Re (3): ...
Odpověď na příspěvek od i.m.so.lovely z 09.11.2013 01:48:51:

negativum pak ale je, když těch úkolů do školy je tolik, že to působí hůř jak ten podzim *3*

Re (2): ...
Odpověď na příspěvek od Ebisek z 15.10.2013 00:21:29:
Pozitivum studia. :D

Re: ...
Odpověď na příspěvek od i.m.so.lovely z 15.10.2013 00:02:56:

Na deštivý podzim pomáhá si najít spoustu úkolů, aby na blbé myšlenky nebyl vůbec čas *4*

...
Mám pocit, že to někde řeším pořád, takže stručně:

sebevražda otce v raném věku, neoblíbenost až z některých stran přecházejících v šikanu v kolektivu, dokonce i od cizích lidí (na táboře, vadilo jim vše - mé copy, mé dýchání, za smrt otce se mi posmívali, prej by to udělali taky, mít děcko, jako jsem já). Byla jsem snadný terč, asi jsem se prostě nechala, vždy jsem byla trošku jiná od ostatních a jednu dobu jsem kopala kolem sebe za to, že mě kolektiv nebere, přestože jsem jim předtím nic neudělala.
Pak ta krátká epizodka, kdy se matka rozešla s posledním přítelem, mydlila mě, pila, pořád doma fňukala a nadávala mi, na což si podle svých slov nevzpomíná.

Jsem naprosto zlomená, ale makám na sobě, v osmnácti jsem si našla prvního přítele a teď jsem se svým životem poměrně spokojená. Učím se odpouštět a snažím se být dobrým člověkem, na VŠ mám poměrně dost spřízněných duší. Nejhorší je to na podzim.

Re (2): tábory
Odpověď na příspěvek od Lingali z 14.02.2013 16:12:25:

Pro mě to bylo těžké, protože já jsem se pro to prostě nenarodil a nedává mi to pocit štěstí... *4*

FOD a krajskej úřednickej ksindl
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/doma...-na-prosincove-mzdy/

*78*

Re: tábory
Odpověď na příspěvek od Ebisek z 14.04.2012 15:21:21:

*369*
Tomu vážně říkám-těžké dětství *3880*

Chudinko Ebísku *215*

*21*

tábory
Osobně musím konstatovat, že těžké dětství má ten, kdo má jako otce vedoucího skautského/turistického oddílu *20*
Už od narození jsem byl na technologie, proto když jsem se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, programování a počítačové sítě pro mě byly jasná volba. Problém co jsem ale měl byl ten, že můj tatínek měl pocit, že musím být takový jako on a proto mě neustále bral na nějaké tábory a na chaty, kde jsem to nenáviděl. Ikdyž tam bylo spousta lidí, kteří mohli být mí potencionální kamarádi, já netoužil po kamarádství, ale po ovládnutí techniky, počítače doma....nebo alespoň nebýt na akcích, kde je budíček, pak se hrajou trapné hry, pak je přesně v tolik a tolik oběd. .... Chtěl jsem si to zorganizovat sám *40* Chtěl jsem být na prázdniny doma, jezdit s kamarádem na kolo a ne být buzerovaný za to, že běhám pomalu a proto má družina prohrála *105*

Kdybych tak dlouho nebyl nucen zakrňovat v oddíle, mohl jsem dneska být daleko dále a mohl jsem již umět to, co se naučím až za pár let *4565*

Odpoved
Zdravim!Moje detstvi bylo peklo a vubec nikomu bych ho nepral.Dikybohu ze uz jsem davno plnolety a mam vlastni zivot.Od te doby nesnasim nasili.Nasili plodi nasili.Na druhe strane diky tomu jsem ted tvrdy jako kamen a vubec nic me nemuze zlomit.Ma rada zni bojuj az do smrti.

Psycholog
Pokud by si chtěl někdo popovídat o něčem co ho trápí tak se ozvěte s tímhle se zabívám už dlouho samozřejmě diskrétně 100% mám svoje lidi který si se mnou povídají mám mezi svými i děti který si rádi popovídají tak pokud někdo bude chtít tak se ozvěte buď na email nebo icq 481172395.