XChat v mobilu  |   Fotoalba  |   Nápověda   |  Zaregistrovat
Přihlásit pomocí mojeID
Můj profil   |   Vzkazy (0/0)   |   Fotoalba   |   Poznámky   |   Nastavení

12_21

 Info

Naposledy: 23.10.2019 05:18:34

Založen: 11.08.2013

Nachatoval: 4279.74 hodin

Pozice v TOP: 365

Elite Date
12_21

Adresa profilu: https://xchat.cz/12_21

Venčím kachničku   *4707*

Hledání uživatele

 
 

Strach

Chce se mi řvát z plných plic,
ale musím se ovládnout.
Nesmím se bát, nesmím nic,
Nechci takhle dopadnout.

Strach já mám, ale z koho?
Nikdo tu není, jen já a čirá temnota,
pocitů se ve mně mísí mnoho.
Ach né, to ta samota!

Sžírá mě jako kyselina,
nutí mě se bát sama sebe.
Kde je můj hrdina?
Bože, ptám se tebe.

Temnota se ke mně blíží,
chce mě celou pohltit.
Cítím se jak za mříží,
strach mě chce rozdrtit.

* Jakákoliv forma nenávisti je prohrou.
* Láska je slepá, ale nenávist vidí i za roh.
* Nenávist ničí tvou vlastní duši.
* Msta je rozkoší jen pro malichernou a slabou povahu.
* Největší soupeřkou ženy je žena hezčí nebo lepší, než je ona sama. A pokud se jí nemůže rovnat, tam se rodí nenávist.
* Nikdy jsem nepociťovala k žádnému muži takovou nenávist, abych mu vrátila diamanty.
*Lépe než nenávidět a mstít se je zapomenout a milovat znovu.
*Kdo opravdu miloval a je zklamán, je ochoten spíše nežít než nenávidět
*Boj stvořila příroda, nenávist vynašel člověk.
*Naučte se odpouštět. Život je až příliš krátký na to, abychom lidi, jež nám ublížili, nenáviděli.
*Spíše máme rádi ty, kdo nás nenávidí, než ty, kdo nás milují proti naší vůli.

<3

Protože ANO,
říkám Ti NE.
To co je dáno,
teď pohřbíme.

Z protestu souhlasím,
na odpor jsem Tvá.
Ke všem se nehlásím,
však každý mě zná.

Hlasitý řev,
šeptaný do ticha.
Válečný zpěv
karty Ti zamíchá.

Protože ANO,
každý ví svoje.
Jedno je dáno,
navždy jsem Tvoje.

Seznámení

Margaret měla úsměv od ucha k uchu, ale oči jí zely prázdnotu. Sledovala ty veselé tváře kolem a nedávala na sobě znát žádné emoce. V duchu se uklidňovala. Určitě si jí nevšimli. Jakoby nic se otočila směrem od nich a odcházela. Kam? Pryč. Vyšla před bar a nadechla se. Čekala čerstvý vzduch, ale místo toho ucítila jen smrad z továren a výfuků od aut. Zamotala se jí hlava a s fouknutím větru se poroučela na zem.
Probrala jí ženská ruka. Nějaká dívka s ní cloumala a vyděšenýma očíma ji budila zpět k životu.
"Paní, jste v pořádku?"
Oči měla doširoka otevřené a černé kruhy pod očima prozrazovaly, že si nedávno pěkně pobrečela.
Otočila se a pátrala očima po kolemjdoucích.
"Hledáte někoho?"
Zeptala se malá neznámá a kmitala očima kolem sebe.
"Ne. Jen se mi něco zdálo. Děkuju, že máš takový starosti, ale já budu muset zase jít."
Podívala se na ní a zamyslela se. Malá holka. Určitě jí není ani 15. Co dělá v tomhle doupěti?

"Není už trochu pozdě na procházku?"
Povytáhla obočí a podívala se na malou neznámou. Ta se zvedla a snažila se zachovat kamennou tvář. Cukala jí brada a leskly se jí oči.
"Co se děje?"
"Nic!"
Rychle se začala loučit a chtěla odejít, když v tom ji někdo zastavil.
"Řekl jsem ti, že dneska tady budeš dýl!"
Hrubý mužský hlas jakoby útočil na sluh kolemjdoucích, kteří se zastavili a sledovali co se děje.
"Jo.. Jen jsem se tady..."
"Nezajímá mě to! Okamžitě se vrať dovnitř, máš zákazníky. Nezapomeň, že mi dlužíš nějaký peníze!"
Dívka zrudla a otočila se směrem ke dveřím, když se doposud sedící Margaret zvedla a zastavila mužovu pěst, když chtěl uhodit malou neznámou.
"Kolik chcete peněz?"
"A ty si kdo?!"
"Na něco jsem se ptala! Chcete snad, aby na vás měla policie malý upozornění nebo se domluvíme?"
Nekompromisně pronesla s ledovou tváří.

Muž se chvíli zamyslel a pak se rozmluvil.
"500 dolarů a je vaše."
"Fajn."
Odsekla muže a zahrabala v peněžence. Hodila po něm tlustou rolku s penězi a natáhla ruku k dívce, která už zase natahovala.
"Pojď. Pomůžu ti."
Ujišťovala ji a vzala ji kolem ramen. Pomalu se vydaly směrem k bohaté části města. Margaret netušila co dělá. Tu dívku tam nemohla nechat. Cítila, že jí musí pomoct. Margaret prolomila ticho.
"Nechceš mi o sobě něco říct?"
Malá neznámá se nadechla a sklopila oči.
"Stačí, že se jmenuju Sára?"
"Pro začátek..."
Zbytek cesty nikdo nemluvil. Byla tma, ale Margaret dobře věděla kudy jít, aby nešly tmou. Zastavily se před vysokou branou.
"Půjdeš se mnou dál? Ráda bych ti pomohla."
Margaret se snaží Sáru k ničemu nenutit, ovšem kdyby se rozhodla, že nechce, nechala by jí dovnitř donést ochrankou.
"Dobře."
Sára správně odtušila svou odpověď a nechala se zavést do zahrady plné stromů.


---------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------
Když ti někdo život ničí,
usměj se a vem ho tyčí.
.
Jsou věci, které nechceme, aby se staly, ale musíme je přijmout, věci, které nechceme znát, ale musíme se je učit a lidé, bez kterých nemůžeme žít, ale musíme je nechat jít.
.
Jestli zklameš moji lásku,
ověsím Tě na provázku.
.
Polibek je pouhý klam,
spojení dvou lidských tlam.
.
Láska je lovec.
Člověk je laní.
A laň se lovci neubrání.
.
Člověk je zrozen, aby žil, ne, aby se připravoval na život.
.
Člověk smí oprávněně nenávidět jen sám sebe.

----------------------------------------------------