Re: V prázdnotě
Odpověď na příspěvek od Cryoman ( mailto:cryoman@seznam.cz ) z 16.03.2007 12:55:39:
ty jo....obe dve sou hodne moc dobry...;)....neco tak povedenyho uz sem nikdo nenapsal ;)

Re: V prázdnotě
Baudelaire to, pravda, není, ale přesto - konečně po dlouhé době - nelituji tak úplně své beránčí trpělivosti s tímto fórem... Přinejmenším zvýšená laťka pro ostatní! A dovol mi mít toto jen za závdavek ;-)

J-K*3779*

V prázdnotě
Jsem kamenná studna bez vody.
Jsem jabloň která nerodí.
Jsem slunce které nesvítí.
Jsem srdce které necítí?

Jsem tvůj tichý kolemjdoucí.
Jsem strach nikdy nehynoucí.
Jsem tisíc slov a žádné jiné,
jako čas který stále plyne?

Jsem jak žebrák v dešti jdoucí.
Jsem jak voda neplynoucí.
Jsem jak hvězda spadlá z nebe.
Jsem ten co osud, do rukou bere?

Jsem rána co se nehojí.
Jsem kolo v seklém soukolí.
Jsem vše a při tom vůbec nic.
Jsem myšlenkou bez hranic?

Jsem nepopsaným pomníkem.
Jsem katem a i viníkem.
Jsem bludnou střelou v krajině.
Jsem ten co je teď na vině?

Jsem jen démon bez křídel,
kterého nikdo neviděl!

Osudový pláč hvězd
Venku prší kapky deště.
Vesele si hrají, křičí ještě!
Padají na zem, jak korálky z perel.
A já si říkám, že jsem to věděl.

Viděl jsem oči tvé, slzami pokryté.
Dvě laguny v moři, co tajnou láskou hoří.
Natáhneš ruku, hladíš mě po tváři.
Hvězda co spadla osudem k hvězdáři.

Cítím tvou vůni, i na kraji světa.
Proč nešla říci, jen prostá věta.
Nebyla složitá, pravda v ní ukrytá.
Jak otevřené nebe, miluji já tebe!

Rozkrojíš jablko, padá ti do klína.
Za chvíli dokulhá poslední hodina.
Ztrácím se v mlze...

... halí mou smutnou tvář.

Re: nechat žít
Odpověď na příspěvek od ivana.valy ( mailto:ivana.valy@centrum.cz ) z 28.02.2007 14:18:27:
moc hezky ;) me se to teda libi...a hodne ;)

nechat žít
židle ke stolu patří
když říct mi něco chceš
napočítej si do tří
a pak se otoč a běž

vypadni odtud, a neříkej nic
otoč se, usměj se ale běž prostě pryč
já nechci nic, ani od druhých ani od tebe
já mám svůj klid a své modré nebe

nedovolím ti zbourat tu zeď, kterou před sebou tlačím
nezkoušej znát odpověď, na to proč se mračím
neplač, a nekřič já slyšet to nechci zas
už nikdy, rozumíš, já nechci zpět ten čas

ve kterém mi těžko jen bylo
tak moc trápení z něho teď zbylo
nepros a neslibuj, už toho nech
jen slova do větru berou mi dech

chci žít a chci snít, sama si stát
nech mě už odejít, a přestaň tu řvát
o tom co prožíváš o tom co chceš
už mě to nebere, seber se a běž...

kniha
Ten, kdo nemiluje knihu, nemiluje moudrost. Ten, kdo nemiluje moudrost, stává se hlupákem.

[Jan Amos Komenský]

láska
" Láska dvou lidí bez erotiky je jen odporná hra slov a falše" - CARLYLE

" Láska sílí z podvýživy a umírá na přesycenost " - MUSSET

"Kdo ví jakou cenu má láska? Jen ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje!" - MANN

" V mládí ztrácíme rozum kvůli lásce, později ztrácíme lásku kvůli rozumu." - CHATEAUBRIAND

"Kouzlo první lásky spočívá v tom, že nevíme, že i ona jednou skončí." - DISRAELI

Re: Lawrence Ferlinghetti - Obrazy zmizelého světa
Odpověď na příspěvek od kitharka ( mailto:ivca@havlas.eu ) z 03.11.2006 08:11:38:
Zdrawím .Dost dobrý.Docela mně zastihla.Je aktuální stejně jako já,i gdyž je o let pět čerstvější.ha ha ha.

Lawrence Ferlinghetti - Obrazy zmizelého světa
Svět je báječné místo
k narození
jestli vám nevadí
že štěstí vždycky není
tak velký požitek
jestli vám nevadí že si tu a tam
šeredně spálíte prsty
zrovna když je všechno tak prima
to víte ani v nebesích
nezpívají
po celý čas

Svět je báječné místo
k narození
jestli vám nevadí že někteří lidé umírají
po celý čas
nebo snad mají jen hlad
čas od času
což se dá celkem snést
pokud to nejste zrovna vy

Ó svět je báječné místo
k narození
jestli vám nevadí
pár měknoucích mozků
na vyšších místech
nebo nějaká ta bomba
kterou vám tam zcela jistě
hodí někdo na hlavu
a různé jiné nepřístojnosti které víc než dost
sužují
naši patentovanou
společnost
a její potentáty
stejně jako její prachsprosté katy
a její pátery
a různé jiné policajty
a její všemožné segregačky
a kongresové vyslýchačky
a různé jiné opletačky
všechno čím naše bláhové tělo
je dědičně zatíženo

Jistě svět je to nejlepší ze všech míst
kde se dá dělat spousta věcí jako třeba
legrační kousky
a milostné kousky
a psí kusy
a zpívat smutné písničky a mít inspiraci
a chodit sem a tam
na všechno koukat
a vonět ke kytkám
a okukovat sochy
a dokonce i myslet
a líbat lidi
a dělat děti a nosit kalhoty
a mávat klobouky
a tancovat
a chodit plavat do řeky
a na pikniky
uprostřed léta
a prostě vůbec
"si to užívat"

Jistě
jenže zrovna když jste v nejlepším
přijde usměvavý
funebrák

---------------------------------------- ---------------------------------------- -------------

Tahle báseň mě děsně moc zaujala... Myslím, že je aktuální dodnes, i když je napsaná r.1955... To, že jsem to psala takhle zmateně, jistě víte, že je to autorovo dílo... Ne můj výmysl... On to měl teda ještě různě odsazeno, ale to tady bohužel udělat nejde... *20**18*

*292*