Afghánistán: Deset let bezcílné války.
Afghánistán: Deset let bezcílné války
Eric Margolis
12. 10. 2011
Uznávaný vojenský stratég, generálmajor J. F. C. Fuller, definoval skutečný cíl války jako dosažení
požadovaných politických výsledků, ne jako zabíjení nepřátel.
Ale přesně to USA v Afghánistánu dělaly. Po deseti letech války, která stála nejméně 450 miliard dolarů,
1,600 mrtvých a 15, 000 vážně zraněných vojáků, nedosáhly USA žádného ze svých strategických nebo
politických cílů.
Každý americký voják v Afghánistánu stojí ročně 1 milion dolarů. CIA tam zaměstnává 80, 000 žoldáků,
náklady neznámé. USA utrácí neskutečných 20, 2 miliard dolarů ročně jen za klimatizování ubytoven
vojáků v Afghánistánu a Iráku.
Nejprůkaznější hodnocení přichází od USA dosazeného afghánského vůdce Hamida Karzai: Americká
válka byla „neúčinná, vyjma způsobování civilních obětí“.
Cílem Washingtonu bylo příznivé politické uspořádání, které by vytvořilo zpacifikovaný afghánský stát
řízený režimem totálně poslušným amerických politických, ekonomických a strategických zájmů;
domorodá armáda „přiboudlých“ vedená bílými důstojníky; a americké základny, které ohrožují Irán,
sledují Čínu a kontrolují na energii bohatý Kaspický bazén.
Všechna tvrzení o boji „s terorismem a al- Kejdou“, osvobození afghánských žen a přinesení demokracie
jsou jen pro-válečnou kamufláží. Šéf CIA Leon Panetta připustil, že v Afghánistánu není členů al- Kejdy
více než 20- 25. Tak proč je tam 150, 000 vojáků USA a NATO?
Skutečný cíl Washingtonu byl jasně definován v r. 2007 náměstkem amerického ministerstva zahraničí
Richardem Boucherem: „stabilizovat Afghánistán, aby se mohl stát koridorem a uzlem mezi jižní a
střední Asií – aby mohla energie proudit na jih“.
Plynovod Turkmenistán- Afghánistán-Pákistán PAKI, o který USA usilovaly od r. 1998, se konečně blíží
dokončení. Ale jestli bude fungovat tváří v tvář sabotážím, se teprve uvidí.
Zatím nebyl Washington schopen vytvořit v Kábulu stabilní vládu. Primární důvod: etnická politika. Více
než polovina populace je paštúnská (nebo pathanská), a z jejích řad se rekrutuje Taliban. Tádžické,
uzbecké a hazarské menšiny se proti Paštúnům zuřivě staví. Všechny tři kolaborovaly se sovětskou
okupací v letech 1979- 1989; dnes kolaborují s okupací USA a NATO.
Většinu afghánské armády a policie, za které USA utrácí ročně 6 miliard dolarů, tvoří Tádžikové a
Uzbekové, z nichž mnozí byli členy staré afgánské komunistické strany. Pro Paštúny jsou to úhlavní
nepřátelé. V Afghánistánu vybudovaly USA svůj politický domeček na etnickém pohyblivém písku.
A co hůř, USA řízený Afghánistán nyní produkuje 93% nejnebezpečnější světové drogy, heroinu. Za
Talibanu produkce drog prakticky skončila, podle OSN. Dnes afghánský drogový byznys vzkvétá. USA se
pokouší svalit vinu na Taliban; ale skutečnými pachateli jsou vysocí vládní představitelé v Kábulu a USA
podporovaní váleční baroni.
Vysoký představitel OSN pro narkotika nedávno sdělil, že afghánský heroin zabil vloni v zemích NATO
10,000 lidí. A do tohoto čísla nespadá Rusko, primární místo určení pro afghánský heroin.
Takže Spojené státy jsou nyní hrdým vlastníkem největšího světového drogového státu a jsou hluboce
zapleteny s afghánskou tádžickou drogovou mafií.
USA krvácí v Afghánistánu miliardy. 44 centů z dolaru utraceného Washingtonem je vypůjčených od
Číny a Japonska. Zatímco USA promrhaly 1, 283 bilionu dolarů za tak zvanou „válku proti terorismu“,
Čína pilně nakupovala zdroje a dělala si nové přátele a vytvářela trhy. Duch Osamy bin Ladina se musí
usmívat.
USA si tuto nekonečnou válku proti divokým Paštúnům, známých tím, že z Afghánistánu udělali „hřbitov
impérií“, dovolit nemohou. Ale imperiální vedení ve Washingtonu si chce strategický Afghánistán udržet,
obzvláště letecké základny z bývalé sovětské éry v Bagramu a Kandaháru. Své největší velvyslanectví na
světě budují USA v Kábulu, pevnost za 800 milionů dolarů, s 1000 -členným osazenstvem, chráněným
malou armádou žoldáků. Tolik o plánech na stažení.
Zadrhávající se zmatená americká válka v Afghánistánu nyní trvá déle, než obě světové války. Bývalý
americký velitel v Afghánistánu, generál Stanley McCrystal, nedávno řekl, že pohled Washingtonu na
tuto zemi je „děsivě zjednodušený“. To je velmi zdrženlivé.
Čelíce možnosti patu, či dokonce porážky v Afghánistánu se Washington pokouší dotlačit Indii hlouběji
do konfliktu. Tento zoufalý komplot a živení etnického konfliktu zajistí v Afghánistánu dalších deset let
utrpení.