|
Re (5): O tři měsíce později ..
Odpověď na příspěvek od mitch_ik ( mailto:mitch.buchanon@centrum.cz ) z 06.02.2016 07:53:09:
Tak ono kdybys jela i jen na čumendu, tak sviště můžeš vzít s sebou, že jo ;). Popř. spoustu lidí jezdí jen přes den a večer jedou třeba zase domů. My se taky těšíme, že Tě po delší době uvidíme :-).
|
|
Re (4): O tři měsíce později ..
Odpověď na příspěvek od Elza ( mailto:elza@post.cz ) z 09.11.2015 09:49:05:
Ó, tak to se na pozvánku těším. Ty já dostává ráda, kor teď *1* *3*.
|
|
Re (3): O tři měsíce později ..
Odpověď na příspěvek od mitch_ik ( mailto:mitch.buchanon@centrum.cz ) z 08.11.2015 19:58:35:
Tak snad někdy příště. Pozvánky posíláme minimálně 3-4 měsíce předem tady na XChatu i na Facebooku, takže určitě se o tom všichni dozvědí :-). Letos se nám povedlo pěkné počasí a nebylo to ani tak náročné, jako jindy. Alespoň pro mě ne. A příští rok to bude už kulatá 20. Drahouš v pořadí, takže si dáme o to více záležet a připravujeme i nějaké překvapení. Tu a tam někdo přijede třeba jen přes den i s dětmi a večer zase jede domů. Záleží, jak náročné by asi pro něj bylo cestování :-).
|
|
Re (2): O tři měsíce později ..
Odpověď na příspěvek od Elza ( mailto:elza@post.cz ) z 05.10.2015 16:14:27:
Děkuji :-). Jako pohrávala jsem si s myšlenkou, že bych na čumendu zajela, ale už to bylo náročný :-).
|
|
Re: O tři měsíce později ..
Odpověď na příspěvek od mitch_ik ( mailto:mitch.buchanon@centrum.cz ) z 03.10.2015 11:09:59:
Ahoj, někdo mi o tom tuším říkal na Drahouši, připojuji velké gratulace, hodně štěstí, zdraví a ať z něj vyroste hodný velký kluk :).
E. *54*
|
|
O tři měsíce později ..
Nazdárek *40*
Tákže bych se chtěla pochlubit, že dne 6.8. 2015 se v 10:43 narodil krásnej a zdravej kluk *82*. Jmenuje se Šimon a téměř do 30 minut nás stihl vyfakovat *19* *3*. To mu zůstalo a je to jeho nejoblíbenější gesto *3*.
Klidně bych se tu rozpovídala a nemám problém popsat do detailu porod, ale myslím, že by to nikoho nezajímalo *40*. Ve zkratce mohu říct, že od příjezdu do porodnice byl do necelých pěti hodin na světě *18*.
Za tři dny mu budou už dva měsíce a je to fakt síla, jak to hrozně utíká. Nejvíc je to znát na oblečení a taky se dost pronese *3*. Za ten jeho krátký čas, co už s námi je, stihl tři svatby a podařené návštěvy v lese. Přesto, že celkem často pláče, zvládl tyto události bravurně :-).
Za týden nám ho děda pokřtí a za další dostane první očkování, na který se teda moc netěším *8*.
No nic, to fakt ve zkratce a jelikož se mi za chvíli probudí, vypiju si (snad v klidu) čaj *40*.
Mějte se bájo a zase někdy piiiiiic *49*.
|
|
Odpočinek od K-éry :D
Vždycky jsem chtěla z Kauflandu odejít a najít si práci, co by mě bavila. Jenže každým rokem v tom ústavu jsem si ten kolektiv tak zamilovala, že jsem si nedovedla představit svůj odchod.
Práce tam není snadná, ale spíš stresová. A je úplně jedno, na jaké pozici jste, protože od všech se očekává naprosté maximum. Bohužel je smutný, že vedení (tím nemyslím místního ředitele/ku) si těchto kvalitních lidí neváží a spíš než jim práci usnadnit nebo je finančně ohodnotit, jim naopak háže klacky pod nohy a vymýšlí samý nesmysly. Jen tak pro představu - krácení hodin, snižování stavu zaměstnanců, ale obchod musí být narvanej zbožím a neexistuje, aby byly fronty! Co je to za kravinu?!
A takových věcí je celá škála. Naprosto zbytečných věcí, jenže takhle si to nádeníčci na pražský centrále nastavují. Nádeníčci, co si sedí v klidu v klimatizovaných kanclech a jednoho dne si řeknou, že nás naserou takhle a pozítří jinak.
Ale dost o tom .. stejně nepochopíte, když v tom neděláte ..
Po osmi letech v Jihlavě se mi povedlo dostat na místo, o kterým se mi ani nesnilo. Spíš jsem si ale nevěřila. Vedoucí oddělení pokladen.
Nejhorší byl den, kdy jsem si vyklízela skříňku. Osm let jsem měla skříňku 69 a najednou jsem ji musela opustit. Našla jsem v ní pár pokladů a samozřejmě k tomu přišla nostalgie a s ní pláč .. Do toho přišly holky, který mi na rozloučenou nechaly udělat hrneček s jejich fotkou, takže toho pláče pak bylo víc, ale bylo to hrozně milý *20*.
Následující dny mě zaučovala paní, která mě paradoxně přijímala před lety do Kaufu. Byla jsem klidná, protože jsem ji měla ráda. Věděla jsem, že ona je ten pravý člověk, který mě naučí vše potřebné. Ovšem ani toto nebylo jednoduchý. Tím nemyslím tu masu informací, ale vedení v brodské filiálce bylo totálně v rozpadu, že si to jen tak nikdo nedovede představit. Každých 14 dní nový vedoucí ať už na pomoc a nebo na stálo. Nikdo nevydržel. No a teď vydržte to psycho .. Ty stavy, který jsem měla, bych nepřála nikomu. S odstupem času se divím, že jsem nevyhledala odbornou pomoc, protože tohle zvládnout, to bylo něco ..
Po půl roce přišel nový říďa. Když jsem se s ním seznamovala, vychrlil na mě takových úkolů a požadavků, že jsem se z toho opět sesypala a doslova jsem se mu vybrečela na rameni .. A víte co? Nelituju toho! Sice jsem to chtěla ustát a nebrečet, ale nešlo to. A od té doby se to postupně zlepšovalo. Ani ne tak výsledky mé práce (protože jsem v ní byla pořád na samém začátku) jako zdokonalování mě jako vedoucí. Bylo to těžký, kurva těžký, ale funguju a ta práce mě baví.
Nyní čekám prcka. Za necelý tři měsíce bude na světě a já si budu zase vyklízet skříňku. Brečet nebudu, protože v ní mám jen ramínko a košili *40*.
Těším se na pondělí, až odevzdám klíče a mobil a pojedu na dovolenou. Mateřskou dovolenou *72*.
Takže mi držte pěsti, abych to zvládla *18*.
|
|
Dnes ..
.. nejen, že se mění čas na letní, ale pomalu mi dochází, že do svatby zbývá necelý měsíc a já stále nemám za sebou spoustu věcí *40*.
Ale nevadí!
Dnes jsem poprvé ucítila plováčka! *100*
|
|
)
