Cinema 04 / 2010 (periodikum)
Ondřej Kaláb:

Co je staré, to je černobílé, co nové, to barevné. Taková je konvence. Přitom z technického hlediska není důvod černobílý formát považovat za méně dokonalý než barevný (podobně jako 3D není nad 2D) - má pouze jiné vlastnosti. Černobílá, to nemusí být pouze ohlédnutí do minulosti. Ostré kontrasty černé a bílé lze pojmout také jako výraz syrovosti. Takové je sociální drama o bezvýchodné situaci mladých na krutém pařížském předměstí Nenávist (1995).

Cinema 04 / 2010 (periodikum)
Ondřej Kaláb:

V počátcích kinematografie dokázali filmaři-objevitelé točit pouze v rozlišení různých stupňů šedi - tedy černobíle. To jim samozřejmě nestačilo. Pokoušeli se obrázky ručně kolorovat. Ale ani to nestačilo. Postupně vyvinuli systém, který umožňuje zachytit barvy přímo. Tak vznikl ve 30. letech systém Technicolor. Kamera byla velmi těžká, neboť obsahovala namísto jedné cívky hned tři. Každá zachycovala jinou část barevného spektra. K natáčení bylo třeba trojnásobné délky pásu a také mnohem více světla. Takové investice si mohly dovolit jen ty nejnákladnější hollywoodské produkce. Tedy muzikály, westerny, pohádky a historické velkofilmy. Barvy Technicoloru byly saturované, velmi křiklavé (vzpomeňte na Zpívání v dešti). Hodily se k světu fantazie, nikoli k dokumentům. K těm seděl lépe černobílý formát, stejně jako tzv. "realistickým" žánrům - krimi, komedie a dramata nemusely žehrat, že si barevnou technologii nemůžou dovolit - ani ji nepotřebovaly. Černobílá platila za realistickou, nebyl důvod cokoli měnit. Vývoj se však nezastavil a během 60. let barevný film dospěl. Nové technologie překonaly Technicolor - systém výroby se zjednodušil a výsledný dojem byl velmi realistický. Barva se rozšířila do všech žánrů. V 70. letech už mnoho černobílých snímků nevznikalo. Film se díky barvě zbavil bezčasí černobílé a spojil se pevněji s dobou, kterou ilustroval. Něco však i kvůli barvě ztratil - dojem hloubky (barvy rozptylují zrakový vjem do šířky) a jednoduchosti, kterou vzbuzovala černobílá.

Apetit 03 / 2011 (periodikum)
.
Darina Sieglová:

Nejlepším zdrojem čerstvé zeleniny jsou farmáři, kteří ji loví z vlastních sklepů či ještě tahají ze záhonu, například zimní odrůdy pórku, kadeřávek nebo růžičkovou kapustu. V obchodech ohrňte nos nad vším, co se vám nezdá - tedy gumovou mrkví a petrželí, měkkou červenou řepou nebo scvrklým tuřínem či černou ředkví. Správně skladovaná zelenina má být pevná a pěkná; v žádném případě nesmí být nahnilá, pomačkaná či jinak poškozená. Poškození může vzniknout mechanicky, ale i špatným skladováním či teplotními šoky.

Sáček mražené zeleniny vždy důkladně prohmatejte. Zelenina musí být sypká a nesmí připomínat kus ledu. V sáčku by také neměl být led, ten značí, že zelenina už jednou povolila.

(Náhodou, citace tohoto typu jsou jedny z nejdůležitějších a nejpraktičtějších z těch, co jsem sem postnul.
*47**3**14*)

