Co když bude NATO v Afghánistánu poraženo?
Co když bude NATO
v Afghánistánu
poraženo?
Eric Margolis( více o autorovi > )
22 .11 .2010
Jakkoliv to zní překvapivě, nejsilnější vojenská aliance
světa může prohrát jedinou válku, kterou kdy za 61 let
existence vedla. Všichni její vojáci, těžké bombardéry,
tanky, vrtulníkové dělové čluny, armády žoldáků a
elektronické hračky jsou poráženi tlupou lehce
vyzbrojených afghánských farmářů a horalů.
Tento víkend v Lisabonu čelí 28 členů NATO prohlubujícím se
neshodám ohledně afghánské války, jak se veřejné mínění ve
Spojených státech, Kanadě a Evropě nadále proti tomuto
konfliktu staví.
Prezident Barack Obama opět bolestně ukázal, že americkou
zahraniční politiku příliš neřídí . Jeho slib začít stahovat
některé americké jednotky z Afghánistánu do příštího
července byl bezostyšně – a dokonce opovržlivě – popřen
americkými generály, a silně proti němu vystupují vzkříšení
republikáni . Prezidentovu datu stažení věří už je málokdo.
Obama se opět plazil před premiérem Benjaminem
Netanyahu . Prosil izraelského vůdce, aby nakrátko zmrazil
budování osad, výměnou za mnohamiliardový úplatek ve
formě moderních amerických bojových letadel F -35 , slibů
veto v OSN a navýšení hodnoty dodávek amerických zbraní
Izraeli o 1 miliardu. Jen málokdy se americký prezident tak
ponížil .
Izrael pravděpodobně Obamův úplatek vezme, s dalšími
cukříky, ale ne dříve, než mu vymáchá obličej v bahně, aby
ukázal, kdo skutečně řídí americkou politiku na Středním
východě , a jako varování , že s Izraelem si nelze zahrávat.
Poslední americký prezident, který vystoupil proti izraelské
kolonizaci Západního břehu , George H. W. Bush, byl v r. 1992
vypuzen, po jednom funkčním období.
Zdá se, že Obama chce z afghánské války vycouvat. Jeho
poslední sázka na poslání do války za 7, 5 miliardy dolarů
měsíčně dalších 30,000 vojáků zatím selhává a nepomohla
tolik potřebnému rozhodujícímu vítězství. Mocné pro -
válečné skupiny, včetně Pentagonu , zbrojního průmyslu a
republikánů , pokusy oslabeného Obamy válku ukončit maří.
Američtí, kanadští a evropští politici, kteří podporovali
afghánskou válku, se bojí připustit, že tento konflikt byl
obrovským plýtváním životy a penězi. Jejich politická kariéra
visí na vážkách.
Kanadský premiér, který se pokouší převzít roli bývalého
britského premiéra Tony Blaira coby nejposlušnějšího
spojence Washingtonu, právě oznámil, že po jeho vlastním
datu pro stažení jednotek zůstane v Afghánistánu 900
kanadských vojáků, údajně kvůli „výcviku “ .
To je samozřejmě nový eufemismus pro zachování
permanentní vojenské přítomnosti, aby se udržel loutkový
afghánský režim u moci. „Výcvik“ , stejně jako u amerických
jednotek v Iráku, ve skutečnosti znamená organizaci
domorodých jednotek pod řízením západních důstojníků
podobně jako z dob starých britských Raj.
Kanadští novináři, kteří se stavěli proti pokračování
afghánské války, nebo odhalili mnoho lží, které ji
ospravedlňují, byli ze svých novin vypuzeni pod nátlakem
Harperovy vlády – která tvrdí, ironicky, že v Afghánistánu
bojuje za „demokracii “.
Zatímco USA se noří hlouběji do války a dluhů, jejich evropští
spojenci mají dost toho, co mělo být omezenou „policejní
akcí“ na likvidaci základen Al-Kejdy .
