Re (4): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od dordze.cang z 06.02.2008 20:47:38:

Ptaš se mě?:)) JJ,ale tak jde to,mam tedka par starosti a problemu,ale jinam by se dalo rict pul na pul...:)) A co ty?
Jinak,díky za optaní..

Re (3): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od Thea_T z 27.01.2008 19:24:08:
Jak se máš ?

Re (4): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od supr.kata ( mailto:babojedak.katka@seznam.cz ) z 27.01.2008 20:39:45:
přesně tak, za tebe se ktomu nikdo nedopracuje to musíš sama.
Ve zkutečnosti, ale nejsou žádné mé, nebo tvé soukromé stavy mysli. To jen naše základní nevědomost i my navzájem se pořád utvrzujem, že jsme od sobe odděleni a že je tu nějaké já, ty a to. Ve zkutečnosti to je jen jeden velký neomezený prostor co si hraje sám se sebou se všemi svými možnostni vše z něj vzniká a zpátky se do něj rozpouští a je vším poznáním i zaslepením. Sice ti to ještě nemůžu osobně potvrdit na stoprocent, ale mě se to tak prostě líbí:-)))
měj se

Re (4): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od supr.kata ( mailto:babojedak.katka@seznam.cz ) z 27.01.2008 20:22:48:
nikdo není, kdo by nám podal nějakou informaci........To sem si taky vždycky myslel. Pak jsem se k té informaci dostal, bylo mi řečeno že ti lidé co je předávají si to pamatujou, prostě proto, že díky vytrvalé práce s myslí jsou na takové úrovni, že smrt je pro ně jen výměna obnošeného oblečení a procesy po ní procházejí vědomě a proto si je pamatují. Moc se mi to nezdálo, ale pak zvědavost zvítězila, řekl sem si kromě času nemám co ztratit, tak sem se rozhodl, že to důkladně prozkoumám. Nyní cca po 4 letech praktikování mužu říct, že nelituju, ba naopak si občas připadám jako kdybych vyhrál ve sportce. Vidím na sobě velkou pozitivní změnu a to sem teprve na začátku. Ještě sem to pořádně nerozjel:-))
http://bdc.cz/index.php?option=conten...;id=37&Itemid=59

Re (3): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od dordze.cang z 27.01.2008 20:38:34:

Dobře .. ale to je tvůj podvědomní stav mysli . :-)

Re (2): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od supr.kata ( mailto:babojedak.katka@seznam.cz ) z 27.01.2008 12:09:23:
Kde beru tu jistotu ? Asi mám víc dobrých dojmu v podvědomí než těch negativních :-)))
prostě hluboce cítím, že mysl jako taková není nějakou věcí (nemůžeš na ní ukázat a říct to je ona) ale že je nadčasová a neomezená (něco jako prostor) nikdy nevznikla, nikdo ji nedal do hromady a z téhlete úrovně mi prostě přijde logické, že prožívání smrtí těla nekončí. Z tohohle úhlu pohledu vlastně reinkarnace neexistuje, pač umře jen tělo, mysl ne. Ze začátku to byl jen takovej pocit doprovázený samozřejmě silným strachem. Pak jsem se dostal k tibetskýmu tantrickýmu buddhismu (diamantové cesty), a zjistil, že to co se tam píše se velmi zhoduje s mými pocity. (k pár věcem sem měl ze začátku výhrady, ale teď už k málo čemu), prostě sem si třeba četl o srmti, procesech po ní a znovuzrození, nebo karmě a můj první dojem z toho byl ano, samozřejmě. (asi už sem něco takového praktikoval v minulém životě:-))
Tak sem to začal blíže studovat a hlavně meditovat, což má za následek to že třeba informace, že nejsme tělem, jen ho máme, ale že naší podstatou je ničím neomezená, jasná mysl, pomalu začne dostávat z hlavy do srdce a stane se ztoho prožitek. Sice to ještě tak neprožívám na stoprocent, ale už těch pár jednohubek co sem zatím ochutnal mi stačí ktomu, že mám docela velkou důvěru v kontinuitu mysli. Ty meditace jsou totiž přesně k tomu uzpůsobeny, aby měnili prožívání tímhle způsobem, to není hračka pro volný čas. Např. strach ze smrti přemění na neohroženost, pramenící z důvěry že ničím neomezená mysl není věcí a tak ji nemůžeš zranit nebo zabít. Upřímě mě to dost často nebaví, ale když začnu přemýšlet o nevýhodnosti normálního fungování, tak mi přijde že nemám na výběr. Nebo začnu přemýšlet o ostatních bytostech, nejlíp někoho koho mám rád, jak jsou bez ochrany zmýtány svojí karmou a jsou chyceni ve svých návicích a konceptech a zbytečně trpí prostě přemýšlet otom že nepraktikuju jen pro sebe ale pro dobro všech, to je taky dobrá motivace.Nebo si vzpomenu na sebe předtím a teď. Ale to už je jiná kapitola na to si se neptala. Takže to zhrnu má důvěra pramení z vlastních zkušeností, pocitů a praktikování buddhismus, konkrétně té diamantové cesty.