Z gorilláckých diskusí o reality shows
.
Klondike: Obom televíziam sa podarilo nemožné. Prima dokázala sprasiť skvelo rozbehnutý program po kastingových kolách a Nova nakopnúť nudný a vopred zatracovaný projekt s nepopulárnou nálepkou kópie. Obe televízie sa prekonali, no len jedna v dobrom. Nemôžem povedať, že by ma prekvapila sledovanosť, skôr sa čudujem, že sa tu konečne otvorene poukáže aspoň na to, aký je rozdiel v počte divákov. Inak sa tu stále snaží zopár ľudí presvedčiť všetkých ostatných, že Prima má kvalitný program. Exemplárny prípad je Rob, ktorý je skutočne presvedčený, že všetci ľudia, ktorí uznajú, že má Nova lepší program, sú automaticky už na dôchodku, prípadne sú Vítek Pokorný. Z toho automaticky vyplývajú dve veci: Rob je totálne mimo, pretože sa rozhodol ešte pred začatím oboch programov, ktorý z nich sa mu bude páčiť viac a miesto toho, aby sa zhovadil raz, tým, že prizná svoj omyl, radšej sa strapňuje každý týždeň znovu a znovu. Druhou vecou je, že Roba musí najviac zo všetkého strašiť Vítek Pokorný na dôchodku. :) Pravdou ale je, že web, ktorý má zameranie ako Gorilla by sa mal hanbiť, ak tak očividne protežuje jeden program oproti druhému. V čase priameho súboja a porovnávania sa Gorilla rozhodla, že jeden z programov bude ignorovať a druhý automaticky velebiť. Ukázalo sa však, ktorý program je lepší a každý normálny človek to uzná aj napriek svojim výhradám. V konečnom dôsledku sa strapnila celá Gorilla, pretože proste stavila na nesprávneho koňa, takže teraz musí obhajovať neobhájiteľné. Mareša nasledovaného nemám, v CSHS mi k Adele nesedel, ale tu je to oproti nemožnej moderátorskej dvojici na Prime určite vyššia liga. Troškovi sa viac hodí hosť v zábavných reláciach, než porotca a MrGS sú podstatne lepší vo svojom vlastnom programe, ale aj tak nikto z nich nepredstavuje skutočne markantný dôvod, prečo sa nepozrieť na program majúci zaujímavejších súťažiacich. Veľkým esom pre celý projekt sú potom Adela a Palo, ktorí na rozdiel od poroty v CSMT hovoria, čo si myslia a nemusia sa to učiť z papiera. Podčiarknuté, sčítané: Nova má lepší program napriek všetkým možným mínusom a môže si gratulovať, že to z takej štartovacej pozície dokázala dotiahnuť až sem. Prima naopak mala na začiatku vlastne len sympatie a vlastnou vinou o ne prišla. Ani licencia, ani kontroverzné osoby u konkurencie vám nepomôžu, ak sa snažíte program takto okate manipulovať.
Ale nesouhlasím s ním, L. Franta - vlastník Gorilly - opakovaně nabízel těm, kdo mají zájem, aby psali recenze večerů Talentmánie (podobně koneckonců získal asi většinu svých autorů), ale nikdo se k tomu neměl. Nemám důvod pochybovat o jeho vysvětlení, že sám na to nemá čas, ani chuť. Jednak jsem si všiml, že nestíhal ani upoutávky na všechny díly Ptáčat, ačkoli to byl projekt, na němž se přímo podílel. Nabízí se otázka, proč si tedy vyšetřil čas na recenze večerů ČSMT? Tady tipuju, že to udělal kvůli návštěvnosti své sajtky, protože diskuse pod talentovkami patřily k nejnavštěvovanějším na Gorille. Druhak chápu, proč neviděl zas tak přesvědčivý důvod přesedlat na konkurenční show - myslím, že si u primáckého projektu udělal dost velkou rezervu v nadšení, aby ho pak jejich diletantismus nerozházel; ba mám dojem, že už u oznámení plánů Primy na ČSMT napsal, že "by to pro ni mohl být po dlouhé době hit, pokud to nepodělá, čehož je občas schopna“ (myslím, že i takto skoro doslova). *14**40*

