|
Re (5): Návrh.
Odpověď na příspěvek od amalka-alka z 29.12.2004 01:02:20:
Takže tady je pohled někoho v dané oblasti vzdělanějšího:
Majuskulních (unciálních) rukopisů na papyru existuje několik desítek, ale většinou se jedná jen o zlomky v rozsahu několika veršů. Nejstarší z nich je tzv. Rylandsův papyrus (zlomky J 18), který podle typu písma vznikl někdy ve 40. letech 2. století. Mladších rukopisů na pergamenu je opravdu necelých tři sta, ale jen stovka je delších více jak dvě strany a pouze několik zahrnuje celý nebo skoro celý NZ. Přesto existuje dostatek textů, aby bylo zřejmé, že se znění NZ dochovalo ve víceméně autentické podobě (což by si měli uvědomit všichni ti konspirátoři, kteří obviňují církev z překrucování Bible). Rovněž tak je jisté, že čtyři novozákonní evangelia jsou zároveň nejstarší (s výjimkou některých partií apokryfního Tomášova evangelia, které vzniklo zhruba současně s nimi).
Jestli v roce 100 žili Ježíšovi současníci? No to opravdu nevím a neví to ani biblisté. Muselo by jim být nejméně 70, ale spíše 80 nebo 90 let, jestliže by měli mít z Ježíšových slov rozum. Navíc si uvědomte, že sv. Pavel sice byl Ježíšovým současníkem, ale nikdy se nesetkali (tedy alespoň ne fyzicky). Váš dotaz spíš směřoval k autorství evangelií, tedy jestli autoři čerpali z první nebo druhé ruky. Tady je nutné si uvědomit, že nadpisy evangelií jsou dány tradicí a sami autoři své jméno v textu nikde nezmiňují. Autorem nejstaršího evangelia byl podle spisu Výklad slov Páně z 2. století od Papiase z Hierapole (dochované pouze v citacích v Eusebiových Církevních dějinách) i podle jeho současníka Justina Mučedníka žák apoštola Petra Marek, který se popisovaných událostí neúčastnil, ale zapisoval vzpomínky svého učitele. Vzhledem k tomu, že Lukáš a Matouš čerpali z Marka (ale mají i vlastní látku, která se jinde nevyskytuje!), situace bude obdobná. To samé platí, i kdybychom přijali poměrně mladou tradici, že Lukáš byl Pavlovým průvodcem (tedy stejná situace, jako u Marka; z Lukášova textu je navíc zřejmé, že žil mimo Palestinu). Co se autorství čtvrtého evangelia týče, sv. Irenej z Lyonu (kol. 130-200) poprvé uvádí jako jeho autora apoštola Jana Zebedeovce, čemuž nasvědčuje i závěr Janova evangelia, jenže podle nesporně starší tradice dochované u Marka (Mk 10,39) se soudí, že oba Zebedeovi synové zemřeli mučednickou smrtí. Navíc Polykarpos, který měl být podle Ireneje v Efezu Janovým společníkem, se ve svých dopisech o Janovi nikde nezmiňuje.
Takže to vypadá tak, že autory evangelií byli žáci apoštolů, tedy křesťané druhé generace (jak tomu ostatně napovídá i datování evangelií).
A já k tomu dodávám, že ani fakt, že někdo byl přímým svědkem zmrtvýchvstání, není dostatečným důkazem toho, že k něčemu takovému skutečně došlo. I dnes jsou lidé obětmi tisíců podvodů, které neprohlédnou. Existují tisíce sekt, Vesmírní lidé, statisíce lidí věří v to, že Zemi řídí mimozemšťané a spoustě dalších blbostí. Inu, každý je prostě víře v paranoidní bludy nakloněn v různé míře. Já nevidím nejmenší důvod věřit v mluvícího vlka, vodníky, létající ševce a další pohádková stvoření. Stejně tak nevidím důvod proč věřit ve zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
|
)
