Ze zivota, a vcelku trefne :) Můj kamarád Josef žije v jedné středočeské vesnici v pěkném domku se zahradou, má docela pohlednou manželku a dost čilého souseda. A ten soused mu tu jeho ženu před časem svedl. Jednou, dvakrát a ta jejich avantýra stále pokračuje.
Ptáte se, co udělal Josef, když zjistil, že mu choť zanáší? Vzal na ni sekyru? Zmlátil souseda? Rozvedl se? Samá voda, přátelé. Josef ani nehne brvou, i když si v dotyčné vsi o jeho velikých parozích už štěbetají i ti přísloveční vrabci na střechách. Náš paroháč večer co večer pravidelně navštěvuje hospodu a tam v družném hovoru s kamarády, zcela imunní proti občasným narážkám na své parohy, s vyrovnaným úsměvem na tváři dělá svých pravidelných deset kousků. Domů se nikdy nevrací dříve než před jedenáctou, aby svou ženu se sousedem náhodou nepřistihl v nejlepším.
Nedávno jsem se ho ptal, proč se už dávno nerozvedl? Řekl mi:
"Proč bych se, prosím tě, rozváděl? Pro těch deset minut hekání? Takovou hodnou ženu už bych nenašel. Skvěle vaří, v domácnosti nemusím na nic sáhnout a ještě se mi nestalo, že bych neměl čistou košili. V hospodě můžu každý den sedět jak dlouho chci a kapesné mám přímo královské. Jak se mi něco podělá na baráku, tak jdu a poprosím souseda o pomoc. Vždy přiloží ochotně ruku k dílu a za práci nevezme ani korunu. A když mám jednou za čas chuť tam na to, tak mi stačí jenom kývnout hlavou a manželka je okamžitě v posteli. Kdo z těch ostatních blbců, co si ze mě u piva dělají prdel, se má tak jako já? Ani jeden!"
K tomu nešlo dodat vůbec nic. Zde je jasně prokázánoo, co říká náš soused:
"Kdyby si chlapi nezáviděli, tak stačí jedna, maximálně dvě ženské pro celou vesnici a nemusí si ji každý chovat doma."
|