Trochu nostalgie..
Nechci něják zvlášt vzpomínat, ale trochu nostalgie si neopustím.. Kdysi, bylo to před rokem a půl, v době, kdy jsem se po dvouleté pauze vrátil k xchatu jsem začal chodit do místnosti Praha. Poznal jsem tu celou řadu lidí, kterých si dodnes velmi vážím. Tehdy jsem byl nadšen partou lidí jako Bidlo, nebo Evinek či mamtohodost.. Někteří z Vás, kteří tyto slova čtou už možná nevědi o kom mluvím, jiní si ještě vzpomenou.. Možná bych napsal, že jste o hodně přišli, ale časy se mění. Chybí mi srazy, které jsme pořádali ve Stromovce, chybí mi parta skvělých lidí, kteří už na xchat nechodí. Po dobu 13ti měsíců, co jsem na Praze působil jako stálý správce jsem zažil mohé. Pěklné chvíle s lidmi na srazech či v místnosti, ale i hádky a některé spory.. věci které prostě k xchatu patří stejně, jako z životu... Čas však běžel a nic netrvá věčně.. Lidé se začali měnit, přicházely nové tváře a i přesto, že některé lidi, které jsem poznával považuju za své přátele už to nebylo jako dřív.. Za poslední měsíce se moje práce v místnosti změnila na povinost.. Kdysi, poté, co jsem vyhrál volby jsem tuto funkci dělal pro lidi, ne pro sebe.. Nakonec nadešel i můj čas a já jsem se rozhodl skončit. Né skončit s xchatem či některými lidmi, které považuji za své přátele. Pouze jsem se rozhodl skončit s Prahou. Na xchatu je možné mne i nadále potkávat a zahřeje mne u srdce, když si na mě někdy vzpomenete.
Děkuji všem, kteří mi kdysi vložili důvědu do vedení místnosti, děkuji i všem lidem, kteří si vážili mojí práce, kterou jsem vždy dělal pro ně a ne pro sebe. Jsem rád, že jsem měl možnost některé lidi poznat a že se někteří stali přáteli doprovázející mne životem.