Re: to byla kalba :DOdpověď na příspěvek od her-infernal-majesty ( mailto:her-infernal-majesty@centrum.cz ) z 31.01.2009 01:44:29:
Tak jo.. tak jdu na to.. :D
To sem se zas jednou vrátila z Prahy do Krupky a hned, že pudem kalit. Tak jakože jo.. S kámošem sme se domluvili, že budeme do osmi u něj a pak se pude ven. No a museli sme něco koupit, ale jelikož on měl jenom stravenky, který nikde neberou, tak sme museli jít přes půlku města do Minimalu, kde je maj brát. Tak když sme tam za půl hodiny došli, sme zjistili, že ty ceny tam sou horší jak v Praze. Tak sme se otočili a šli nakoupit do Tesca. S tim, že on mi dá ty stravenky a já to nakoupim z karty. Domluvili sme se, že koupíme vodku s džusem, každej svoje..On multivitamín já klasicky pomeranč. No a šli sme k němu.. Udělali sme si u něj jídlo, páč sme si zapomněli koupit. To jídlo byl chleba ve vajcu :D Mezi tim dorazila ještě kámoška. Tak sme chlastali, ona měla u něj ještě víno, takže taky měla co pít. Koukali sme na youtube a šíleně se u toho řezaly. Kolem půl devátý sme odešli ven. Na benzínce ještě koupili džus, teď byl černej rybíz. Nalili sme do něj skoro celou vodku a vůbec to nebylo poznat. Takže se to pilo hezky. Ještě sem si skočila domu pro inhalátor, páč sem chytla alergii na jeho psa, takže sem nemohla dejchat. Když sem vylejzala z výtahu, tak mu řikám, ať se nesměje no a málem sem si urvala rameno o dveře. Takže záchvat smíchu. Ale takovej ten potichej. Smáli sme se asi pět minut. Pak sem teda přišla domu a chytla sem další záchvat. Pak sme teda šli zas ven. No a šli sme na Doktorku na lavičku. Co nás cestou potkalo? Lesní cesta, kde asi nikdo dva roky nebyl, páč taková vrstva ledu, že se fakt nedalo chodit. Takže cesta, která je normálně na deset minut nám trvala asi půl hodiny. Došli sme na tu lavičku, kámoš, že si sedne, jako vždy na opěradlo, páč na tom sedadle se sedět nedalo, no a slítnul dolu, se převážil. Tak sme mu pomáhali zvednout se. Sedne si a znova spadne. To se párkrát opakovalo. Pak sme teda seděli všichni. Sme tak popíjeli a kámoš dostal nápad, že pudem na Kyšperk (zřízenina hradu, poár kiláků v lese). Pak sme něco nevim co a ocitli sme se na zemi, já ležela a tom ledě a on na mě. Skoro sme tam usli, mi pak řekl, že sme tam leželi 10 minut. Což sem nechápala, ale fajn. :D Pak sme se teda zvedli a šli na ten Kyšperk. Cesta byla docela krutá, tma jak nevim kde (vim, ale to je jedno :D), všude sníh, led, stromy, tma. Došli sme před hrad a cestička kolem něj na to hlavní místo byla celá z ledu :D Já letní boty, fakt se mi šlo skvěle. Takže sem se snažila jít po stráni, kde byl trochu sníh, takže to tolik neklouzalo (pozn. red. z jedný strany cesty hrad a z druhý strmá stráň kamsi dolu). Člověk musel jít hodně opatrně, aby mu to neklouzalo, takže sem se každou chvíli válela ve sněhu.Takže mokrá, zmrzlá, ale došla sem. Zalezli sme do jeskyně a udělali oheň. Fakt se nám ho podařilo dozdělat :D No když to začalo hořet, tak kámoška, že chce jít pryč. Tak sme si ještě zavolali pro pizzu a ať nám jí dovezou na nádraží (hospoda). Ještě sem se jí ptala, jak jak dlouho to bude a řekla mi, že za 40 minut. Tak sme naházeli nějakej sníh do toho ohně a šli. Opět cesta kolem toho hradu. Šáhnu do kapsy, páč sem se opět vyválela a telefon nikde. Eh.. tak mě kámoš prozvonil a telefon ležel kus odemě zahrabanej ve sněhu. Super co.. tak sem ho hned hodila pod zip. No nějak sem se doklouzala na "normální" cestu a šli sme dolu. Opět se každej aspoň 20x doválel, když najednou mi kámoš dává telefon a prej že ta pizza. Tak mi jako bylo řečeno, že už tam čeká. Sem mu řekla, že nám řekli, že za 40 minut a ne za 8.. že sme v lese a za 10 minut budeme dole. No takže sme se dali do běhu, na tom ledě. Každou minutu někdo hodil tlamu. Jako kolik mám modřin fakt nevim, ale bylo to drsný. Když už sme byli skoro dole, tak sem se pěkně natáhla, sem myslela, že nemám nohu, zvednu se, udělám krom a zase ležim, pak sem se snažila zvedout se a ono mi to podjelo, takže sem zas ležela. To už sem se musela smát. No doběhli sme na nádraží, zaplatila sem tu pizzu.. já sama :/ :D a šli sme do altánku. Tam sme to snědli, když kámoš, že nemá klíče. Já myslela, že mě vomejou. Zas ta cesta až nahoru. Ach bože. Ještě řikal, že v jeskyni je měl. Takže je musel ztratit cestou dolu. Kámoška se s náma rozloučila, že šla domu, my oba ospalý sme šli znova na Kyšperk. Cestou sme svítili mobilama, abysme něco viděli. To víte. Cca v půl jedný bejt v lese. No došli sme tak nějak až nahoru, znova do jeskyně, znova samej držkopád, ale klíče nikde. No šli sme dolu a ještě sme hledali, kde všude se natáhl. Když už sme byli skoro dole, tak mě napadlo, že se někdy v těch půl desátý válel na tý lavičce. No tak jemu se zaleskly oči, že ho to nenapadlo, a že by tam mohly bejt. Tak sme šli, cestou padali a padali. Dolezeme na tu lavičku, on se kouká pod ní a kolem ní, já sem se koukla na tu cestu, jak sme se váleli a hele.. klíče.. :D V tu chvíli mi dal takovýho hubana. Sme sli teda po Doktorce zpět, že už pudem domu, bylo asi půl druhý. No a před náma ta šílená silnice samej led. Takže řikám, že se nehodlám natáhnout, tak pojedu v dřepu. Tak sem si sedla a jela sem. Hej to byl taková rychlost.. Ale co se nestalo. Najednou silnice bez ledu, sem zase hodila držku, moje koleo začalo krvácet, ale v pohodě, že jo. Po tom výletě už mi to bylo jedno. Tak sem jela dál.. Občas se mi stalo, že sem jela po prdeli, že mi to podklouzlo a tak.. No a pak sme došli domu.
a to je vše..
*1367*
mailto:Hermínka mailto:Himísková
*100* Miluju PEPSI *249* a ještě víc s *109*em
díky