http://www.gorilla.cz/

Mimochodem, protože jsem včera mohl, podíval jsem se i na klučičí semifinále ČSS2. Potvrdily se moje nejhorší obavy, resp. by mě to vyděsilo, pokud bych už byl zaklíněný na gorillácké diskusi (a pokud by Gorilla nespala tuhým zimním spánkem) - hrozí nejen opakování kontroverzního průběhu ČHS3, ale i jeho mnohem strašidelnější verze: představte si, že při vyhlašování opouští TOP 6 poslední holka v soutěži, Kolečkářová, poté, co byla beztak v diskusích haněna, že "za postup vděčí výhradně zakomplexovaným pubinám, které ji tlačily na úkor mnohem hezčích holek". Stejná skupina bude samozřejmě hanobena za to, že kromě baculky na svých bedrech vynesla do finále cukerínové popináře (Ondruš, Harich), vystajlované metrouše (Oravec) a v superfinále budou vlhnout ze souboje uculeného a upejpavého "rockeraů Ševčíka a lehýnce zdrsnělého plyšáka Kurce. Tedy sestavu, kterou žádný heterák nebude ochoten poslouchat, natož se na ni dívat. Už teď je mi líto, kolik toho zase schytají Drda, Černá i (v souvislosti s Kolečkářovou) Langerová. *20**14*

Nicméně jako advokát pubin si dovolím pochybovat, že by do zlomové TOP 5 pustily Ondruše, toho tam mám jen jako nejhorší scénář. Věřím jim natolik, že ho bez reparátu buď nepustí do finále vůbec (jako Machalu), nebo vyhodí hned zkraje (jako Burketa). Pokud někomu blonďaté lokny připomínají Šmajdovo roští, tak na to zapomeňte - speciálně v cajdácích (Je to blízko, Cry Me a River) Šmajda vždy osvědčil větší intonační jistotu a že do finále právem patří. A už vůbec kolem sebe cukrem tolik neprášil.

Když už jsem u Šmajdy, tak Ševčíka tipuju na superfinále též čistě teoreticky - v Cryin‘ sice intonoval lépe než Šamjda v Dream On, ale nepokládal se do toho (i když sem tam položil). Ve srovnání se Spilkou se mi zase zdá labilnější - když jsem si uvědomil, že Ševčíkovo culení je spíš výrazem nervozity než sebevědomí (vysvětlovalo by to i ne zcela jistou intonaci a v důsledku opatrné tahání tónů, Šmajda si na nich málem zlomil hlas), a když k tomu přičtu, že nenaplnil očekávání časného favorita, vybavila se mi spíš Najdekrová.

Stejně ale pubiny budou mít rezervu pěvecky zdatných metroušů (Piňák, Ellenwood; u Piňáka na tom trvám nejen kvůli missákovské hlášce o "světovém míru"; Ellenwood mě pobavil vizuální podobou z buzničkou z Glee, pak vyděsil pekelně svůdnými pohledy *9**66**3*). Pubiny můžou taky projevit smysl pro humor a šoupat Šepse. Ale k "normálnějším" patřili Ráček s Dragúněm, a ti už vypadli (právem). Méně výrazného Adamce (na mě nekoukejte, mně se líbil celkově) by mohly zachraňovat skladby právě tak, jak se mu podařilo prolomit prokletí prvního vystoupení (šak taky s jeho dunivým barytonem byla I’m Yours úplně jiná limonáda než Pusíkův thymolín). Jurenku podle antipubinovské logiky drží v soutěži hlasy zakomplexovaných pubíků, ale nebude jim to proti několikanásobně vyšší kupní síle pubin nic platný. Nic proti němu, ale být takhle... ehm... omezený v pódiové prezentaci, vsadím aspoň na hlasovou ekvilibristiku. Dle mého jeho solidní, ale mdlé vystoupení úplně zapadlo a jeho štěstí bylo, že i vedle zapamatovatelně nepříjemného Ráčka.

