|
rozhodla jsem se že dnes napíšu příspěvek do každého fóra, které mám mezi oblíbenými
navíc sem už hodně dlouho nikdo nic nenapsal
jenže mě taky nic nenapadá....
četli jste sírachovce? Má feministická část by ho zabila, kdyby nebyl už dávno mrtev.
|
Re: rozhodla jsem se že dnes napíšu příspěvek do každého fóra, které mám mezi oblíbenými
Odpověď na příspěvek od LouPudlo ( mailto:pudlo@centrum.cz ) z 18.02.2005 13:48:15:
Je nějaká online verze?To se vždycky hodí na dráždění feministických kamarádek :o)
|
|
Re: rozhodla jsem se že dnes napíšu příspěvek do každého fóra, které mám mezi oblíbenými
Odpověď na příspěvek od LouPudlo ( mailto:pudlo@centrum.cz ) z 18.02.2005 13:48:15:
Co přímo tě na Sírachovci nasírá? Já ho moc neznám, připomíná mi Přísloví nebo knihu Kazatel, ta se mi líbí: "Pomíjivost samá pomíjivost..." ; "Jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění, z toho, jak se pod sluncem pachtí? " ; "Je čas rození i umírání, čas sázet i čas trhat,..." nebo "Raduj se, jinochu , ze svého mládí, užívej pohody ve svém jinošství a jdi si cestami svého srdce, za vidinou svých očí..."
|
Re (2): rozhodla jsem se že dnes napíšu příspěvek do každého fóra, které mám mezi oblíbenými
Odpověď na příspěvek od amalka-alka z 19.02.2005 12:36:49:
třeba toto:
"žena si vezme kohokoliv za manžela, ale pro muže není dívka jako dívka"
|
Re (3): rozhodla jsem se že dnes napíšu příspěvek do každého fóra, které mám mezi oblíbenými
Odpověď na příspěvek od LouPudlo ( mailto:pudlo@centrum.cz ) z 21.02.2005 16:30:06:
A ve skutečnosti je to zcela opačně, nebo je skóre vyrovnané :o)
|
|
|
|
Re: rozhodla jsem se že dnes napíšu příspěvek do každého fóra, které mám mezi oblíbenými
Odpověď na příspěvek od LouPudlo ( mailto:pudlo@centrum.cz ) z 18.02.2005 13:48:15:
Pokud jde o knihu Sirachovcovu (která patří mezi tzv. deuterokanonické spisy - tzn. že ji přijala do kánonu posvátných knih Starého zákona pouze katolická církev), musíme poměr muže a ženy chápat v dobových a místních souvislostech. Jde o mentalitu Orientu, kde dodnes (!) žena dohromady nic neznamená, což se zvláště nápadně projevuje v teokratických monarchiích, jako je Saúdská Arábie, nebo v teokratických diktaturách, jako je Írán... Čili kdybychom tento poměr muže a ženy chtěli aplikovat do dnešní doby, do mentality civilizované kultury, dojdeme samozřejmě k rozporům až absurditám:))) Hodnota této knihy Sirachovcovy je v něčem jiném. Krásně to dokládá následující úryvek:
"Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn,
a potvrdil právo matky u potomstva.
Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy,
kdo si váží matky, jako by sbíral poklady.
Kdo ctí otce, dočká se radostí na vlastních dětech
a bude vyslyšen, když se modlí.
Kdo ctí otce, bude dlouho žít,
kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.
Synu, ujmi se svého otce, když zestárne,
a netrap ho, dokud je živ.
Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled
a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle.
Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem,
započításe ti jako náhrada za tvé hříchy." (Sir 3, 3-7.14-17)
Myslím, že tento nádherný - skoro bych řekl až básnický - text nepotřebuje komentáře:) Je zde krásným způsobem napsáno to, co je podstatou 4. přikázání z Desatera (cti otce svého i matku svou). Jsem přesvědčen, že toto je stále platný text, a potřebný zvláště v dnešní nelehké době, kdy jsme svědky neúcty k rodičům a rozpadu rodiny... Rozhodně je to text k zamyšlení i k povzbuzení.
|
Re (2): rozhodla jsem se že dnes napíšu příspěvek do každého fóra, které mám mezi oblíbenými
Odpověď na příspěvek od Honim_moc_rad ( mailto:esopeso@centrum.cz ) z 22.02.2005 14:48:00:
Předpokládám, že jsi otcem nějakých dětí. :o) Mě se to nelíbí, protože nevidím důvod proč by se měl nějaký Bůh montovat do mé lásky k rodičům. Na to abych ctil své rodiče nepotřebuju jakéhokoliv boha nebo abych je ctíl jeho prostřednictvím. Takovéto "lezení náboženství do soukromí" bylo v historii a v mnoha rodinách využíváno k slepé poslušnosti bez opravdového citu.Na druhé straně je pravda, že lidi byli vždycky blbí a těm nechápavějším bylo třeba říct, že to po nich chce nějaký bůh protože budou po smrti žít věčně a jestli si ho rozházejí, tak budou věčně v 3. Je to něco jako logická nutnost - když budu zlý , čeká mě peklo - život je časově omezen ale duše je nesmrtelné - proto mi nezbývá nic jiného než být hodný. Náboženství je přežitý prostředek z minulosti jak udržet lidi relativně pod kontrolou. Dnes máme jiné - neříkám, že lepší, ale nevidím důvod proč nezaložit výhody altruismu na konstruktivní logice výhod a nevýhod než na nepodložených slibech a strachu.
|
|
|
)
