Vrah
Už se nebojím, už nemám strach,
stal se ze mě totiž velkej vrah.
Ukradl jsem tátovi jeho vlastní kvér.
Nejsem přece blbeček, nemám úctu v klér.

Zastřelil jsem kámoše, co mě dlouho sral.
Proč bych s někým takovým servítky si bral.
Zasranej hajzl, co mi holku sved.
Co sis myslel? Tohle je můj svět!

Za to, že sis se mnou, jak s idiotem hrál,
stačilo jen málo, kdo z nás je teď král?
Jedna přesná do palice, krev ti srší ze hlavy.
Něco málo olova problémy hned napraví

Každýmu teď řeknu, že sis s ohněm hrál,
aby se mě každej do budoucna bál.
Na mojí holky zahradu tvoje tělo zakopu.
Možná na to složim baladickou synkopu.

Po cestě domů se stavím na pár piv.
Z čeho bych byl jinak v tom hnusu kolem živ?
Teď víte, že se nebojím, že nemám z Boha strach.
Obelhal jsem vážnej krach a schýlil misku vah.

I když je to pryč po nocích z toho nebrečim.
Šinu si to ulicí a dál se k tomu nevracim.
Jsem už přece velkej, cizí jsou mi slzy.
Nejsem ňákej nikdo, koho vražda mrzí.