Re (3): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od Thea_T z 27.01.2008 19:24:08:

No to máš každopádně pravdu .. jde jeno to že člověk někdy jenom vidí svůj názor a ostatní nebere . :-) Neříkám že to je zdejší případ to ne :-)
Tohleto téma je zrovna bych řekla téma , na které se bude vždycky polemizovat jako nad věcí nejasnou . Protože nikdo není kdo by nám podal nějakou informaci :-) A zase nebudu přijímat názor nějakých vědců co se 5 let nudili a něco zkoumali a vyšlo z toho procentuální číslo a bla bla bla *909**909* jestli něco nemůžu to jseou to " výzkumy " kde se akorát ztrácej prachy :-)

Karel ... *566* *47*

Re (2): Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od supr.kata ( mailto:babojedak.katka@seznam.cz ) z 27.01.2008 12:09:2

Každý názor se bere, protože každý jsme jiní,proto máme i jiné pohledy na věc:) takže se dle mého nazoru nemusis omlouvat..
Určitě každý z nás má mnoho různých otázek,nejen o tom co bude dál,také o tom, co je v tomto světě vůbec možné, přes paranormální a neskutečné věci až po ty běžné...A nikdo z nás, ať se o to mnozí zajímáme velmi mnoho v tom podle mě nemáme zas až tak uplně stoprocentně jasno..Protože něco člověk nemůže zkratka zodpovědět...Jen to někomu příde víc jasné,někomu třeba méně...:)
Hodně věcí se zdá být přitažené za vlasy a pak se to projeví jako pravda,či naopak..:)

Re: Já mám velkou důvěru v reinkarnaci.
Odpověď na příspěvek od dordze.cang z 11.01.2008 00:49:16:

Ahem mohu se zeptat kde bereš tu jisttotu .. že je to tak jasné ? Tím nic nezpochybnuju , to ani náhodou . Jen by mě to zajímalo . Protože je to jedno z témat nad kterým se člověk zastaví a minimálně trošku zamyslí . A určitě na něj padne hromady otázek .. Co bude pak .. co bude .. kde budu ...budu vůbec někde ... budu vůbec... pokračuje život tam, na druhé straně nebo začnu od znova ... určitě tyhlety otázky v životě napadli každého , kdo se setkal se smrtí :-)
Řekla bych , že ten tvůj příklad s tím Mozartem je poněkud přitažen za vlasy . Poněkud více .. se tedy omlouvám za názor . Ale přijde že neargumentuješ něčím opodstatněným .. alespon minimálně :-) A logické mi to nepřijde už vůbec :-) . Prostě každej jsme jiná osobnost a tudíš se zajímáme o něco jiného a vynikáme v tom . Někdy nás začně něco zajímat až po čase , co nás k tomu někdo dokope. :-)
K té lásce .. no láska na první pohled .. láska .. jde tam skutečně o lásku ... ? Páč toho člověka stejnak neznáš .. a i kdyby se ty lidi znali z minulých životů .. i mysl a osobnost se furt vyvýjí takže nikdy nebude naprosto stejná :-)
Osobně abych řekla , jelikož jsem se se smrtí setkala nedávno .. tak jsem o tomto tématu přemýšlela a jsem v něm trochu skeptická . Moc v to důvěru nemám :-)

Karel ... *566* *47*

Re (3): Byl jsem krvelacna zruda?
Odpověď na příspěvek od Richard.Ramirez z 13.01.2008 12:43:19:
na to pozor. Na co dnes myslíš, to zítra řekneš a pozítří uděláš. Opravdu to tak funguje, takže být tebu bych zkusil vystřídat tyhle návyky za nějaký prospěšnější, třeba se zkus několikrát denně zkoncentrovat třeba na přání všeho krásného co si dokážeš představit co nejvíce lidem. Bude to dobré jak pro tebe, tak v konečným důsledku i pro ostatní. Když budeš ty štastný, bude to mít vliv i na lidi okolo. Ale "program" vraždění jen tak pro zábavu bych si do hlavy určitě nenahrával. Měj se