Naposledy: 11.1.2026 15:05:07
Založen: 14.03.2025
Nachatoval: 51.12 hodin
Pozice v TOP: neumístěn

Adresa profilu: https://xchat.cz/Andelsky.Jednorozec
Krásný jako den, prohání se bělostný kůň s krásným spirálovitým rohem na čele zelenými hvozdy🦄Ten spirálovitý roh má kouzelnou moc, září světlem měsíčního třpytu, a když člověk jej zhlédne, tají se mu dech🦄Dlouhá hříva a ohon vlají, jako když vítr uháním orosenou trávou🦄Na bradě skví se mi kozí bradka a mé kopyta jen o oblázky zvoní, když k jezeru se sklaním, abych uhasil žízeň🦄Žijeme tu celé věky🦄Jsme stáří jako sám svět, jako měsíc🦄Mohou nás chytit, ulovit🦄Dokonce nás mohou zabít, opustíme-li svůj les, ale nemůžeme nebýt🦄
Zdejší noci byly příjemně teplé a jasné. Lehký vánek si pohrával s listy vysokých stromů rozprostírájících se okolo třpytícího se jezera. K němu se pravidelně, noc co noc, chodili napájet jednorožci. Byli nádherní, celí bílí s dlouhou stříbrem se třpytící hřívou a ocasem. Měsíc stojící vysoko na nebi plným hvězd ozařoval svými paprsky jejich bílé spirálovité rohy, které se tyčili k nebi. Dnešní noc však byla jiná než ostatní. Měsíc byl skryt šedivými mraky neurčitých tvarů. Celému okolí vládlo ticho. Čas jako by se v tu chvílí zastavil, nic se nepohnulo. Hladina jezera byla klidná, bez jediné vlnky. Neukázal se tu jediný jednorožec, který by se chtěl napít vody z jezera. Vzduchem se linul sladký zápach čerstvé krve. Přicházel z místa kde na mechu ležel jednorožec. Ležel nehnutě. Jeho bílý spirálovitý roh však stále zářil a to znamenalo, že ještě není mrtvý. Ale nebude to trvat dlouho a jeho bílý spirálovitý roh zhasne společně s životem jednorožce. A on to věděl,
nesnažil se bojovat o svůj život, zvrátit svůj osud. Již dávno věděl, že se to má stát, jen mírně zvedl hlavu a zadíval se na hlubokou krvácející ránu na svém boku. Netušil kdo mu to udělal. Bylo to tak rychlé, že se nestihl ani bránit. Ten kdo ho napadl zezadu teď nehnutě stál opodál ve stínu mohutného stromu a vyčkával. Jednorožec z posledních sil otočil hlavu, aby spatřil toho kdo mu to udělal. Neviděl jí však do tváře přes tmavou kápi, která jí zakrývala většinu obličeje. Jednorožec už nevnímal bolest ani stříbrnou krev stékající po jeho těle a vpíjející se do země. Naposled se podíval na to nádherné jezero, kam se do dnes chodil noc co noc napájet, poté položil hlavu zpět na zem a zavřel oči. Záře jeho bílého spirálovitého rohu pomalu bledla až úplně zhasla. Jednorožec byl mrtvý. Na to ta žena, co ho zabila čekala. Nevzala si však jeho bílý spirálovitý roh jak to dělávají lidé, když zabili jednorožce. Jen nezaujatě vyšla ze stínu a pomalým krokem odešla. Tak proč ho tedy zabila ??