Suma sumárum: nic nového, na neporazitelně silnou dívčí sestavu, která by s plyšáky vytřela pódium, v horším případě sestavu drsoňů, kteří by kolem sebe prskali testosteron a metrouše vykopali s rozběhem, stále čekáme. *3**3**3*

Přežil jsem japonskou game show 8 (epizoda RS)
Na úvod rekapitulace celé soutěže, vtipně prokládaná postřehy soutěžících - nemotornost na nestabilních hracích plochách (Ben: "Nenávidím běhací pásy!"), špinavé práce jako trest za prohru (Meaghan: "Mít tohle jako zaměstnání, tak spáchám sebevraždu."), střety s japonskou kulturou (Andrew v kapslovém hotelu: "Mám pocit, jako bych ležel v troubě."). Po upoutávce na finále střih k poslední vyřazovací soutěži, kde skončila minule - po Donnellovi se na start chystá Justin a vrhá se do toho po hlavě ("Skočil jsem do bazénku ve stylu banzai," a málem si rozbil hlavu), aby zjistil, že tohle bude hodně vyčerpávající ("Kostým nasáklý vodou je hodně těžký, k tomu jsem ještě musel svých 188 cm protahovat nízkým bludištěm a zvedat při tom nohy, z nichž každá měla asi 20 kg."). Meaghan hned zkraje udýchaný Justin potěšil: "Myslím, že ho můžu porazit. Moje strategie je strávit více času v bazénku, aby mi stačilo méně kol." I moderátor ji povzbuzoval, když přišla na řadu ("Kluci jsou silní, Meaghan, ale ty buď tvrdá!") a opravdu to vypadalo, že ze sebe vymačkala hodně vody. Znejistila tím i Justina. Ale nakonec se ukázalo, že to byl optický klam, vymačkala ze sebe jen polovinu toho, co Justin a pouze třetinu Donnellova výkonu. Čemuž se moderátor velmi škaredě zasmál; ani posměchy japonského publika nad nezdary soutěžících v předešlých hrách nebyly tak nepříjemné. Meaghan: "Nikdy jsem nebyla tak zklamaná. Cítíte se na vrcholu a pak z něj spadnete."

Mimochodem, i moderátor při vypnutých kamerách (jak jsem psal, AXN nemá tolik předělů, kolik je v pořadu ohlášeno, takže jsem mohl sledovat i přípravu na vysílání) byl zcela civilní. A japonské publikum je velmi ukázněné - na povel hučí, na povel ztichne. Vypadá to i tak, jako by přehrávali, ale i tak, že si to užívají.

Před poslední hrou, která měla rozhodnout o vítězi, už nechali Justina a Donnella vyspat se. Donnell se ráno a nakonec i večer dojímal ("Je to tak lidi, i chlapi brečej! Nemůžu si pomoct, byla to zkušenost k nezaplacení."). Večer možná proto, že před samotnou soutěží je odvezli do centra Tokia na setkání s fanoušky ("Bylo tam moře fanoušků, cítil jsem se jako hvězda!" & Justin: "Bylo to neuvěřitelný, měli mávátka a na nich naše fotky!"), dokonce produkce na pódiu pozvala nějakého místního politika, aby přeháněl o "příspěvku k poznávání japonské kultury a porozumění s národy Spojených států amerických" - no fakt! *9**14**3*

Pak ještě trochu honění ega – Donnell: "S Justinem jsem se skamarádil, ale tohle je válka. Budu házet granáty." & Justin: "Poslal jsem domů už 8 lidí, tak pošlu ještě jednoho." & moderátor: "Ale teď už je čas... na reklamu!"

