Re: nic Odpověď na příspěvek od Le.Roi ( mailto:Amasis@atlas.cz ) z 15.10.2005 20:21:20:
Ale existuje, jenom neni o "nicem".
|
a co tam bylo? Dobře zkusím to trochu rozvinout.Co tam tedy bylo? Ále nic! Mhm a co si tedy představím? Nic. A jak ho popsat? Jako mohu popsat nic? Dobře prázdno.A jako mělo barvu? Kde končilo? Jak bylo velké? je prázdno to samé jako nic? Prázdno je a nic není. To znamená že to asi není to samé. A kdyby to nic přece bylo,v čem bylo? Neuvažujte moc složitě.Slovo nic vzniklo prostě jako slovo které mělo značit že tam nic nebylo.Šli jste na nějakou výstavu a někdo se vás zeptal: A bylo tam něco. Ále nic zajimavého. Nic prostě symbolizuje něco co nestojí za řeč.Je to prostě slovo.Nic víc.:-)
|
nic NĚCO se od NIC liší jen tím, že má bytí nebo je jsoucno, tedy NIC není, čili neexistuje. Ale můžeme se bavit o něčem, co v žádném případě vůbec neexistuje? O tom co neexistuje, se podle mě bavit nemůžeme, tedy neexistuje ani tento příspěvek...
|
Re (27): nic Odpověď na příspěvek od duo1 ( mailto:duojedna@centrum.cz ) z 15.10.2005 07:58:39:
Nevím, v matematice se 0 označuje nula, což není ani nulový prvek prostoru, ani prázdná množina.
|
Re (26): nic Odpověď na příspěvek od PavelDolezel ( mailto:dolep9am@atlas.cz ) z 04.10.2005 13:18:13:
Nic bych označil 0. Ale i tak bude 0 myšlenkou. Myšlenkou o prostoru, kde se nenachází žádný čas, energie a hmota.
|
Re (24): nic Odpověď na příspěvek od PavelDolezel ( mailto:dolep9am@atlas.cz ) z 30.09.2005 16:18:59:
Tři přátelé geograf, fyzik a matematik si při výletu ve Vysokých Tatrách všimli kamzíka na hřebenu protějších skal. Geograf na to reaguje výrokem: "V Tatrách žijí hnědí kamzíci, říkal jsem vám to!" "Pane kolego, buďme ve svých soudech opatrní" opravuje jej fyzik, "můžeme pouze konstatovat, že v Tatrách žije alespoň jeden hnědý kamzík." Nespokojený matematik to však ještě upřesňuje: "Je zřejmé, že v Tatrách existuje alespoň jeden kamzík, který je alespoň z jedné strany hnědý."
Tento vtip jsem si přečetl v oddělení "Humor Zábava". Nevím proč ale po jeho přečtení jsem si vzpomněl na Tebe. :-))).
|
Re (25): nic Odpověď na příspěvek od LouPudlo ( mailto:pudlo@centrum.cz ) z 03.10.2005 11:57:29:
To je zajímavé přirovnání, ale já si nemyslím, že život je tajenka, já si myslím, že je právě cestou k tajence a jedině takový, má pro mě smysl.
|
Re (24): nic Odpověď na příspěvek od PavelDolezel ( mailto:dolep9am@atlas.cz ) z 30.09.2005 16:18:59:
Souhlasím a přiznávám
pořád si ale myslím že důležitější je pochopení celku než jednotlivých dílčích prvků (slov). Jako když vyplňuješ křížovku, podle toho, co už máš odhadneš tajenku - další promýšlení chybějících pojmů (mimo tajenku) už dál nemá smysl.
A jestliže k pochopení došlo (přestože se s ním neztotožňuješ) - proč se dál nimrat?
|
Re (23): nic Odpověď na příspěvek od LouPudlo ( mailto:pudlo@centrum.cz ) z 29.09.2005 08:10:24:
Ani bych neřekl. Tobě podle mého mínění spíš vadí moje domněle arogantní chování a to, že jsem byl poněkud hrubý a netaktní. To nebylo mým úmyslem. Mým úmyslem je věcná diskuse. Považuji se za člověka ryze filosoficky postmoderního, zatímco nejen ty, ale naprostá většina lidí, kteří sem přispívají, mi připadají spíše jako modernisté (v lepším případě a v horším scholastičtí či patrističtí demagogové). Je to asi dáno i typem vzdělání a zkušenostmi. Já chápu, co píšeš a co mi chceš sdělit. Je to totéž, co už mi před tebou sdělovalo mnoho křesťanů a i někteří ateisté (ti pochopitelně v jiné oblasti, než v oblasti víry). Domníval jsem se, že jsem schopen dobře vysvětlit, co mám na mysli a také jsem o tom napsal několik velmi dlouhých příspěvků. Přesto však mám z tvých reakcí pocit, že vůbec nereaguješ na to, co píšu a stále dokola si "meleš" své. Ano, ty můžeš mít stejný pocit ze mně, ale já alespoň chci, abys pochopila, co chci sdělit. Nejde o žádné nimrání, jde o exaktní popis. Představ si, že jsi s pacientem a chceš mu vysvětlit, co to je roztroušená skleróza. Budeš také považovat za nimrání, když se tě bude ptát, co to je leukocyt a co to je imunoglobulin a co to je gliová buňka a co to je dendrit? Ve věcech, které nejsou ve všeobecném povědomí chápeme, že je třeba je objasnit, ale většinu běžně používaného jazyka dogmaticky považujeme za objasněnou a každému jasnou. Spousta slov používáme k vyvolání pocitů, v básních a písních jen proto, že mají nějakou stavbu a jejich koncovky jsou si foneticky podobné. Významy nás ale téměř nezajímají, nebo se spokojíme s definicí kruhem. Nevnímáme, že si vytváříme nejen pojmy, ale i schémata vnímání a uchopování pojmů i významů, že jsme jen tím, co děláme automaticky, demagogičtí až hanba. Máme předsudky kam se podíváme, tak proč si je ještě vytvářet uměle?
|
|