila hlavou a řekla: „Z téhle látky nebude kabátek.“ Kočka se tedy zeptala: „A co by z toho tedy bylo?“ Myš odvětila: „Tak kalhoty.“ Dobrá, tak si kočka poručila kalhoty.
Za týden si šla k myšce kalhoty vyzvednout. Ale myška zase jen kroutila hlavou a řekla: „Z toho nebudou kalhoty.“ Kočka se tedy zeptala: „A co by z toho tedy bylo?“ Myš odvětila: „Tak vesta.“ Dobrá, tak si kočka poručila vestu.
Za týden si šla k myšce vestu vyzvednout. Ale myška se opět ošívala a nakonec řekla: „Z toho nebude vesta.“ Kočka se tedy zeptala: „A co by z toho tedy bylo?“ Myš odvětila: „Možná tak čepice.“ Dobrá, tak si kočka poručila čepici.
Za týden si šla k myšce čepici vyzvednout. Ale myšce nebylo moc do řeči, až nakonec řekla: „Z toho nebude čepice.“ Kočka se tedy zeptala: „A co by z toho tedy bylo?“ Myš odvětila: „Možná pytlík na cukrkandl.“ Dobrá, tak si kočka poručila pytlík na cukrkandl.
Za týden si šla k myšce pytlík na cukrkandl vyzvednout. Ale myška měla naspěch a vypískla: „Z toho nebude pytlík na cukrkandl.“ Kočka se tedy zeptala: „A co by z toho tedy bylo?“ Myš odvětila: „Houby s voctem!“ Tu se kočka na myš vrhnula a od toho času jsou kočky a myši ti největší nepřátelé.
|