ČÍM ISLÁM VÍTĚZÍ
1. Chálid Ibnu l-Welíd poté, co Byzantincům obsadil levantské město Hawwárín, táhl na Merdž ar-
Rahít, místo obývané arabskými křesťany z kmene Ghassán. Bez větších problémů jej dobyl a získal
mnoho kořisti. Muslimové zde zajali mnoho lidí. Abú Chazradž al-Ghassání vyprávěl od svojí matky,
která byla mezi těmito zajatci z tohoto dne dobytí Merdž ar-Rahítu, následující:
" Když jsem viděla, jak muslimové žijí a jak se chovají jedni k druhým, přijala jsem islám. Potom přišel
můj mnžel a požadoval od muslimů, aby mne propustili. I on přijal islám, ale já jsem o tom nevěděla.
Řekla jsem: "Pokud přijal islám, vrátím se k němu a pokud nikoli, už ho nepotřebuji." Zpravili mne, že se
muslimem stal a já jsem se tak k němu vrátila. "
2. Když Amr ibnu l-Ás dobyl Egypt, oznámil jeho obyvatelům, že není násilného donucování ve víře.
Nikdo nemá právo tento princip ve jménu svého náboženství devalvovat. Lidem bylo dáno svobodně se
rozhodnout, chcou-li přijmout islám, či nikoli. Amr také zrovnoprávnil do té doby soupeřící křesťanské
církve a učení. Koptský patriarcha Benjamín se po 13 letech skrývání před oficiální církví slavnostně
vrátil do Alexandrie a bez jakéhokoli nátlaku dále pokračoval ve vykonávání svého kněžského úřadu. Při
svém příchodu domů do Alexandrie pravil svým věrným:
" Vrátil jsem se do svého domova a našel v něm bezpečí poté, co v něm panoval strach a úplný klid
poté, co jsem z něho byl vyhnán. Bůh od nás odklonil ponižování těch nevěřících (tj. oficiální římské
církve) a spasil nás před jejich násilím a křivdou. "
3. Když Abú Bekr vyslal svou armádu proti Peršanům, napsal jim v depeši:
" Jen na Alláha se spoléhejte a Jen Jeho se obávejte. Přednost dejte onomu světu před tímto, získáte tak
oba. Pakliže dáte přednost vezdejšku nad světem oním, oba světy ztratíte. Dobře se střežte před hříchy
a neodkládejte ani na okamžik pokání za každý hřích již učiněný. "
Dále nařídil, aby vojsko tvořili výhradně dobrovolníci a nikdo nebyl do boje nucen. Dbal na dobrou
bojovou morálku armády a na její motivaci. I když mnohdy byla početní převaha rozhodující, podrobil
vojsko tvrdé selekci, takže z původního mnohatisícového vojska zůstaly jen dva tisíce těch nejlepších
bojovníků.