Finální hra - "Super Madžidé": překážková dráha s tím "nejtěžším z předchozích her". Začalo se na rotujících židlích (Justin: "Nevěřil jsem, že se můžeme točit ještě rychleji než posledně. Skoro se mi nohy odlepovaly od země."), takto dezorientovaní museli soupeři na tříkolkách přes kladiny nad bazénky se studenou vodou (oba do ní zahučeli - Donnell: "Se zamotanou hlavou prostě jezdit na tříkolce nejde!"), rozbít zadkem 10 balónů - "vajec" (voiceover: "Justin má lepší techniku *zpomalený záběr* vejce si pevně chytne oběma rukama a rozsedne." *40**3**3*), proplazit se dalšími bazénky, tentokrát s moukou (Justin: "Plazit se moukou, když jsem byl od vody a od žloutků, bylo nechutné. Připadal jsem si jako obří sušenka." - btw. jestli to nebyly "žloutky", tak *hvííízd*, takovýho plýtvání; ale po té mouce jsem nevzdechnul... *40**85*), vylézt po "lepící" (suchozipové) stěně (Justin na chvíli ztratil koncentraci - když z poloviny sletěl, nasraně si strhnul lepicí kroužky; ale znovu se chytil, najmě když slítnul i Donnell, to pak Justin překonal stěnu vylepšenou "pavoučí" technikou, Donnell, aby ho dohnal, přitlačil na pilu a vzal to s rozběhem), po tyči dolů, sníst 3 koláčky moči (plnění svědomitě kontroloval rozhodčí Bob) a nakonec stylem Tarzana najít v maketě tentokrát polystyrenové dveře, prohučet jimi a za maketou zmáčknout "hotovo". Celá soutěž byla velmi těsná, ale tentokrát bylo u dveří štěstí na Justinově straně, našel falešné hned napoprvé (sám to nečekal a prolítnul jimi způsobem, že si své dlouhé nohy málem zlámal).

Vzhledem k tomu, na co by výhru Donnell (podle vlastních slov) použil, fandil jsem o trochu více jemu. Ale i tak jsem s výsledkem spokojen a celou realitku jsem se fest bavil. Po všech rejpech do Američanů se možná ve štábu hnulo svědomí, tak pod závěrečné titulky pustil všechny soutěžící, jak napodobují a parodují hukot japonského publika až po moderátorův trademarkový pokřik: "A teď všichni - Ááá... Madžidééé!!!" *47**3**3*

Gorillácké diskuse o reality shows (pre post)
K balení a přípravě na stěhování nábytku zítra ráno jsem si pustil semifinále holek ČSS2... a IMHO průser. Všechno mi šlo jedním uchem dovnitř, druhým ven, občas jsem protočil panenky nad sebevědomím holek, který si myslí, že Houstonová, Aguileraová nebo Keysová jsou celosvětově ceněné zpěvačky asi jen proto, že jsou Američanky a jsou v televizi, ne? Líbila se mi z nich jediná (propásl jsem tu úplně první) - Alžběta Kolečkářová, která naopak projevila spíš údiv nad nadšením z vlastního (skvělého) výkonu.

Při takové slabotě je vlastně fajn, že Gorilla spí a nic jí neprobudí. Třeba má Lukáš Franta zákulisní informace a je mu jasné, která bije - byl by div, aby byli kluci zítra znatelně horší a vůbec si nedokážu žádnou z holek (ani roztomilou Bětku) představit jako vítězku. Jinými slovy, opět nás čeká ryze pánské finále, možná i ryze pánská pětka, což samozřejmě zase odnesou pubiny, jejich advokáti a buzny. *30**70**3*

Potěšit může opakovaný důkaz, že Slovanky jsou půvabné, lepé a čím dál urostlejší - polovina holek (plus podpatky) byla stejně vysokých nebo i vyšších než Leoš Mareš. Možná proto si tolik nevyskakoval (jako na spolumoderátorku Tinu, se kterou mu to opět neladí, ale aspoň ze srovnání nevychází tak ostudně jako s Banášovou), třeba mu pomohl i ten hadr na hlavě. Příště by ho mohl půjčit friklulínskýmu somárovi v porotě, který s chýrnym slovenským temperamentem dirigoval publikum jako Michaela Jílková v Kotli blahé paměti a když se mu nelíbilo, neváhal na ně topořit fakáče (to pí Jílková nedělala, ta se spokojila s přísným tónem, že "se budeme chovat kulturně, anó?!").

Aspoň se potvrdilo, že rapper se bez sluchu obejde v pohodě. Jakož i bez rozhledu - nevím, co je za ročník (a kde byla Gábina Osvaldová zalezlá), ale můžu ho (i ji) ubezpečit, že už v 80. letech min. stol., kdy byl Michael Jackson ještě naživu a černej, se éterem šířilo: “Yo! MTV raps!”. Tak staronový styl to je... *47**3* (Navíc bylo snad smyslem kola s "vypichnutým" klavírem a naechovanou halou, abychom slyšeli každou chybu na dlouhých tónech, ne?)

