|
Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Pamatuju, že když sem jako dítě poprvé narazil na pojem smrt, tak sem si v momentě odpověděl sám sobě: no to je jasné, v momentě kdy zemřu se znovu narodím někde jinde, to je přece jasný a smrt sem měl vyřešenou:-)
Přijde mi to vysoce logické, jedna z nejlogičtějších věcí že reinkarnace existuje. Tedy že se mysl znovu převtěluje do různých těl v různých světech. Mysl samotná se nerodí, protože nikdy nevznikla, nemůže tedy zemřít.Je jako prostor To mi mimochodem taky přijde velmi logické, je blbost aby něco jako vědomí najednou zničeho nic vzniklo a pak zase navždy pominulo, to je hloupost.. A další logický fakt který nasvědčuje k reinkarnaci. Proč jsou třeba někteří lidi mistry světa v něčem a někdo na první pohled stejný to vůbec neumí ? Protože ten první už takovou dovednost musel někdy v minulosti pilovat.viz. Mozart, sedl za klavír a už hrál. Stejně jako si návyky , dovednosti a tendence přenášíme z jedné třídy školy do druhé, tak stejně tak si v hrubším měřítku přenášime naše emocionální tendence a návyky do dalších životů. Proč má někdo z něčeho chorobný strach a někomu jinému to nevadí nebo si v tom naopak libuje?
Nebo další fakt, proč se někdo na někoho podívá a je to láska na první pohled a někdo taky hezký mu nic neříká ? Protože ty dva váže z minulosti nějaké silné pouto a jaké, to poznáte až jestli spolu budete štastní nebo se naopak pozabíjíte.
Jeden super týpek, kterýmu před lety v Indii říkali Buddha (probuzený) říkal, se že se rodíme od časů bez počátku, že každý byl někdy matkou každého, že každý byl v nějakém životě král a v jiném zase žebrák, že kdyby se naše těla z minulých žvotů nakupily byla by to obrovská hora.
Proto radil aby sme tolik nelpěli na obrázcích co denně vídáme, ale aby sme spíš hledali to zrcadlo za těmi obrázky, toho kdo to vše prožívá a produkuje zároveň. Přeji na závěr všem radost rozpoznání podstaty mysli.
zdarec
  Thea_T ... 11.01.2008 19:52:39 ... (Strom/Strom) Re: Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od dordze.cang z 11.01.2008 00:49:16:
Rozhodně z mnoha bodama tveho příspěvku souhlasím,možna snad i s tím mozartem,ale na druhou stranu,někdy je to u něoho spousta ,,celoživotní dřiny,, a příště si na to vzpomene jen okrajově.Nebo to s tou laskou, je to takové zvláštní..Pokaždé to dle mého názoru tak být nemusí.A pak ten chorobný strach, nemůže to být také tím,že máme každý jiný pud sebezáchovy?Nebo něčím podobným? Asi je to všechno ovlivněno hodně aspekty.
Ale obdivuji každého,kdo dokáže tenhle poznatek brát jako samozřejmost a kor když jsi byl ještě dítě..:))
Ještě dodám že občas dle mého dojmu koukáme nebo chcceme jen vidět obrázky,ale ne to co je za nimi..Nikdy se moc nezabyvame nějakou hlubší podstatou a to může být někdy chyba.
|
Re (2): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od Thea_T z 11.01.2008 19:52:39:
no jako dítě sem bral jako samozřejmost jen to převtělování. Ty návyky sem vypozoroval teprve nedávno:-) Začalo mi to dávat smysl, když sem připusti, že každý čin (a ne jen těla ale i mysli a řeči) má nějaký následek a taky že některý ty následky sou tak časově vzdáleny od příčin, že je nevidíme, a to když se projeví třeba až v příštím životě. (třeba vrah se se svou obětí vtomhle životě už asi nesetká) a pak to vypadá jako že se věci dějí chaoticky a náhodile, ale není to tak. Jsme neuvěřitelně spoutání těmi násldky (karma jak se v buddhismu říká), buddhistické autority říkají že sme neuvěřitelně nesvobodní, protože jednáme neustále podle rušivých emocí. Že si ani neumíme představit jak nesvobodní jsme:-)
TAky se mi tomu ze začátku nechtělo věřit že si za svoje problémy můžu sám, že zato nemůže systém, rodiče nebo bůh. Pak sem to vyzkoušel připustit, změnil sem v pár věcech příčinny a ejhle ony se začaly měnit i následky. Ztoho dedukuju, že to funguje vždy a všude at ím pádem se to prolíná i stou reinkarnací, jak sem popisoval.
Ještě jak si psala, že koukáme nebo chcceme jen vidět obrázky,ale ne to co je za nimi..Nikdy se moc nezabyvame nějakou hlubší podstatou a to může být někdy chyba......tak to je výbornej postřeh. Ono asi 95procent lidí kouká jen na obrázky (přiznám se že většinu času i já, ale lepším se:-)
Většina lidí ani neví, že vůbec nějakou mysl má. A potom nezbývá než jednat podle obrázku, na které se zrovna díváme a disneyland začíná:-)
Thea_T ... 12.01.2008 13:02:26 ... (Strom/Strom)
Re (3): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od dordze.cang z 12.01.2008 00:11:26:
Upřímně, jsem tak vcelku naučení řekla bych, koukat jen na obrazky a ne za ně, ale když si to člověk uvědomí, začne si všímat více věcí než jen to co vidí očima..Zkrátka začne používat mozek a smysli, nebo jak to nazvat.
Já jako dítě sem se strašně bála,co budu dělat až přídu o své nejbližší,nebo co budu dělat,až je budu muset opustit..Když sem se nad tím tak zamýšlela,dospěla jsem k názoru že nemůže všechno přece jenom tak skončit a začala jsem se o tuto ,,tematiku,, vcelku zajímat..
Vše se mi ještě podtrhlo tím, že můj kámoš mi řekl něco, co mě donutilo zamyslet se nad minulými životy..Hlavně nad jedním.
Ve svě podstatě to nedokážu vysvětlit,ale najednou jsem si uvědomila,že už jsem tu jednou byla..Hodně lidí co v reinkarnaci věří,říká,že to co si již někdy zažil,si nezapamatuješ, já musím ale oponovat..Někdy mám zkrátka pocit, nebo vidím obrázek a vím na 100% že to není jen moje představivost, nebo vymysl..
A je na každém z nás čemu bude kdo věřit...:))
|
Re (4): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od Thea_T z 12.01.2008 13:02:26:
a co si pamatuješ nebo vídáš ? To zní velmi zajímavě, podělíš se s námi ?
Na ten starch v dětství, jaké to bude až odejdu mojí blízcí si taky pamatuji, taky sem to přožíval dost intenzivně.
Teď vím, že nikam nezmizí, jen se přesunou jinam a půjdou si svou cestou.
|
|
|
|
|
)