Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Pamatuju, že když sem jako dítě poprvé narazil na pojem smrt, tak sem si v momentě odpověděl sám sobě: no to je jasné, v momentě kdy zemřu se znovu narodím někde jinde, to je přece jasný a smrt sem měl vyřešenou:-)
Přijde mi to vysoce logické, jedna z nejlogičtějších věcí že reinkarnace existuje. Tedy že se mysl znovu převtěluje do různých těl v různých světech. Mysl samotná se nerodí, protože nikdy nevznikla, nemůže tedy zemřít.Je jako prostor To mi mimochodem taky přijde velmi logické, je blbost aby něco jako vědomí najednou zničeho nic vzniklo a pak zase navždy pominulo, to je hloupost.. A další logický fakt který nasvědčuje k reinkarnaci. Proč jsou třeba někteří lidi mistry světa v něčem a někdo na první pohled stejný to vůbec neumí ? Protože ten první už takovou dovednost musel někdy v minulosti pilovat.viz. Mozart, sedl za klavír a už hrál. Stejně jako si návyky , dovednosti a tendence přenášíme z jedné třídy školy do druhé, tak stejně tak si v hrubším měřítku přenášime naše emocionální tendence a návyky do dalších životů. Proč má někdo z něčeho chorobný strach a někomu jinému to nevadí nebo si v tom naopak libuje?
Nebo další fakt, proč se někdo na někoho podívá a je to láska na první pohled a někdo taky hezký mu nic neříká ? Protože ty dva váže z minulosti nějaké silné pouto a jaké, to poznáte až jestli spolu budete štastní nebo se naopak pozabíjíte.
Jeden super týpek, kterýmu před lety v Indii říkali Buddha (probuzený) říkal, se že se rodíme od časů bez počátku, že každý byl někdy matkou každého, že každý byl v nějakém životě král a v jiném zase žebrák, že kdyby se naše těla z minulých žvotů nakupily byla by to obrovská hora.
Proto radil aby sme tolik nelpěli na obrázcích co denně vídáme, ale aby sme spíš hledali to zrcadlo za těmi obrázky, toho kdo to vše prožívá a produkuje zároveň. Přeji na závěr všem radost rozpoznání podstaty mysli.
zdarec