Ahoj lidi... Zdar lidičky potřeboval bych od vás ohodnotit svoje básničky, které budu za nedouho vydávát u Albatrosu!!!Jsou na www.jansmejkal.wbs.cz a muže te i hlásnout v ankete ktera je vedená ve vzkázníku!
diky váš
J.V.Z.
|
Citat vlastní tvorby Každý člověk je střep.Chceme-li složit ze střepů láhev a jeden chybi,voda výteče!
J.V.Znojemský,
básník
|
citát... Bohužel jen nevím, koho to je myšlenka.. ale je pro mě mnohem víc, než jen slovy...
*90* Nenesete odpovědnost za to,že nedosáhnete toho, co si ostatní lidé myslí,že byste měli dosáhnout.Nejsem povinna být taková, jaká bych podle nich měla být.Je to jejich omyl a ne moje selhání. *90*
|
NEPŘÍTOMNOST Tvář pokřivená bolestí,
zmáčená slzou po zesnulých,
nad křížem věkem hubeným.
Nad hrobem léty omšelým,
tvář pokroucená strachem,
zvukem zdmi krypty tlumeným.
Tvář pokřivená bolestí,
zmáčená slzou pro dojetí.
Tvář propadlá do úzkosti;
a v ní citelné přepojetí.
|
politika minulýho režimu Modravě se skvějíc, šídla
hledí, aby plavuň neprořídla.
Tam tráva nehybně, s klidem střeží,
zda se nic neděje u pobřeží.
Kdyby se přece cosi dělo,
nelehko by se zapomělo.
Vody potoků temněly.
Náznaky vůní vyčpěly.
Řasy se v otřesu zhnusily.
Řeka má oči, musí-li.
|
Básničkový bloghttp://lonevolf.bloguje.cz
Taktická pro ženy I.
Řiď se heslem:
Nechce?
Prašť ho veslem!
Taktická pro ženy II.
Nemáš-li velké konto
zařídí silikon to.
Holub
Smutně holub vrká,
přišel o svá brka.
Teďka se mu holubi
smějou přímo do...
Zobáku.
|
--- Odpověď na příspěvek od cRaZyGeErL ( mailto:stribnakatka@seznam.cz ) z 12.10.2007 17:58:03:
*To mně se jináč líbí od Erbena šetko ze sbírky Kytice. To som vždycky ve svém živlu*345*---
|
Re: prosímOdpověď na příspěvek od cRaZyGeErL ( mailto:stribnakatka@seznam.cz ) z 12.10.2007 17:58:03:
tu jsme cetli minuly tyden a delali z ni rozbor..
to je vse.. pratele moji.. *215*
|
Mé přirovnání. Déšť je jako slzy,
jenže není slaný.
Jako samy slzy
náctileté panny.
Déšť je jeko slzy,
jako smutek planý.
Déšť je jako slzy,
jako úder hrany.
Déšť je jako múza,
která líbá dlaně.
Jako sama clona,
která stíní stráně.
Déšť je jako chleba,
který nezasytí.
Slzy náctileté,
která nepocítí.
Déšť je jako slzy
smutných dívčích duší.
Jako samy slzy
duší, které tuší.
Déšť je jako dlaně,
které líbá múza.
Jako ony slzy,
kterým straní hrůza.
Déšť je jako slzy
náctileté panny.
Jako slzy panny
z levicové strany.
|
Bylo Nebylo. Na úpatí smutku stál.
Starej hrob a starej žal.
Stál zaklíněnej do suti.
kožení života bez chuti,
cukr pro hořké trpění.
Pro hořkou krev, než vypění.
Jak život mrtvému okamžiku
je tečka odpověď otazníku,
stejně co v duši kamení
je pro otázku znamení.
Když zaklení v hloubi duše zmírá,
hladina žluči se nad ním uzavírá.
A tak mu zase staví kříž.
Namísto skel měl v oknech mříž,
jen na úpatí smutku stál.
jak starej hrob pro starej žal.
Stál nehnutě a neměnný.
Sůl pro mé slzy bez ceny.
Tak v životě stejně bezcenná
je prázdnému sálu ozvěna.
|
|