Já
'
Já depresema zase tak moc netrpím. Jsem veselej člověk, ráda se směju a bavím se. Ale kolikrát se mi stalo, že jsem ráno vstala, šla do práce - prostě klasický pracovní den, a když jsem přišla domů, tak to na mě padlo. Pocit úzkosti a smutku, nálada pod psa... Pustím si nějakou písničku a ta mě rozbrečí... Není nálada na nikoho a na nic. Jen sedím doma a nic mě nebaví...

Jsem typ člověka, co se nesvěřuje, všechno si nechávám pro sebe, tak si to kolikrát pěkně užívám, ale zase přijde den, kdy je mi líp a pak fajn *18*. Nejlepší je si říct DOST! a dál žít. A ne se litovata a říkat si: "Já jsem chudáček...". To k ničemu nevede, jen to otráví lidi kolem. Ale jak říkám, o mých depkách nikdo neví *40*.