Ale zase je v tom jistý druh spravedlnosti - minule Čechy ztrapňoval Mareš, teď se budou za Rytmusa v TV červenat Slováci. *14**1*

Přežil jsem japonskou game show 7 (epizoda RS)
.
V rekapitulaci další narážky na minulou soutěž - voiceover: "Nevěsta Andrew a ženich Justin spěchali k oltáři, ale měli problém se zámkem." *40**3*

I když jsem myslel, že soutěž je stavěná hlavně pro pány, v semifinále je to unisexově vyrovnané - 2 chlapi a 2 ženský.

Průvodce Tony jim hned zkraje oznámil, že se ruší týmy a zároveň každá další hra už bude vyřazovací. Možná ale producenti chtěli ženský udržet v soutěži co nejdéle, tak jako první nasadili dle mého "ženskou" hru – "Hledání nových přátel v Japonsku": každý z nich musel ven ze studia do tokijských ulic a s pěti úkoly oslovit kolemjdoucí; přesvědčit je, aby 1) jim fixem namalovali knír (moderátor ve studiu: "Řekl někdo Meaghan, že ten fix je permanentní?" & Meaghan při dalším úkolu: "Tak nic, asi nemá rád vousatý holky."), 2) je políbili na tvář a další to vyfotil (Meaghan: "Nikdy jsem neměla problém dostat od chlapa pusu. V Americe dostávám mnohem víc." & Bilenda: "Nakonec mi pomohl milý japonský pár. Dostala jsem pusu od partnera tý holky. No, teda..." & Justin: "Kluk nebo holka, hlavně že mám úkol splněný."), 3) se převlékli za Sochu svobody (Justin: "Máte na tričku Ameriku, dlužíte nám to."), 4) jim dali vizitku (Meaghan ex post: "Při vizitce se to najednou zpomalilo.", moderátor ze studia real-time: "Příště se zkuste uklonit, Američané. Takhle to děláme v Japonsku.") a 5) se 2 dalšími "udělali vlnu" (Donnell před soutěží: "Komunikaci jsem měl na vysoký, to mi půjde." & po soutěži: "Lidi si mysleli, že jsem utekl z blázince.").

Většině sice bylo jasné, že musí vsadit na šarm (Justin: "Tady se hodí jižanský šarm a hezká tvář."), ale pozapomněli, že na Japonce účinkuje spíš submisivnější verze - Meaghan to měla v kapse, protože její koketérie je takového druhu, Donnell si to uvědomil na ulici a klidně si tam kleknul, takže to bylo mezi Justinem a Bilendou. Zvláště u ní mě to překvapilo, ale asi umí koketovat jen s kamerou (ve Zpovědnici), na ulici ji možná rozhodilo, že Japonci se sice umí odvázat ve studiu (i to ale spíš na cizí účet), ale na ulici byli skoro komisnost sama. Bohužel, v těsném finiši ji Justin (nevědomky) předběhl (to ty dlouhý nohy).

Nevím, jestli je to zvykem v japonských soutěžích, ale třeba v americkém Trosečníkovi ano - pro emočně výživný díl přizvou v polovině příbuzné soutěžících, z nichž pak tečou emoce a slzy proudem (Meaghan: "Většinu soutěže se snažíte ostatních zbavit. Proto je fajn mít u sebe někoho, na kom vám záleží a můžete se na něj spolehnout."). Moderátor využil chvíle i na sugestivní dotaz, co by soutěžící udělali s výhrou - Donnell by splatil studentské půjčky (to chtěla i už vyřazená Mary) a hypotéku, Meaghan by část věnovala rodině (postarala by se o matku a podpořila bratra na studiích) a Justin by "svou holku vzal na dovolenou a koupil jí nějaké šperky" (ve Zpovědnici to formuloval rozumněji: "Chci s ní strávit zbytek života a chci se o ni postarat," ale dost mě to zarazilo vzhledem k tomu, jak střízlivě a dospěle dosud vystupoval. Ano, je problematické dívat se takovou optikou na zábavnou - pro někoho nablblou - soutěž, ale zase na druhou stranu nikoho tím nepoškozují ani nevykořisťují, peníze nesmrdí a Američané to budou chápat spíš, i když se stačí i u nás rozhlédnout, kolik vysokoškoláků musí dělat práci, která není hodna jejich vzdělání.)

