|
žárlení
Z Vašich příspěvků, které jsem si přečel a ve kterých zde prezentujete velmi podobné názory - jako by na mne působilo, že v žárlení je určitá "daná hranice" toho, co přípustné je a co nikoliv. Osobně se s takovým názorem ztotožnit nemohu, nemyslím, že by to takto ve vztahu fungovalo. Pokud už by taková "hranice" fungovala, tak jí přeci každý člověk (pár) má stanovenou jinak. Někdo má vztah volný, ve kterém nežárlí vůbec a je mu jedno, kde má partnera/ku, nebo co dělá, někdo naopak stojí o to mít doma "vychovaného partnera" (jak jste zde uvedli). Toto je ryze individuální věc a záleží na každém, jak si takovou hranici stanoví. Důležité ve vztahu je, aby se lidé dokázali na takové věci shodnout a měli tuto "pomyslnou" hranici stanovenou stejně, jinak takový vztah může jen těžko fungovat.
Re: žárleníOdpověď na příspěvek od JonnyW ( mailto:JonnyW@centrum.cz ) z 19.02.2009 20:44:45:
No dyť... každý člověk má tu hranici trochu někde jinde a pokud se sejdou dva, kteří to mají plus mínus podobně tak je to OK:) Ale myslím že vztah uplně bez žárlivosti není vztah... to už je spíš kamarádství doplněné sexem... *105*
Tygr, drak, netopejr *1686*
a hlavně strašný prase *111**47*
Uživatelská fóra/Osobní/Tygrův zvěřinec
|
Re (2): žárlení
Odpověď na příspěvek od TygrSDrakem ( mailto:tygrsdrakem@centrum.cz ) z 19.02.2009 22:23:50:
S takovým názorem nelze, než souhlasit. Myslím, že bez žárlivosti těžko vzniká vážný vztah. Samozřejmě jde jen o to slovo - kdo si pod tím co představí. Pokud je ale jednomu z partnerů jedno, co ten druhý dělá, kde je, s kým atp. tak se těžko dá hovořit o silném vztahu, ale spíše o lhostejnosti, v lepším případě - jak píšeš - to lze považovat spíše za přátelství, než za lásku. Toto je samozřejmě velmi subjektivní, každý to má nastavené jinak. Pokud bych měl mluvit za sebe - kdybych neměl žárlivou manželku připadalo by mi jako by o mě, ani o ten vztah, nejevila zájem.
  YumY ... 23.02.2009 09:30:30 ... (Strom/Strom) Re (3): žárlení
Odpověď na příspěvek od JonnyW ( mailto:JonnyW@centrum.cz ) z 21.02.2009 09:37:15:
Já tohle teda rozlišuju úplně jinak.
Napsala bych snad zájem a žárlivost.
To, že se partner zajímá o to, kde jsem, co dělám a s kým nemusí být důkaz žárlivosti ale zájmu. A máš pravdu v tom, že kdyby ho to vůbec nezajímalo, tak to asi není ten pravý vztah a láska.
Ale nikdy jsem zájem nepovažovala za žárlivost, a naopak. Ono se totiž pozná, kdy se partner ptá protože se zajímá, a nebo proto, že žárlí a kontroluje...když se mě přítel zeptá "Jak ses bavila na včerejší akci?" vím, že ho opravdu zajímá jak jsem se měla popřípadě chce slyšet něco zajímavého, je to ale diametrálně rozdílný přístup od bývalého, který mi byl schopen 5x za večer zavolat a ptát se kde jsem a s kým, a rozhodně ne proto, že by ho zajímalo, jestli se dobře bavím.
Partner se o mě musí zajímat, žárlit nemusí.Já se taky zajímám a pokud vím, že můžu důvěřovat, tak žárlím minimálně
|
Re (4): žárlení
Odpověď na příspěvek od YumY z 23.02.2009 09:30:30:
Myslím, že v tomto případě jde opravdu jen o to slovo. Samozřejmě, že poznáš rozdíly mezi situacemi, které popisuješ. Každý člověk už jen základně nemá k dispozici jen slova, ale i ton hlasu, mimiku tváře atd. Je tedy velký rozdíl mezi kontrolou a zájmem. Za sebe mohu říci, že mi nevadí ani jedno i když hranice toho, co je únosné má samozřejmě každý z nás, otázkou je jen kde.
|
|
|
|
|
)