Bylo Nebylo.
Na úpatí smutku stál.
Starej hrob a starej žal.
Stál zaklíněnej do suti.
kožení života bez chuti,
cukr pro hořké trpění.
Pro hořkou krev, než vypění.
Jak život mrtvému okamžiku
je tečka odpověď otazníku,
stejně co v duši kamení
je pro otázku znamení.
Když zaklení v hloubi duše zmírá,
hladina žluči se nad ním uzavírá.
A tak mu zase staví kříž.
Namísto skel měl v oknech mříž,
jen na úpatí smutku stál.
jak starej hrob pro starej žal.
Stál nehnutě a neměnný.
Sůl pro mé slzy bez ceny.
Tak v životě stejně bezcenná
je prázdnému sálu ozvěna.