Místo toho dostala Evropa plnohodnotnou válku proti
afghánským kmenům Paštúnů, která příliš připomíná jejich
koloniální „pacifikaci“ z 19 . století.
Nový francouzský ministr obrany, Alain Juppé, otevřeně
nazval afghánský konflikt „pastí “ pro NATO a volal po
strategii odchodu. Má celkem pravdu.
V kontrastu s tím britský šéf obrany, generál sir David
Richards, varoval, že „NATO nyní potřebuje plán na 30 nebo
40 let“. Jinak řečeno, permanentní okupaci. A o to právě
může jít, při nejmenším v imperiálním táboře. Skutečným
důvodem jsou zdroje střední Asie.
USA dosazený afghánský prezident, Hamid Karzai, požaduje,
aby USA zmírnily vojenské operace a noční útoky, které
způsobují silné civilní ztráty. Washington kontruje, že Karzai
je duševně nestabilní . Je odsouzen ke svržení, jakmile dokáže
Washington najít vhodnou paštúnskou náhradu.
Americkým zdůvodněním invaze do Afghánistánu bylo
zničení Al- Káidy. Ale šéf CIA Leon Panetta nedávno připustil,
že v Afghánistánu nezůstalo víc jak 50 operativců Al-Káidy .
Zbytek – ne více, než pár stovek – utekl před rokem do
Pákistánu.
Takže co dělá v Afghánistánu 110,000 amerických a 40 ,000
vojáků NATO? Určitě tam nebudují stát. Většina zpráv
ukazuje , že Afghánistán se nachází ve větší chudobě a bídě,
než před americkou invazí.
Zatímco v Lisabonu zaznívaly otřepané fráze a umělý
optimismus, obrovské buldozery americké armády , demoliční
týmy a dělostřelectvo pilně srovnávaly velký počet
afgánských domů kolem paštúnské bašty, Kandaháru , se
zemí. V r. 2006 provedla americká námořní pěchota podobný
nemilosrdný útok, aby zničila odbojné irácké město Fallujah.
USA používají stejnou trestnou taktiku v Afghánistánu a
Iráku, jakou používá Izrael na okupovaném Západním břehu :
cílené vraždy , eskadry smrti, demolice budov a celých čtvrtí,
aby se ztrestala střelba na otevřených bojištích. V podstatě
byla americká armáda v takových operacích často vedena
izraelskými poradci.
Zničení velké části Kandaháru je známkou rostoucí americké
frustrace a pocitu, že válka je prohrávána. To zcela jistě
nezíská srdce a mysl místních v rozporu s cílem uvedeným
americkým prokonzulem, generálem Davidem Petraeusem.
Stejně jako zbytek Pentagonu i Petraeus je rozhodnut, že
mocná americká armáda nesmí být poražena afghánskými
domorodci . Taková potupa by byla nesnesitelná. Porážka
v Afghánistánu by znamenala požadavky na velké ořezání
vypasené americké armády, monstra, které spotřebovává
50 % světových vojenských výdajů .
Tak zvaná národně- bezpečnostní klika Washingtonu ( v
Británii bývali nazýváni „ imperialisté“) se také bojí, že
selhání v Afghánistánu hrozí podkopáním celé aliance NATO .
Evropa se pomalu znovu vynořuje jako světová velmoc,
nicméně křečovitě a bolestivě. NATO bylo primárním
nástrojem americké geopolitické kontroly nad západní
Evropou od konce 40 . let. Japonsko-americký bezpečnostní
pakt hrál stejnou roli v severní Asii.
Prohrání afghánské války USA a jejich zdráhavými spojenci
zpochybní důvod pro existenci aliance a pravděpodobně to
urychlí vytvoření integrované evropské armády, nezávislé na
americké kontrole. Americký stisk západní Evropy skončí.
To je důvod , proč Afghánistán tolik znervózňuje pravičáky ve
Washingtonu. Porážkou sovětské armády v Afghánistánu v r.
1989 začal kolaps sovětské říše. Mohl by stejný osud čekat na
americký Raj?