Nicméně to Japonci obohatili o (řekl bych pro ně typicky) krutý prvek - sotva se soutěžící nechali ukolébat pocitem výhry a sladké odměny, přišel jim Tony oznámit, že další vyřazovací hra proběhne ještě ten den (Justin už ráno, když jim Tony oznámil změnu pravidel: "Kdykoli ho vidím, nese špatné zprávy.")

Druhá vyřazovací hra - "Houba": soutěžící si oblékli "nasákavý kostým" (vypadali v něm jako zápasníci sumó, Meaghan: "Proč se mám převlékat za ošklivého tlusťocha? Aspoň, že mám tanga, jaký nosí holky," - tím nemyslela svoje, ale pás mawaši, který zápasníci obtáčí přes pas a slabiny), v něm se vyráchat v bazénku, nasáknout co nejvíce vody, opatrně projít překážkovou dráhou (na jejímž konci se do nich protihráči strefovali obřími molitanovými koulemi) a pak ze sebe vymačkat co nejvíce vody. Už v premiéře jsem si nedokázal představit, jak by v tak fyzické hře mohla vyhrát Meaghan, která je vedle Donnella subtilní a vedle Justina drobná, ale to se dozvíte až zítra (nebo v pondělí), produkce to ustřihla už po vyčerpaném Donnellovi ("Ten kostým byl těžký i suchý. Co teprve nasáklý vodou.") a po vystrašených pohledech Meaghan i Justina. *40**3**14*

Apetit 2 / 2011 (periodikum)
.
Darina Sieglová: Není lepšího dárku na svatého Valentýna, než stužkou převázaná krabička fantastických pralinek. Vlastně k tomu nepotřebujeme ani Valentýna, ani partnera, který bonbony donese. Kvalitní čokoládu z Belgie totiž ocení náš mozek daleko větším a delším pocitem štěstí než žhavé polibky vášnivého milence.

Apetit 2 / 2011 (periodikum)
.
Darina Sieglová: [Test strouhaných křenů ochucených a neochucených.] Zatímco některé křeny byly bez chuti, jiné nás rozplakaly – a to nejen svou ostrostí, ale i složením. Když vám mezi zuby něco vrže, začnete přemýšlet, z čeho ten křen asi vyráběji. [...] Každý test je pro naše žaludky vždy pořádná podpásovka. Snažíme se to proto kompenzovat výběrem těch nejlepších surovin, které test provázejí. Nakoupili jsme si čerstvý, voňavý chléb, párky s 85% masa a pustili se do otvírání jednotlivých skleniček. Kvalitní párky nás ale nezachránily a nepomohlo ani pivo, ani digestivy. V noci jsme se převalovali, ztěžka dýchali a často chodili na toaletu.

Apetit 12 / 2010 (periodikum)
V doprovodném katalogu Vánoce 2010 tahle perla:

Značka [...] jsou originální pánské trenky s patentovanou technologií, která muže ohromí a ženy potěší. Díky speciální prodyšné kapse a originální barevné šňůrce dostává nejintimnější pánské oblečení nový rozměr. Značka [...] je módní a zároveň posouvá hranice v oblasti hygieny do vyšších sfér. Zatáhněte za tu správnou šňůrku a pronikněte do tajemného světa svých drahých poloviček.

(To jsem nějak nepobral: to jako zatáhnu za “správnou šňůrku” a nádobíčko se z trenek vysype? A co se stane, když zatáhnu za šňůrku nesprávnou? *9**66**3*)