Nekecej

Traumatická vazba je, když jste tak silně připoutáni k toxické osobě, že jste ochotni udržovat vztah i na úkor sebe sama, abyste dosáhli několika málo dávek pozornosti a drobků a zdaleka ne všech.
Váš mozek se stane silně závislým na obvyklých vzestupech a pádech oxytocinu, dopaminu, noradrenalinu a serotoninu, že i když vztah skončí, budete danou osobu vyhledávat a toužit po ní nebo se stanete posedlými či budete vyhledávat podobné lidi, abyste získali svou dávku. Je to přepojení neurologických drah lásky, které se obrací proti sobě.
Ztráta lásky způsobuje, že po ní toužíte ještě víc. Jste závislí stejným způsobem, jako je závislý člověk na her'oinu.

„Co to je za toxický výlev? To je přesně ten moment, kdy si váš mozek myslí, že randí s her'oinem místo s člověkem. Snažíte se udržet vztah, kde dostáváte lásku na příděl, ale místo aby vás to naplnilo, jste závislí jako na horské dráze emocí. Zkrátka, je to jako když se zamilujete do někoho, kdo vám dává jen drobky, a vy za nimi běháte jako hladový holub.“

A ty se seznámit nechceš?

Ty se mě bojíš?

Koruna stromů vypráví.
O lásce, o zradě a milování.
Koruna stromů zpívá.
Sen o milování.
Sen o kráse.
Sen o věčnosti.
Koruna stromů křičí.
O zoufalství. O smrti a zatracení .
Vítr mezi větvemi šeptá.
O duších co stály pod ním.
Slyším, co strom pamatuje.
Slyším, co strom nezapomíná.
Temnota a krása,
Ruka v ruce.
Kmen se chvěje.
Koruna to slyší.
A já tu stojím
a poslouchám.

Ty se mě bojíš?

Tančím v dešti, kapky vlasy mé smáčí,
tančím v dešti, lehkost a smích mým tělem proudí.
Tančím v dešti, pro sebe, pro mou naději.
Tančím v dešti, svět mizí,
jsem jen já a déšť, co mě hladí.