Re (2): Nové pověsti České
Odpověď na příspěvek od statskripl z 13.08.2004 09:33:05:
Přizpůsobit systém změněným požadavkům společnosti by měla zpětná vazba která musí být nezbytnou součástí každé demokratické společnosti.

To že jsou lidé kteří budou spokojeni v téměř každém režimu a naopak lidé kteří nebudou spokojeni nikdy je jistě pravda.Jsou ale režimy které dokáží ať už určitou část nebo i celou společnost vehnat do situace ve které o spokojenosti ani štěstí nemůže být ani pomyšlení.

Rozumný člověk přistoupí na nezbytná omezení svých práv ve prospěch funkčnosti celku.Nerozumné je potřeba k tomu donutit.

Re: Nové pověsti České
Odpověď na příspěvek od vagabund ( mailto:vagabund1@centrum.cz ) z 07.08.2004 22:01:57:
Myslím, že základní problém všech společenských systémů je to, že se snaží jistým způsobem vybrat (většinové) určující znaky ve společnosti a nastavit je tak, aby spěli k cíli, který je odhadnut či zvolen jako základní tužba každého člena společnosti. Tím se nutně dostávají do problému, protože nejsou schopné rozeznat, který vliv, jenž v současnoti není až tak zásadní a pro chování členů společnosti určující, se rozvine do opozice ke zvolenému cíli, a tento starý cíl se pokusí změnit ve svůj prospěch.
Tedy jinak řečeno: jakýkoliv společenský systém si zvolíte, stane se z něj, za určitou dobu, systém nenáviděný, jelikož lidé budou vždy toužit po věcech, které nemají a zanedbávat ty co mají. Nicméně chápu, že je nutné aby společnost lidí fungovala v alespoň nějakém systému - ať úmyslně (socialismus, kapitalismus, anarchie etc) nebo neúmyslně (provobytně pospolná společnost), jinak by ta ani nešlo - co nemá systém prakticky v tomto světě neexistuje. Problém nevidím tedy ve společenských systémech, nýbrž v každém konkrétním člověku.
Existuje tu totiž taková malá klička: ať je společenský systém jakýkoliv, vždy nakonec záleží na člověku samotném, jak dokáže skombinovat prostředí ve kterém žije (daný systém - který je vždy totalitou) s tím, jak chce žít, co je schopen a ochoten objetovat a kde už jsou jeho hranice ( Příklad - rozvoj trampingu za minulého režimu). V konečné fázi je tedy za svůj "spokojený život" odpovědný každý jedinec sám o sobě a nikoliv společenský systém, ve kterém žije. Sraré známé: jaký si to uděláš, takový to máš!
Je utopií věřit, že k takovémuto uvědomění je schopen dojít každý - kvůli každodenním vlivům komplikací v životě (nevěřím, že k uvědomění tohoto záleží na inteligenci člověka ! ). To znamená, že zde budou vždy existovat lidé, kterým se bude žít spokojeně ať je spol sys. jakýkoliv a lidé, kteří budou nadávat na společenské systémy a ochotni zabíjet kvůli tomu, aby se jim žilo lépe - a budou v právu!

Re: Nové pověsti České
V tomhle s tebou i souhlasím - ale vždycky je lepší více svobody - ten kdo ji dokáže unést tak ať mu není odpírána ne?Jinak se mi libí model společnosti o jakém jsem četl v jednom scifi - až dospějem k určitému technickému vývoji celá planeta Země bude rozdělená na malé soběstačné komunity o počtu tak max. do 300 lidí každá, ale přitom svoboda -takže by to zabránilo korupci a těm věcem, o krerých tu píšeš (všichni by se znali :o) a zároveň by byl i nějaký rozumný rozvoj + zachování tradice kultury.. ale taky je to hezká utopie - nikdo totiž nenařídí právně, aby se to takhle všechno přebudovalo a přerozdělilo od základů...

PS: Viděl jsi film Equilibrium?

Nové pověsti České
Ne že by na tom co tu píšete nebylo hodně pravdy ale přece jen bych k tomu měl velké výhrady.Píšete o komunismu ale z dalšího vyplývá že se bavíte o letech 1948 1989 v Československu.Ale to přece zdaleka nebyl komunismus.Ten se přece řídí heslem každý podle svých schopností každému podle jeho potřeb..Takže v praxi by to znamenalo že neexistují peníze, každý dělá jak nejlíp umí a vezme si od společnosti co potřebuje.No a tohle funguje na základě dobrovolnosti jen v některých kibucech v Izraeli a některých náboženských komunitách většinou na Americkém kontinentu.Na základě tvrdého teroru to na pokraji hladomoru fungovalo v severní Korei , za Maa v Číně , za Pol Pota v Kambodži a za Stalina v SSSR.U nás to byl spíše pokus o zavedení socialismu kde k zavedení hesla každý podle svých schopností každému podle jeho práce není zapotřebí tolik teroru jako v prvém případě zvlášť nebere li se tohle heslo z obou stran příliš vážně.To že ekonomika srovnatelných kapitalistických států fungovala líp než ta naše tzv. reálně socialistická je dáno tím na jakých principech tyto společnosti stojí a co od svých lidí očekávají.Reálně socialistická společnost očekává že jedinec dá všechen svůj um a schopnosti do služeb celku a pokud se bude hodně snažit bude mí t jen o něco málo víc než ten co se snažit nebude někdy ani to ne.Očekávat takové chování od většiny lidí je nereálné.Kapitalisti cká společnost očekává od jedince že udělá vše pro to aby měl víc než ti ostatní a nestanoví mu žádný horní limit jeho bohatství.Takové chování je lidem vlastní a proto tyhle společnosti v zemích kde jsou pro to vytvořeny předpoklady fungují daleko líp.Je ale nutné dodat jedno slevo ZATÍM .Tyto společnosti mají ve vínku hromadění majetku a užívání si života .Když uvážíme všechny negativní jevy které tohle všechno provázejí např. korupce, kriminalita, nezaměstnanost , pokles porodnosti, zvětšující se sociální rozdíly a bylo by toho ještě víc co tuto společnost rozkládá.Tu dřívější reálně socialistickou společnost zničilo to že nebyla schopna včas provést hluboké reformy. Jsem přesvědčen že tu nynější pokud se nevzpamatuje jako že zatím tomu nic nenasvědčuje čeká to samé bohužel s daleko horšími následky.

Lidská mentalita neunese takovou svobodu jaká je jí touto společností dána.

Příklad
Jelikoš nebyla konkurence, doplácejí na to podniky eště dnes. Vemte si příklad podnik JAWA. Před ´89 sice plnila plán na 120%, ale nevyvíjeli se nový motorky a starý se dělali na sklad. Po převratu jim na louce za továrnou zustalo tolik, že je nikdy neprodali. Tak vznik dluh, dodnes nejni možný ho splatit. A jelikoš ustal vývoj(proč, když se od roku 85 do SSSR úspěšně vyvážel jeden typ motorky) tak je JAWA nekonkurenceschopná. ..