"Největším zdrojem korupce v Afghánistánu byly Spojené státy,"
Afghánský prezident dostával pytle peněz od CIA.
20:26 | 29.4.2013
Zahraničí, ČTK
Kábul - Po více než desetiletí putovaly
zhruba každý měsíc do úřadu afghánského
prezidenta Hamída Karzáího balíčky
amerických dolarů napěchované do kufříků,
batůžků a příležitostně i do igelitových tašek
coby laskavost americké Ústřední
zpravodajské služby ( CIA).
Dohromady vzato se od CIA ke Karzáímu
přelily desítky milionů dolarů, uvádějí nynější
i bývalí poradci afghánského prezidenta,
napsal list The New York Times.
"Říkali jsme tomu 'stínové peníze'," řekl
Chalíl Roman, který sloužil jako šéf Karzáího štábu v letech 2002 až 2005.
"Přicházely tajně a tajně se tu nechávaly."
CIA, která se k tomuto článku odmítla vyjádřit, je známá tím, že podporovala
některé příbuzné a blízké poradce Hamída Karzáího. Ale nové výpovědi o nikde
nezaznamenané hotovosti dodávané přímo do prezidentova úřadu ukazují, že
platby se odehrávaly v širším měřítku a mohly mít mnohem větší dopad.
Peníze posílal také Írán
Kromě toho existují jen mizivé důkazy, že
by se za tyto platby koupil vliv, o jaký
CIA usilovala.
Namísto toho, jak říkají někteří američtí
činitelé, tyto peníze podporovaly korupci
a zvyšovaly moc šéfů bojujících stran,
což podkopává strategii amerického
odsunu z Afghánistánu.
"Největším zdrojem korupce v
Afghánistánu byly Spojené státy," nechal
se slyšet jeden americký činitel.
USA ovšem nejsou jediné, kdo dodává
hotovost afghánskému prezidentovi. Před
několika lety Karzáí přiznal, že Írán pravidelně předává tašky peněz jednomu z
jeho vrchních poradců.
V té době, tedy v roce 2010, američtí oficiální činitelé skočili po těchto platbách
jako po důkazu agresivní íránské kampaně, jak si koupit vliv a otrávit afghánské
vztahy s USA. Co ale Spojené státy neřekly, bylo to, že i CIA v té době hrála o
prezidentský palác s pomocí hotovosti - a na rozdíl od Íránců v tom pokračuje.
Výsledek? "Karzáí se koupit nedá"
Američtí a afghánští činitelé zasvěcení do plateb uvádějí, že hlavním smyslem
poskytování peněz bylo udržet si přístup ke Karzáímu a jeho vnitřnímu kruhu a
zajistit si tak vliv agentury na prezidentský palác, který má ohromnou moc v rámci
afghánské vysoce centralizované vlády. Všichni zasvěcení oficiální činitelé mluvili
o penězích jen pod podmínkou anonymity.
Není ale jasné, zda Spojené státy dostávají, zač platí.
Zdá se, že ochota Karzáího odporovat Spojeným státům - a Íráncům jakbysmet -
v celé škále záležitostí spíš narůstá úměrně množství předaných peněz. Namísto
zajištění dobré vůle tak platby mohou dost dobře znamenat opak: Karzáí vypadá,
že se koupit nedá.
Navzdory námitkám Íránu prezident loni podepsal dohodu o strategickém
partnerství se Spojenými státy, což přímo vedlo k tomu, že Íránci zastavili své
platby, potvrdili dva vysocí afghánští činitelé.
Nyní Karzáí usiluje o převzetí kontroly nad afghánskými milicemi vychovanými
CIA k akcím proti představitelům Al-Káidy a povstaleckým velitelům.
Tím ale potenciálně podkopává kritickou část plánů vlády amerického prezidenta
Baracka Obamy na boj proti povstalcům poté, co se letos americké konvenční
vojenské síly stáhnou ze země.
Ale CIA pokračuje v platbách v přesvědčení, že potřebuje, aby jí Karzáí dopřál
sluchu při vedení utajené války proti Al-Káidě a jejím spojencům, uvádějí američtí
a afghánští činitelé.
Peníze končí u rizikových lidí
Stejně jako íránské peníze i většina
prostředků od CIA končí v rukou vojenských
vůdců a politiků, z nichž mnozí mají vazby
na obchod s drogami a v některých
případech i na Tálibán.
Výsledkem, na němž se američtí i afghánští
činitelé shodují, je skutečnost, že CIA
promazává kolečka a osy stejných
zaštiťujících sítí, které se američtí diplomaté
a zákonodárci neúspěšně pokusili rozbít.
Navíc se zdá, že tyto peníze nejsou
předmětem žádného dohledu ani restrikcí, které platí pro oficiální americkou
pomoc Afghánistánu. Nejsou spojeny dokonce ani s formálními programy pomoci
CIA, v jejichž rámci například agentura financuje afghánské rozvědky. A v
některých případech tyto peníze působí přímo v rozporu s cíli americké vlády v
Afghánistánu.

http://www.nytimes.com/2013/04/29/wor...ers-office.html?_r=0