Tábor v Letech.
Nedávno jsem se byl podívat v dnes už legendárních Letech u Písku. Na místě kde stál údajný "koncentrační tábor" pro cikány. Že se nejednalo o koncentrační ale o internační tábor je celkem jedno. Že jeho působení bylo jen pár let a že většina zemřelých si za svou smrt mohla sama nedodržováním dostatečné hygieny je taky vedlejší. (vzpomeňme na relativně časté zprávy v našich médiích o výskytu žloutenky u dětí, vždy se jedná o naše cikánské "spoluobčany") Leckterý bezdomovec je čistotnější než oni, a námitky typu že žijí v nevyhovujcích podmínkách neobstojí.
Co mě ale naprosto zarazilo je, kolik peněz se nesmyslně a zbytečně vyhodilo na "úpravu" tohoto rádoby pietního místa. Přírodní amfiteátr, parkoviště, jakási naučná stezka, informační cedule typu: Lidice 125km a podobě. Člověku zajímajcímu se trochu o tuto problematiku z toho musí být zákonitě zle. Z Let se stal politický problém na kterém se spousta lidí chtěla zviditelnit, a tímto rádoby projevem vstřícnosti a soucítění se ten problém jen prohloubil.
Je to sice hezký způsob jak "zacpat hubu" různým občanským sdružením a antidiskriminačním nótám z evropské unie, ale bohužel ža naše peníze.

Stovky českých odbojářů i obyčejných lidí popravených a umučených za války nacisty, se musí v lepším případě spokojit s opršenou bronzovou deskou na tom nebo onom domě které si skoro nikdo nevšimne.
Ale jakou zásluhu na boji proti nacismu měli oni že je dnes všichni tak strašně litují a staví jim pomníky za miliony?
V květnu 1995 prohlásil V. Havel při pietním aktu v Letech ned hroby umučených romů a sintů:
"nacistický útok proti romům byl útokem proti lidským bytostem, proti lidskosti, proti právu každého člověka na život. Zapomenout na tábor v Letech
nebo v Hodoníně, (proč se nemluví také o něm?) by znamenalo zapomenout na tento zločinný útok, a tím i na hodnoty, proti nimž byl veden."

Pravda to sice je, ale copak cikáni byli jediní lidé které nacisté perzekuovali? Jen proto že byli po židech hned druzí v žebříčku vyhlazování jsou něco víc než všichni ostatní a proto si zaslouží okázalejší pomníky, více publicity a více lítosti?
Kdo četl knihu "A nikdo vám nebude věřit" od Markuse Papeho, a něco o této problematice ví, tak poznal že kniha je psána tak trochu zaujatě, byť se dřží dobových faktů a skutečností.
Samozřejmě nechci nijak zlehčovat utrpení nebo zmaření životů obyvatel tábora v Letech. Ale to že se utrpení jedné skupiny lidí nadřazuje nad utrpení všech ostatních jen proto že mají jinou mentalitu a barvu kůže mi prostě vadí a vadit bude pořád.
Myslím že se tomu dnes říká pozitivní diskriminace ...