nuklearnanutria
nuklearnanutria 32 let, Jiné zahraničí
Info
Naposledy: 7.3.2024 01:21:02
Založen: 15.01.2007
Nachatoval: 763.54 hodin
Pozice v TOP: 4858
Jejípřátelé(0)
Adresa profilu: https://xchat.cz/nuklearnanutria
! NESEPTAM :c) !
https://www.instagram.com/zuzankka__/
Stříbrné meče, jenž vedou nás,
není slyšet dech a ani pláč,
my budeme se bít a náš pot utopí vás.
Za naše srdce, za naše přání
ať přijdou bohové, co vždycky nás chrání.
Teď černými hvozdy zazní hlas Slovanů v nás
Noc bude temná a chladná jak led,
my budeme se bít a chránit náš svět.
To naše meče teď budou se brodit krví.
Zelená louka pod útesem a skálou,
tam písně Slovanů tiše povánou,
jen život nám zůstal a čest co nikdy nespí.
Stříbrné meče a krev z našich těl,
to je to kvítí co jsi uviděl.
Ta touha prastará v kamenech vytesaná.
Teď lesy šumí i ptáci ztichli,
ta píseň slovanská, jejíž slova vás nadchly.
To náš je zpěv, co ztuží krev ve vašich žilách.
Korouhev v ruce, též meč on třímá,
ten vévoda velký, jenž volá "tož sláva".
Už nepřítel prchá, to strach ho překonává.
My jsme ta síla, v nás je ta zlost,
proroctví věčné, temnější než noc,
v erbu je orel co do duší nám přilétá.
nemýlte si paganizmus a nacizmus je to hlúpe ale robíte to dosť často..
a už vôbec nie nacizmus a nacionalizmus ;c)
Sláva Otcom a Matkám našim ! Oni nás učili ctiť Bohov našich a viedli nás za ruku po pravej ceste. Tak sme šli a neboli sme hocikým, ale boli sme Slovanmi, ktorí spievajú na Slávu Bohov. Sláva Bohom, Sláva Predkom !
"Já slibuji na svou čest, že meč můj se bude bít vždy na stejné straně jako tvůj"
Spojeni srdcem, jdem loukou a hvozdem,
společně písně zapějem.
My budeme spolu se bít až do hrobu,
kde v Navii klid naleznem.
Teď nadejde čas, kdy budeme zas
společně v kraji slovanském.
My tasíme meče a krev tu poteče
v naší bitvě vítězné.
Kráčam lesom celkom sám,
počúvam spev čiernych vrán,
odhodlanie dodáva mi silu
do lesa, k Tebe silné puto mám.
Víťazstvá a porážky, padnuté hradby,
hradiská v plameňoch, chrámy zborené.
Na chladných mečoch popol žeravý.
Tieň smútku mohýl padá na hroby padlých.
Veľké činy neboli márne.
V bezoblačnom roku, dávny obraz smrti.
Vietor silný, niesol vôňu krvi.
Tiene minulosti, príbeh tisícročí.
Matka vlasť plače, nevládze vstať.
Zneuctená krivdou, omráčená dychom.
Pokory a porážky, nevráti sa Sláva.
Ostali len slová – Magna Slavonia !